Inflace od první poloviny letošního roku začala zpomalovat, ovšem čeští spotřebitelé jsou stále obezřetní a nadále se zdráhají utrácet. To celkově vedlo k poklesu spotřeby, tedy objemu prodaného zboží: v prvním kvartálu letošního roku byl pokles 3,8 procenta, a ve druhém dokonce 4,9 procenta.
„V detailnějším pohledu však lze sledovat, že za posledních pět měsíců vidíme poklesy spotřeby okolo tří procent. Také ceny stoupají pomaleji, což podpoří nový růst spotřeby,“ predikuje Karel Týra, generální ředitel NIQ pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
Podle analýzy NIQ narostly ceny v Čechách od začátku pandemie o 23 procent. „To je stejný nárůst, který jsme zaznamenali za posledních 12 let,“ říká expert z NIQ.
Tváří v tvář inflačním trendům spoléhají české domácnosti na dvě šetřící strategie: na privátní značky a na propagační akce.
Podíl privátních značek za poslední rok a půl výrazně vzrostl a dosáhl nových výšin. V loňském roce byl podíl privátních značek 24 procent, na konci třetího kvartálu letošního roku je to již 26 procent. Ačkoli tempo růstu mírně zpomalilo, privátní značky konkurují tradičním výrobkům hlavně výhodnější cenou.
U promoakcí je rostoucí trend ještě výraznější. České domácnosti čím dál častěji vyhledávají akční zboží a obchodníci jdou tomuto trendu naproti. Výsledkem je, že v minulém čtvrtletí byly téměř dvě třetiny veškerého zboží v českých super- a hypermarketech nakoupeny v akci.
„V loňském roce jsem diskutovali o tom, že by se dokonce mohla prolomit magická hranice šedesáti procent zboží prodaného v akcích – a už jsme na pětašedesáti procentech. To svědčí o rostoucí náklonnosti českých spotřebitelů k akčním nabídkám,“ říká Karel Týra.
Nákupy jen s věrnostním programem. Češi využívají až osmnáct z nich |
Zákazníci také přecházejí k levnějším variantám výrobků. Tento trend zvaný downtrading se projevuje u zhruba poloviny potravin. „Příkladem jsou majonézy, tabulkové čokolády nebo rozpustné kávy,“ vyjmenovává Týra a dodává, že u jiných kategorií navzdory inflačnímu prostředí Češi letos častěji sahají i po dražších produktech. „To se děje u kategorií pivo, bramborové lupínky, kolové nápoje a podobně,“ doplňuje expert.
U některých kategorií, jako jsou mouka a oleje nebo džusy a sycené nealkoholické nápoje, došlo k výraznému objemovému poklesu. To vyvolává otázky ohledně dalších možných faktorů, jako omezené nakupování do zásoby nebo využívání předchozích zásob.
Jak se změnilo vaše spotřebitelské chování? (možné vybrat více odpovědí)
Podle NIQ se do popředí opět dostává otázka přeshraničních nákupů, zejména v Polsku. Jak ukazuje analýza České spořitelny průměrné měsíční platby v Česku vydanými kartami za potraviny v Polsku jsou téměř osmkrát vyšší než v roce 2019.
V Polsku jsou pro Čechy některé potraviny výhodnější i o 30 procent. Nejčastěji se tam jezdí pro sýry, jogurty a dětské pleny. Výjimkou nejsou ani nákupy cigaret, včetně elektronických. „Prodeje cigaret v polském příhraničí začaly roce 2022 klesat a tento trend pokračuje i letos. Ten, kdo nakupoval u polských sousedů před rokem, tak tam jezdí stále,“ říká Týra.
