Téměř polovina peněz plánovaných na rozvoj vysokorychlostního internetu tak byla přesunuta po dohodě s Evropskou komisí na jiné operační programy, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě.
Neúspěch v podpoře budování sítí pro vysokorychlostní internet MPO přiznalo, od roku 2018 se to podle mluvčí Štěpánky Filipové však změnilo a podařilo se najít cestu, jak budování sítí podpořit. Ve vyjádření pro ČTK současně uvedla, že pomalejší rozvoj sítí pro vysokorychlostní internet v Česku obecně ovlivňuje i pomalé povolování staveb, což by měl změnit nový stavební zákon či zákon o liniových stavbách.
Problémem výstavby sítí není podle zástupce operátorů z ISP Aliance Rostislava Kocmana nedostatek peněz, ale vysoké ceny služebností požadovaných obcemi, některými kraji a zejména státními organizacemi a také složitá administrativa a stavební řízení.
„Poslední nabídka dotací už byla atraktivnější než dříve, ale ty výše jmenované potíže výstavbu fakticky dál znemožňují, a proto o dotace není takový zájem. Na většině dnešních bílých míst se jistě podaří postavit vysokorychlostní internet i navzdory klackům pod nohy ze strany státu a některých samospráv, ale jsou i místa, kde se internet bez dotací nikdy neobjeví,“ podotkl. Zatímco v minulosti MPO podle něj s telekomunikačním sektorem téměř nekomunikovalo, nyní se snaží v rámci svých kompetencí problémy řešit.
NKÚ prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. Česko je tak nad evropským průměrem, uvedl NKÚ.
Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po jeho schválení. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace.
O dotace na budování sítí byl malý zájem
Už v době vyhlášení první výzvy se však díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl NKÚ. Doplnil, že o dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem. Těm, kteří se o ně přihlásili, nemohlo ministerstvo na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. MPO totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směřovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení EK nevyplatit dotace.
Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. „Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost,“ uvedli kontroloři. V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory.
„Ano, je to tak, že se dříve podpořit budování sítí pro vysokorychlostní internet nedařilo,“ uvedla v reakci na závěry NKÚ mluvčí MPO. Před dvěma lety podle ní ale útvar, který má věc na starosti, personálně posílil a MPO naplňuje akční plán, který vznikl po konzultacích s EK. Podle mluvčí tak bylo schváleno 35 projektů různých subjektů, které pokryjí zhruba 16 tisíc adresních míst, a byla otevřena další výzva na podporu projektů v dalších takzvaných bílých místech, tedy sídelních oblastech bez vysokorychlostního internetu.
