Acemoglu a Johnson pracují na Massachusetts Institute of Technology, Robinson vědecky působí na univerzitě v Chicagu.
Podle akademie přispěli k porozumění toho, jak se na rozdílech v ekonomické výkonnosti a odlišném bohatství jednotlivých zemí podílejí i konkrétní státní instituce. „Proč jsou některé země chudé, zatímco jiné prosperují? A proč rozdíly mezi nimi přetrvávají? Tyto otázky nejsou nové, ale jsou velmi naléhavé a v sociálních vědách i v reálném životě,“ uvedli členové komise při vyhlašování.
Nobelovu cenu získal objev odhalující tajemství specializace buněk |
Online se k ceremoniálu připojil i profesor Daron Acemoglu. „Jsem potěšen. A taky překvapen a šokován,“ uvedl.
„Naše práce ukazuje, že demokracie má na bohatství a ekonomický výkon pozitivní vliv. A že země, které přejdou na demokratický systém zažívají roky hospodářského růstu,“ dodal Acemoglu v odpovědi na jednu z otázek.
Doplnil také, že výzkum ho s kolegy vedl i ke zkoumání toho, jak se v jednotlivých zemích projevil kolonialismus a jak na různých místech formoval jednotlivé instituce ovlivňující ekonomický výkon a prosperitu.
Laureáti ukázali, že jedním z vysvětlení rozdílů v prosperitě zemí jsou společenské instituce, které se v zemích během kolonizace vytvořily. V těch oblastech, kde nebyla jediným cílem těžba surovin, ale kde vznikly funkční a inkluzivní instituce, byla často výsledkem ekonomické prosperita. „To je důležitý důvod, proč bývalé kolonie, které byly kdysi bohaté, jsou nyní chudé a naopak,“ konstatovala komise.
„Snížení obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jednou z největších výzev naší doby. Laureáti prokázali důležitost společenských institucí pro dosažení tohoto cíle,“ uvedl Jakob Svensson, předseda výboru pro cenu za ekonomické vědy.
Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Goldinová za výzkum ženských mezd |
Podle ekonoma Marka Hudíka z Katedry manažerské ekonomie Fakulty podnikohospodářské VŠE je Acemoglu spolu s Jamesem Robinsonem spoluautorem bestselleru ´Proč národy selhávají: Původ moci, prosperity a chudoby´, která se zabývá tím, jak instituce a politická moc formují osudy národů.
„Klíčové je jejich rozlišení mezi extraktivními a inkluzivními institucemi. Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch. Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování?ů napsal Hudík na síti X.
Připomíná také, že Acemoglu a Robinson argumentují, že to byly právě inkluzivní instituce, které v průběhu posledních dvou století přispěly k ekonomickému růstu. Druhou důležitou oblastí výzkumu Darona Acemoglu je vliv technologie na společenský blahobyt. Zkoumá otázku, jak přetavit technologický pokrok ve sdílenou prosperitu.
„Ve své nejnovější knize, kterou tentokrát napsal se Simonem Johnsonem, ´Moc a pokrok: Náš tisíciletý boj o technologii a prosperitu´, ukazuje, že přínosy z technologického pokroku nepřichází automaticky. Tato kniha stejně jako další díla Acemoglu, Johnsona a Robinsona zdůrazňuje roli občanské společnosti. Dnes máme lépe než naši předkové díky tomu, že se lidé organizovali a vytvořili tlak na elity, aby prosadili rovnější rozdělení výnosů z technologického pokroku,“ uvedl Hudík.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se tak teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela.
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
