Majitelé směnky mají několik možností. Mohou čekat a doufat, že společnost, která jim takovou záruku za svěřené peníze vystavila, dodrží slovo a směnku proplatí. Méně důvěřivým nebo těm, kteří své peníze nutně potřebují, nezbývá než se soudit nebo se pokusit směnku prodat. Pokud byl na společnost podán návrh na konkurs, rozhodně by se měli účastnit konkursního řízení. Může se sice stát, že na ně v případě vytunelovaných podniků nic nezbude, jestliže se však včas nebo vůbec nepřihlásí, ztratí naději na získání alespoň části svých financí úplně.
Prodej je rychlý, ale věřitel tratí
Nejrychlejší cestu k penězům představuje prodej směnky. Její majitel však musí: - najít ochotného kupce; - oželet část svých financí. Zejména za směnky, které vystavily a podepsaly nedůvěryhodné společnosti potácející se ve finančních problémech, se platí velmi málo, pokud se vůbec nějaký zájemce o koupi najde. »Částečně s určitými typy směnek obchodují banky, většinou však na základě smluvního vztahu s tím, kdo směnku vystavil,« říká pražský advokát Josef Novák. V případě směnek vystavených zkrachovalými společnostmi je však velmi málo pravděpodobné, že by je někdo koupil. »Na trhu jsou pouze směnky kvalitních společností, jako je například ČEZ či takzvané zbožové. Směnky nedůvěryhodných firem by banka přijala pouze po zevrubné finanční analýze ekonomické situace všech účastníků. Lze předpokládat, že vzhledem k všeobecně známým skutečnostem by banky o tyto cenné papíry neprojevily zájem,« uvádí Jan Rezek z Investiční a Poštovní banky. Podobný názor má i Dušan Tejkal ze společnosti Private Investors: »Pokud už je společnost v likvidaci a nemá žádný majetek, je směnka prakticky bezcenná. Podle mého názoru se ani nevyplatí předat ji vymahačské agentuře a plýtvat dalšími penězi.« Podle něho by se držitel směnky měl v takové situaci včas přihlásit do konkursu. »Přestože na něj nemusí nic zbýt - nejdříve se totiž uspokojují pohledávky státu a velkých věřitelů, například bank. Jestliže ve společnosti něco zbylo, může se teoreticky stát, že směnku hluboko pod cenou koupí někdo blízký firmě,« doplňuje. Poslední šancí majitele, který se chce směnky zbavit, je inzerát - možná se někdo najde.
Při prodeji se změní věřitel v dlužníka
Prodej směnky skrývá ještě jeden zádrhel. Pro názornost ho lze vysvětlit na příkladu. Pan Novotný prodá směnku vystavenou společností První bytová panu Tichému. Rázem se ale z věřitele stává dlužníkem. Pokud totiž panu Tichému společnost První bytová směnku neproplatí a on si tuto skutečnost nechá stvrdit notářem na takzvané protestní listině nebo pokud je přímo na směnce napsáno »bez protestu«, může pan Tichý požadovat své peníze po panu Novotném jako prvním majiteli směnky. Pokud by se chtěl pan Novotný tomuto riziku vyhnout, může se s panem Tichým dopředu domluvit, že za dluh neručí. Tuto skutečnost je třeba na směnce vyznačit příslušnou doložkou, například »bez postihu«. »To však činí ze směnky rázem velmi nedůvěryhodnou a riskantní investici. »O takovou nebude asi příliš velký zájem,« míní notář Svatopluk Procházka.
Soudit se vyplatí jen s bezchybnou směnkou
Druhou možností, jak získat zpět peníze, je soud. Dopředu by však měl věřitel počítat s tím, že nejenže nemusí vysoudit nic, ale že ještě může o další finance přijít. Aby soud vůbec začal, je totiž třeba zaplatit soudní poplatek. Ten činí čtyři procenta z částky uvedené na směnce, nejméně tisíc korun. Poplatek se nehradí hned při podání žaloby, věřitel čeká, až mu soud pošle výzvu s přesně udanou částkou. Přestože je průběh směnečného řízení jednodušší než klasické spory, soud se může vléct a věřitel uvidí své peníze včetně těch, které vydal za poplatek, třeba až za několik let. Ovšem když bude mít štěstí a dlužník do té doby nebude úplně bez majetku. Soudní kalvárie se tedy vyplatí zejména tehdy, když jde o větší sumy peněz. Hlavní podmínkou úspěchu je bezchybně vypsaná směnka. »Ti, kdo směnku vystavují, chybují například v tom, že zapomenou napsat do textu slovo směnka a zaplatím,« říká notář Svatopluk Procházka. Bezcenným cárem papíru se stává i v případě, pokud na ní není uvedeno přesné datum, kdy má dlužník závazek uhradit. Vyjádření »zaplatím nejpozději do...« učiní směnku rovněž neplatnou. Dobrý pozor by si podle něho měli dát věřitelé i na podpis dlužníka. »Vyplatí se nechat podpis ověřit u notáře nebo na matrice,« doplňuje advokát Vladimír Lamacz. Pokud směnku vystavila firma, měl by její majitel zkontrolovat, zda podepsané osoby mají vůbec právo společnost zastupovat. To lze jednoduše zjistit ve výpisu z obchodního rejstříku společnosti. Za padesátikorunový kolek jej získá přímo v rejstříku vedeném soudem. Informace najde i na internetu například na adrese www.mfcr.cz v systému Ares nebo www.justice.cz. Advokát Josef Novák upozorňuje i na nebezpečí spojené se směnkou psanou v cizí řeči: »V případě cizojazyčných směnek je nutné dávat pozor na to, aby byl celý text směnky sepsán pouze v jednom jazyce. To se týká i označování platebních míst nebo místa vystavení směnky - například Prague není totéž co Praha.«
Jak správně napsat směnku
Směnka = cenný papír,na kterém se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli dluh v určeném termínu
Směnku lze napsat na jakýkoliv papír, třeba i toaletní, když není zbytí, jednodušší je však je vyzvednout v bance nebo koupit v prodejně tiskopisů speciální formulář.I při jeho vyplňování lze však udělat spoustu chyb.Je proto dobré vypsat směnku pod dohledem odborníka, nejlépe advokáta, notáře nebo pracovníka banky.
UŽITEČNÉ RADY
* směnku se vyplatí psát co nejjednodušeji, zmenší se riziko chyb
* u směnky na malé částky není třeba psát místo placení, ze zákona totiž vyplývá, že pokud není uvedeno, je jím místo bydliště dlužníka
* v případě větších částek je dobré obrátit se na banku, pak se do kolonky »splatno u« napíše banka dlužníka včetně adresy.Několik dní před splatností se pak věřitel spojí s bankou a ta vyzve písemně dlužníka ke složení příslušné částky.Věřiteli odpadá riskantní cesta za dlužníkem domů. Navíc směnku lze proplatit ještě dva dny po datu splatnosti, takže by mohla být tato cesta uskutečněná v den uvedený na směnce, zbytečná. Banky si za tento úkon strhnou 0,25 - 0,3 procenta z částky uvedené na směnce
* na směnku je dobré napsat takzvanou kupeckou doložku - proč byla vypsána, například »za půjčku peněz«, »za dodané zboží«
VLASTNÍ SMĚNKA MUSÍ OBSAHOVAT
* označení, že jde o směnku
* bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžní sumu
* datum splatnosti
* místo, kde má být placeno, není-li uvedeno, jedná se ze zákona o místo bydliště výstavce směnky (dlužníka)
* jméno toho, komu nebo na jehož řad má placeno
* datum a místo vystavení směnky
* podpis dlužníka
Pozn.: vlastní směnka je vztah, kde se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli, v případě takzvané cizí směnky dává dlužník neodvolatelný příkaz třetí osobě, například bance, aby věřiteli zaplatila
Prodej je rychlý, ale věřitel tratí
Nejrychlejší cestu k penězům představuje prodej směnky. Její majitel však musí: - najít ochotného kupce; - oželet část svých financí. Zejména za směnky, které vystavily a podepsaly nedůvěryhodné společnosti potácející se ve finančních problémech, se platí velmi málo, pokud se vůbec nějaký zájemce o koupi najde. »Částečně s určitými typy směnek obchodují banky, většinou však na základě smluvního vztahu s tím, kdo směnku vystavil,« říká pražský advokát Josef Novák. V případě směnek vystavených zkrachovalými společnostmi je však velmi málo pravděpodobné, že by je někdo koupil. »Na trhu jsou pouze směnky kvalitních společností, jako je například ČEZ či takzvané zbožové. Směnky nedůvěryhodných firem by banka přijala pouze po zevrubné finanční analýze ekonomické situace všech účastníků. Lze předpokládat, že vzhledem k všeobecně známým skutečnostem by banky o tyto cenné papíry neprojevily zájem,« uvádí Jan Rezek z Investiční a Poštovní banky. Podobný názor má i Dušan Tejkal ze společnosti Private Investors: »Pokud už je společnost v likvidaci a nemá žádný majetek, je směnka prakticky bezcenná. Podle mého názoru se ani nevyplatí předat ji vymahačské agentuře a plýtvat dalšími penězi.« Podle něho by se držitel směnky měl v takové situaci včas přihlásit do konkursu. »Přestože na něj nemusí nic zbýt - nejdříve se totiž uspokojují pohledávky státu a velkých věřitelů, například bank. Jestliže ve společnosti něco zbylo, může se teoreticky stát, že směnku hluboko pod cenou koupí někdo blízký firmě,« doplňuje. Poslední šancí majitele, který se chce směnky zbavit, je inzerát - možná se někdo najde.
Při prodeji se změní věřitel v dlužníka
Prodej směnky skrývá ještě jeden zádrhel. Pro názornost ho lze vysvětlit na příkladu. Pan Novotný prodá směnku vystavenou společností První bytová panu Tichému. Rázem se ale z věřitele stává dlužníkem. Pokud totiž panu Tichému společnost První bytová směnku neproplatí a on si tuto skutečnost nechá stvrdit notářem na takzvané protestní listině nebo pokud je přímo na směnce napsáno »bez protestu«, může pan Tichý požadovat své peníze po panu Novotném jako prvním majiteli směnky. Pokud by se chtěl pan Novotný tomuto riziku vyhnout, může se s panem Tichým dopředu domluvit, že za dluh neručí. Tuto skutečnost je třeba na směnce vyznačit příslušnou doložkou, například »bez postihu«. »To však činí ze směnky rázem velmi nedůvěryhodnou a riskantní investici. »O takovou nebude asi příliš velký zájem,« míní notář Svatopluk Procházka.
Soudit se vyplatí jen s bezchybnou směnkou
Druhou možností, jak získat zpět peníze, je soud. Dopředu by však měl věřitel počítat s tím, že nejenže nemusí vysoudit nic, ale že ještě může o další finance přijít. Aby soud vůbec začal, je totiž třeba zaplatit soudní poplatek. Ten činí čtyři procenta z částky uvedené na směnce, nejméně tisíc korun. Poplatek se nehradí hned při podání žaloby, věřitel čeká, až mu soud pošle výzvu s přesně udanou částkou. Přestože je průběh směnečného řízení jednodušší než klasické spory, soud se může vléct a věřitel uvidí své peníze včetně těch, které vydal za poplatek, třeba až za několik let. Ovšem když bude mít štěstí a dlužník do té doby nebude úplně bez majetku. Soudní kalvárie se tedy vyplatí zejména tehdy, když jde o větší sumy peněz. Hlavní podmínkou úspěchu je bezchybně vypsaná směnka. »Ti, kdo směnku vystavují, chybují například v tom, že zapomenou napsat do textu slovo směnka a zaplatím,« říká notář Svatopluk Procházka. Bezcenným cárem papíru se stává i v případě, pokud na ní není uvedeno přesné datum, kdy má dlužník závazek uhradit. Vyjádření »zaplatím nejpozději do...« učiní směnku rovněž neplatnou. Dobrý pozor by si podle něho měli dát věřitelé i na podpis dlužníka. »Vyplatí se nechat podpis ověřit u notáře nebo na matrice,« doplňuje advokát Vladimír Lamacz. Pokud směnku vystavila firma, měl by její majitel zkontrolovat, zda podepsané osoby mají vůbec právo společnost zastupovat. To lze jednoduše zjistit ve výpisu z obchodního rejstříku společnosti. Za padesátikorunový kolek jej získá přímo v rejstříku vedeném soudem. Informace najde i na internetu například na adrese www.mfcr.cz v systému Ares nebo www.justice.cz. Advokát Josef Novák upozorňuje i na nebezpečí spojené se směnkou psanou v cizí řeči: »V případě cizojazyčných směnek je nutné dávat pozor na to, aby byl celý text směnky sepsán pouze v jednom jazyce. To se týká i označování platebních míst nebo místa vystavení směnky - například Prague není totéž co Praha.«
Jak správně napsat směnku
Směnka = cenný papír,na kterém se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli dluh v určeném termínu
Směnku lze napsat na jakýkoliv papír, třeba i toaletní, když není zbytí, jednodušší je však je vyzvednout v bance nebo koupit v prodejně tiskopisů speciální formulář.I při jeho vyplňování lze však udělat spoustu chyb.Je proto dobré vypsat směnku pod dohledem odborníka, nejlépe advokáta, notáře nebo pracovníka banky.
UŽITEČNÉ RADY
* směnku se vyplatí psát co nejjednodušeji, zmenší se riziko chyb
* u směnky na malé částky není třeba psát místo placení, ze zákona totiž vyplývá, že pokud není uvedeno, je jím místo bydliště dlužníka
* v případě větších částek je dobré obrátit se na banku, pak se do kolonky »splatno u« napíše banka dlužníka včetně adresy.Několik dní před splatností se pak věřitel spojí s bankou a ta vyzve písemně dlužníka ke složení příslušné částky.Věřiteli odpadá riskantní cesta za dlužníkem domů. Navíc směnku lze proplatit ještě dva dny po datu splatnosti, takže by mohla být tato cesta uskutečněná v den uvedený na směnce, zbytečná. Banky si za tento úkon strhnou 0,25 - 0,3 procenta z částky uvedené na směnce
* na směnku je dobré napsat takzvanou kupeckou doložku - proč byla vypsána, například »za půjčku peněz«, »za dodané zboží«
VLASTNÍ SMĚNKA MUSÍ OBSAHOVAT
* označení, že jde o směnku
* bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžní sumu
* datum splatnosti
* místo, kde má být placeno, není-li uvedeno, jedná se ze zákona o místo bydliště výstavce směnky (dlužníka)
* jméno toho, komu nebo na jehož řad má placeno
* datum a místo vystavení směnky
* podpis dlužníka
Pozn.: vlastní směnka je vztah, kde se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli, v případě takzvané cizí směnky dává dlužník neodvolatelný příkaz třetí osobě, například bance, aby věřiteli zaplatila
