Podle kontrolního úřadu navíc GFŘ prohloubilo závislost na dodavateli systému a pořídilo technologie, které nepotřebovalo. Prověrka se zaměřila na pořizování a využívání informačních systémů pro podporu agendy daňového řízení v ČR v letech 2011 až 2017. Finanční ředitelství se závěry nesouhlasí.
GFŘ zadávalo zakázky bez soutěže formou takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), pro což podle NKÚ často nebyl důvod, případně diskriminovalo možné uchazeče podmínkami otevřené soutěže.
Podle finančního ředitelství vycházejí závěry z kontrolní akce spíše z teoretických názorů a technických výpočtů NKÚ. „Nezohledňují reálnou situaci, ve které se Generální finanční ředitelství v kontrolovaném období nacházelo,“ uvedl v reakci mluvčí GFŘ Petr Habáň.
Neoprávněně bez soutěže zadalo GFŘ dodavateli IS ADIS vytvoření samostatného informačního systému pro elektronickou evidenci tržeb (EET), uvedl NKÚ. „Pro takové zadání nebyly splněny zákonné podmínky – samostatný informační systém mohly dodat i jiné společnosti,“ míní kontroloři.
Podle nich tak GFŘ porušilo rozpočtovou kázeň za 61 milionů korun. Kromě toho finanční ředitelství podle NKÚ zbytečně prohloubilo závislost na dodavateli IS ADIS. Navíc takto postupovalo, aniž by získalo kladné stanovisko hlavního architekta eGovernmentu, což je podmínkou pro významné státní ICT projekty, podotkl úřad.
Podle Habáně kladné stanovisko nebylo potřeba, protože šlo o projekt zahájený v roce 2015, povinnost se vztahuje až na projekty zahájené v roce 2016, uvedl. Také zdůraznil, že s ohledem na zákon o veřejných zakázkách nemělo GFŘ jinou legitimní možnost zadávání úprav a provozu systému než formou JŘBÚ.
„GFŘ není vlastníkem majetkových práv autorských k tomuto systému, a proto jiný postup zadávání např. v otevřeném výběrovém řízení by byl v rozporu s tímto zákonem,“ míní. Dále poznamenal, že NKÚ navíc nepřihlédlo k tomu, že GFŘ činí kroky ke změně této situace. „V roce 2018 byla v otevřeném výběrovém řízení vybrána firma KPMG Česká republika, která má pomoci GFŘ vyřešit budoucí rozvoj daňového informačního systému a jeho architekturu,“ uvedl mluvčí.
Podmínky soutěže při koupi hardwarového vybavení a dalších ICT produktů pro potřeby zavedení EET, připravilo GFŘ tak, že o účasti potenciálních uchazečů rozhodovala společnost dodávající IS ADIS, uvedl NKÚ.
Finanční správa zavedla nová daňová přiznání bez rozmyslu, tvrdí NKÚ |
„Pro to ale nebyl objektivní důvod a jednalo se o jeden z postupů, kterými GFŘ v této zakázce diskriminovalo možné uchazeče. V tomto případě se tak dopustilo porušení rozpočtové kázně ve výši 186 milionů korun,“ upozornili kontroloři. Dodali, že v rámci této zakázky pak GFŘ pořídilo informační technologie za 70 milionů korun, které přitom nepotřebovalo. Podle Habáně ale kontrola nezohlednila skutečnost, že systém EET a rozšíření infrastruktury ADIS byl dimenzován na cílový stav.
NKÚ Generálnímu finančnímu ředitelství rovněž vytýká, že uzavřelo některé smlouvy spojené s provozem IS ADIS, aniž by na jejich základě bylo možné uložit dodavateli systému sankce, když včas nezajistí jeho funkčnost –například po výpadku.
Zadávání bez soutěže se podle NKÚ týkalo i dalších zakázek, a to v případě nákupu ICT vybavení pro kontrolní hlášení a také v případě aplikace Mini one stop shop1.
IS ADIS provozuje finanční správa už od roku 1993, podle NKÚ je to tak jeden z nejzastaralejších informačních systémů státu. „Oproti některým evropským zemím extrémně zatěžuje pracovníky rutinní správou daňových účtů vedených v tomto systému, a to na úkor podpory daňových subjektů a daňové kontroly,“ míní úřad.
Habáň podotkl, že jde o velký komplexní systém, který využívá jednotnou datovou základnu. Uživatel tak není nucen přecházet z jednoho systému do jiného a zvykat si na ovládání v různých informačních systémech. „Za celou dobu provozu nedošlo k havárii systému nebo dokonce ke ztrátě dat, na rozdíl od jiných velkých systémů provozovaných ve státní správě,“ dodal.
Nezohledňují realitu, namítá úřad
GFŘ tvrdí, že tendr na rozvoj a provoz Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS) musel zadat formou takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění, protože nebyla jiná legislativní možnost.
Pokud jde o ne/hospodárné vynakládání veřejných peněz na zajištění systému pro EET, tvrdí finanční úřad, že naopak ušetřil 300 milionů korun a musel se navíc řídit termínem spuštění I. vlny EET.
NKÚ dále konstatuje, že GFŘ pořídilo informační technologie, které nepotřebovalo v tak rozsáhlém množství. Úřad namítá, že techniku pořizoval v době, kdy nebylo jasné, že dojde k odložení startu III. a IV. vlny elektronické evidence tržeb.
