Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW), což je polovina dosud podporovaného výkonu. Klesnout by zřejmě měla i maximální výše dotace. Podle solárníků jsou změny pro obor příliš razantní a ohrozí další rozvoj sektoru v ČR, včetně některých firem.
„Považujeme změny za nyní příliš razantní v situaci, kdy solární sektor letos zažívá velice neklidné období,“ řekl ČTK výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Pro realizační firmy podle něj může omezení podpory znamenat až o polovinu menší zakázky a pro zákazníky pak snížení podpory z 50 procent na 30 procent. „Již dnes vidíme, že sektor velkých FVE se nerozvijí tak rychle, jak je třeba a obáváme se, že tyto změny budou mít negativní dopad na dosažení cílů, kterých samo MŽP chce dosáhnout a které jsou nastavené správně,“ podotkl Krčmář.
Nové podmínky programu kritizoval také předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký, podle něhož v praxi jdou proti trendu soběstačných budov i proti sdílení a také souběžné instalaci tepelných čerpadel. „A jde i proti evropským směrnicím. Komplexní zateplování je proti tomu podpořeno bez limitů a do výše až 50 procent. A to vše v situaci, kdy není jasné, zda zateplování je pro stát a klima výhodnější, než čisté zdroje,“ uvedl Hradecký.
Školám i nemocnicím hrozí milionové pokuty. Poslanci mění solární pravidla |
Hrozí nárůst byrokracie i milionové pokuty
Stát chce navíc posílit kontroly, zda majitelé solárních panelů nevydělávají moc. Pozměňovací návrh z dílny Ministerstva financí, který má v nejbližších dnech schvalovat sněmovna, by tisícům subjektů přikazoval počítat, zda nevydělávají příliš. Mnoho obcí nebo škol či malých firem si přitom na pořízení fotovoltaiky půjčilo a platí nemalé úroky. Pokud až 2500 malých subjektů provozující fotovoltaiky o výkonu 30 kWh dokumenty staré až 15 let nedodaly, hrozily by jim pokuty až do výše 50 milionů korun. Miliony faktur by navíc musel někdo zkontrolovat, což znamená další byrokratickou zátěž a potenciálně náklady ze strany státu navíc.
„Princip pozměňovacího návrhu je nastaven tak, aby státní podpora byla spravedlivě vyplácena pouze těm, kdo nejsou překompenzováni a tuto skutečnost doloží. Hlavním cílem je chránit veřejné prostředky. Pokud nejsou splněny podmínky, podpora na OZE nebude vyplacena,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Cíl je podle něj efektivně využívat veřejné prostředky a spravedlivě podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. S tím ale nesouhlasí některé obce i odborníci.
„Ukažme si to na příkladu malé obce: ta zřídila solární panely pro svoji školu a kulturní dům z části svépomocí. O fotovoltaiku se řádně stará a drží náklady co nejnižší. Tím jí ale vychází vyšší výnos z této náročné investice. Z toho výnosu mimo jiné platí úroky z půjčky, kterou si na to vzala. Stát ji za to nyní chce trestat a podporu odejmout,“ řekla iDNES.cz Lenka Kovačovská, bývalá náměstkyně ministerstva průmyslu a obchodu a energetická expertka.
Opozice je proti
Možnou legislativní změnu kritizuje i opozice. „Když jsme v roce 2021 přijali kompromis, který podpořila i tehdejší opozice, tedy dnešní vláda, bylo nám jasné, že maximální zisk musíme stanovit za celý sektor. Právě proto, abychom netrestali ty, kteří obracejí každou korunu,“ uvedl Karel Havlíček z hnutí ANO. „Logicky Česku hrozí arbitráže a hlavně další pokles investic,“ dodal bývalý ministr průmyslu a obchodu Havlíček.
„Třicet kWh je tak střecha jedné základní školy nebo městského úřadu. Může to vést ke krachu obcí nebo jejich organizací například i tím, že nebudou moct splácet úvěry na tyto výrobny. Státu to však úspory v žádném případě nepřinese,“ uvedla Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky. Vladyková se zároveň obává nárůstu byrokracie „Utratíme mnoho peněz za něco, kde je efekt pro rozvoj území nebo naplnění státní pokladny minimální,“ dodala Vladyková.
Podle jednatele společnosti Acetex Reného Miloty ohlášené změny přinášejí extrémní znevýhodnění pro zájemce o fotovoltaické elektrárny z řad majitelů rodinných domů. Snížení podpory podle něj povede k markantnímu zpomalení přechodu českých domácností na obnovitelné zdroje energií a negativně dopadne na celý trh. „Tyto radikální změny budou likvidační nejen pro spoustu realizačních firem, ale i pro dodavatele komponent a další společnosti v celém obchodním řetězci,“ dodal Milota.
Stát dotace z NZÚ snižoval už letos, kdy například maximální podpora klesla z 200 000 na 160 000 korun. Už po těchto úpravách podle Krčmáře se rezidenční segment fotovoltaik propadl o polovinu. Kromě toho podle něj situaci v oboru komplikují také problémy s administrací dotací, potíže se stavebními povoleními a další. K destabilizaci celého sektoru pak podle něj přispívají také změny ohledně podpory provozu obnovitelných zdrojů energie.
V České republice bylo v prvním pololetí letošního roku zprovozněno 24 000 nových fotovoltaických elektráren, meziročně o 21 200 zařízení méně. Instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 procenta na 484 megawattů (MW), postupně totiž roste průměrná velikost připojených elektráren. Hlavní část nových zařízení tvořily domácí fotovoltaiky, které měly více než 90procentní podíl.
O cenu elektřiny teď musíte smlouvat. Zaplatíte mnohem méně, radí analytik
