Doby, kdy byl zaměstnanec nedostatkovým zbožím a mohl si vybírat, skončily v roce 2008. Pak začala číslovka počtu nezaměstnaných stoupat – nejprve překročila 400 tisíc (únor 2009), pak 500 tisíc (září 2009) a letos v únoru přesáhla 583 tisíc.
A zatímco pravice hraje o detaily, jak motivovat firmy k přijímání lidí a rozpočet přitom připravit o co nejméně, levice se do detailů nepouští a slibuje, že stát lidi zaměstná.
Jenže co by lidem skutečně pomohlo najít práci? Čerstvá studie institutu CERGE-EI pod vedením ekonoma Jana Švejnara mluví jasně: "Pro návrat k růstu je rozhodující oživení poptávky, zejména v německé ekonomice." Za nejdůležitější pro růst ekonomiky (a následně počtu míst) považuje zdravé finance či pružný trh práce.
O volnější pracovní vztahy se snaží ve svých návrzích ODS, KDU-ČSL, Věci veřejné a TOP 09. Vycházejí z toho, že snadné propouštění znamená i menší překážky k nabírání. Třeba ODS k dosažení tohoto cíle oprášila loňskou slevu na sociálním pojištění. Za vytvoření částečného úvazku by si tak firma mohla odečíst 7 200 Kč za rok.
Zaměstnání jako vějička
Sleva může být příjemná, ale rozhodování firmy o tom, jestli někoho vezme, nebo ne, se odehrává někde jinde. I zaměstnanec s průměrnou mzdou na poloviční úvazek totiž přijde firmu na 207 tisíc korun ročně. "Více mě zajímá, zda pro takového člověka mám práci a zda umí dobře pracovat," objasnil Kvido Štěpánek, šéf výrobce plastů Isolit Bravo.
předVolební tahákyČSSD: Delší, až jedenáctiměsíční podpora pro lidi před důchodem. Proti snadnějšímu propouštění. ODS: Slevy na pojistném pro firmy, které vytvoří nová místa. Možnost odpracovat více "na dohodu". KSČM: Navýšení minimální mzdy až na 14 tisíc korun měsíčně. Zrušení stropů na pojistné. TOP 09: Možnost zaměstnat absolventy na dobu určitou, přísnější podmínky pro pobírání podpory. Věci veřejné: Nižší sociální pojištění, více míst na částečné úvazky. KDU-ČSL: Příspěvek na vyplácení mezd pro firmy zasažené krizí. Slibuje až 150 tisíc nových míst. Strana zelených: Daňové zvýhodnění práce na částečný úvazek. SPOZ: Více peněz do státních zakázek, které mají přinést nová místa. |
ČSSD nic zpružňovat nechce, místo toho slibuje zřídit nový úřad, post zmocněnce pro boj s nezaměstnaností, a nejhůře postiženým regionům dát návod, jak jejich hospodářství nastartovat. "Odmítáme zkracování výpovědní lhůty a tím pádem snadnější propouštění," prohlásil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Spolu s komunisty plánují sociální demokraté vytvářet nová pracovní místa placená z veřejných zdrojů – hlavně ve zdravotnictví a sociálních službách. Spoléhají přitom na peníze z Evropské unie.
Řada stran také spojuje nedostatek práce s ideou na zlepšení pracovní morálky a zastavení zneužívání dávek. Podporu v nezaměstnanosti by vázaly na veřejné práce či na vzdělávání. Lidé by tak neztratili pracovní návyky, případně neměli čas pracovat načerno a brát k tomu podporu.
Místo práce matematika
Zemanovci (SPOZ) by například nezaměstnané zapojili do budování velkých staveb placených ze státního rozpočtu. TOP 09 by zrušila pro nezaměstnané možnost si přivydělávat, protože volnost se zneužívá k práci načerno.
KDU-ČSL by lidi bez práce nutila jen k rekvalifikaci. "Obce už dnes ze zákona musí zajistit veřejnou službu pro ty, co berou podporu v hmotné nouzi. Starostové si přitom stěžují, že mají problém vymýšlet pro méně přizpůsobivé občany práci a hlídat je," popisuje Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL.
Za vzor má Čechům sloužit Dánsko, kde je v době krize pouze pětiprocentní nezaměstnanost. Funguje tam totiž systém: kdo nepracuje, chodí do školy. "Nezaměstnaní se tam učí dánštinu a matematiku. Důvodem je, že velká část nezaměstnaných jsou imigranti a to, že matematika většinu lidí štve a snaží se jí co nejrychleji zbavit a jít pracovat," vysvětluje s určitou nadsázkou Petr Nečas, místopředseda ODS.
Zbývá už jen dořešit, kde na všechny ty rekvalifikace stát vezme peníze. Už teď úřady práce zájemce odmítají s tím, že na to nemají dost korun. Strany bez výjimky spoléhají na evropské fondy. "Chceme ty peníze primárně použít po dobu krize, která dříve či později odezní," plánuje Nečas.
Před volbami dochází i k testování politického terénu a vytyčování mantinelů. Občanští demokraté ještě před měsícem hlásali, že usnadní proces propouštění a firmy tak nebudou muset uměle vymýšlet důvody, proč se někoho zbavit.
Vše ve prospěch pracovních míst
Poté, co sklidili silnou kritiku od socialistů, v programu to už nemají.
Nedostala se tam ani řada jiných věcí: "Zvažovali jsme i slevu na pojistném pro studenty nebo osvobození od pojistného u pracujících důchodců. Ale ukázalo se, že opatření by z trhu vytlačovalo další zaměstnance," popisuje mantinely programu analytik Cyrrusu Jan Procházka, který ODS radí.
Podobně u sociální demokracie sešlo z plánu na plošné zvýšení sociálního pojištění o procento. Když ODS začala křičet, že by tak zmizely desítky tisíc pracovních míst, ČSSD slevila. Teď prý budou na pojistném platit víc jen firmy za své lidi. V programu socialistů se to však dočíst nelze.
I když je práce málo, komunisté a sociální demokraté vsadili na slib vyšších platů – alespoň ve zdravotnictví. A také na pravidelnou valorizaci minimální mzdy. Ta by v podání KSČM měla aktuálně dosahovat 14 tisíc korun.
Komunistům program tradičně ekonomicky nevychází – pokrýt jen část jimi navrhovaných sociálních benefitů z vysokých daní pro dobře placené pracovníky a pro podniky je z říše pohádek. Je pravděpodobné, že by to nakonec vedlo hlavně k obcházení zákonů, a ne k vyšším příjmům do rozpočtu.
