České mlékárny si s sebou nesou velké trauma, které pro ně znamenal příchod zahraničních margarínů v devadesátých letech. Zákazníky ovlivnila atraktivita západních značek, slyšeli na reklamu o "dobré roztíratelnosti" a začali rostlinné tuky hromadně nakupovat. Spotřeba másla poklesla během pár let na polovinu.
Nyní přichází klasickému máslu opět nová konkurence v podobě polotučných a třičtvrtětučných másel. Ta se vyznačují nižším obsahem mléčného tuku, vyšším obsahem vody, a tedy i nižšími výživovými hodnotami.
Výrobci a prodejci přitom produkty propagují podobně jako před lety dovozci margarínů hlavně zdravotními přednostmi. Vůči klasickým máslům však jejich výhoda spočívá hlavně ve výrazně nižší ceně.
Třičtvrtětučné máslo z Belgie začalo v poslední době ve velkém nabízet Tesco. Produkt pojmenovaný jednoduše Třičtvrtětučné máslo se sníženým obsahem tuku stojí 29,90 koruny. Cena klasického másla přitom podle posledních údajů ČSÚ přesahuje 41 korun.
Vedle Teska by navíc v březnu měla na pulty obchodů dorazit i první nízkotučná másla tuzemské produkce. Olomoucká mlékárna Olma nedávno dokončila novou linku na jejich výrobu a původně počítala s tím, že se první výrobky objeví v řetězcích už před koncem minulého roku. Kvůli průtahům v testování technologicky náročné výroby se však dodávka odložila na březen.
V jakém množství bude nízkotučná másla produkovat ani kolik budou stát, nechce Olma prozradit. O tom, že si od nového segmentu hodně slibuje, však svědčí fakt, že do nové linky investovala 100 milionů korun a počítá i s exportem do Polska.
Část lidí přesvědčí zdravý styl
Zástupci Olmy se přitom netají, že chtějí konkurovat hlavně klasickému máslu, a příliš nepočítají s tím, že by oslovili lidi nakupující margaríny. "S margaríny nemá nízkotučné máslo nic společného, základem výrobku je živočišný tuk. Nízkotučná másla budou konkurencí pro klasická másla," uvádí Karel Hanzelka, mluvčí koncernu Agrofert, do kterého spadá i Olma.
Podle lidí z branže si nízkotučná másla svůj podíl na trhu dokážou vydobýt. Pokles spotřeby klasického másla v devadesátých letech se sice v takové míře opakovat nebude a podle mlékařů zůstanou nízkotučné produkty spíše doplňkovou specialitou, tržní podíl však vezmou právě klasickým máslům s osmdesáti a více procenty obsahu tuku.
"Část spotřebitelů akcentuje nízkoenergetické produkty. Tyto výrobky si ukousnou z celkového podílu spotřeby másla, která zůstane stejná, na zhruba pěti kilogramech ročně na hlavu. Nedojde tedy k tomu, že by si lidé koupili jak klasické máslo, tak nízkotučné," míní předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Evropské předpisy s lehkými másly problém nemají
V Evropě jsou nízkotučná másla známá již dlouho, především kvůli náročné výrobě však zatím zůstávala pro Čechy ukryta pouze v evropských nařízeních.
"Podle evropských předpisů jsou tyto výrobky naprosto v pořádku. Že jde o třičtvrtětučné nebo polotučné máslo, však musí být napsané na přední části obalu," vysvětlil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Vedle nízkotučných jsou v Česku již delší dobu k dostání také másla, která obsahují 75 až 80 procent mléčného tuku a další látky, jako třeba smetanový zákys. Ačkoliv klasické máslo musí mít minimálně 80 procent, pro tyto produkty existují výjimky, pokud je vše uvedeno na obalu.
