Podle Jany Skalkové z ministerstva práce a sociálních věcí studie ukazují, že zhruba 98 procent žen by se rády v určité fázi rodičovské dovolené zapojily do práce. „Je to většinou kolem dvou roků dítěte. Pokud se první dítě rodí ženě ve věku kolem třiceti let, pak jsou to už matky odbornice, které mají nějakou kariéru a studium za sebou,“ říká.
Tyto ženy ale potřebují lepší nabídku zkrácených úvazků a podporu při návratu do práce i ze strany firem. „Zlepšuje se ale legislativa a přibývá i zaměstnavatelů, kteří to kvitují,“ dodává Skalková.
KOMENTÁŘ: Nerovnost platů mužů a žen škodí celé české ekonomice |
Podle ředitele Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Radana Šafaříka se daří přijímat změny v oblasti rovnosti na trhu práce i v řešení domácího násilí. „Zde je pokrok nejvíce viditelný, genderové nerovnosti ale v řadě oblastí přetrvávají,“ uvedl Šafařík.
Poukázal také na tzv. gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování mužů a žen. Ten nyní v Česku dosahuje asi 18 procent. „To je ale průměr za celou ekonomiku. Na stejné pozici je to asi jedenáct procent, ženy jsou tedy za stejnou práci odměňovány výrazně méně. Zbytek do oněch osmnácti procent tvoří to, že ženy nejsou v ekonomice tolik zastoupeny na vyšších a lépe placených pozicích,“ dodal Šafařík.
Ekonom Daniel Münich upozornil na skutečnost, že české ženy pracují v mezinárodním srovnání hodně, výjimku tvoří období, kdy se věnují péči o děti a později pak o staré rodiče. „Muži stoupají v kariéře, ženy zůstávají na své pozici a nestoupají. Ve vedení firem abyste ženu pohledali. To stejné ale platí i v akademické sféře nebo třeba v politice. Profesní růst se zastaví, proto vidíme i rozdíly v platech,“ vysvětlil Münich.
Přičiny mzdových rozdílů diskriminace jsou podle něj tři. „První je diskriminace. Druhá je sortování do vysokých pozic, kde převládají muži. A třetí je pak profesní sorting, kde máme profese, v nichž dominují ženy – a to jsou často profese, které jsou špatně placené, třeba školství a sociální služby,“ shrnul Münich.
Pozvání přijali
|
Odborníci se v debatě shodli, že zlepšit situaci by měla nová evropská směrnice o transparentním odměňování. Ta by se výhledově měla stát součástí českého právního řádu a umožní mimo jiné zaměstnancům zjistit informace o průměrném platu na konkrétní pozici ve firmě.
„Budu si moci srovnat mzdu s průměrem a pak se proti případné diskriminaci bránit. Když tuto informaci nemám, bránit se nemohu,“ konstatoval Šafařík. „Směrnice ale neznamená, že když jste pod průměrem, že jste diskriminovaní, zaměstnavatel by to měl být schopen prokázat.“
Nová legislativa podle něj zavádí povinnosti hlavně pro větší firmy, neměla by ale podniky výrazně zatížit.
Podle ekonoma Daniela Münicha bude nakonec záležet na tom, jak převod směrnice do českého práva dopadne. „Je komplikované definovat, co je stejná pozice. Nebo rozlišit, co je základní mzda a co odměna za výkon. Právníkům to nepřeju,“ uvedl s tím, že snadno srovnávat lze jen pozice až roboticky popsatelné. „Čím je ta profese sofistikovanější, tím je nepopsatelnější a rozdíly v odměňování hůře zdůvodnitelné,“ dodal.
Mateřství je stopka kariéře. Rovné podmínky má nastavit zaměstnavatel, říká Homfray |
Řada firem ale na směrnici nečeká a na transparentním odměňování už pracuje. „Vítáme snahu, která vede k větší rovnosti. Těch firem, co nečekají na to, co jim směrnice nařídí, je víc a ty už anonymní transparentnost nastavenou mají. Je potřeba také vyvrátit mýtus, že se kolega doví, kolik přesně beru já,“ řekla Michaela Prajerová ze společnosti Philip Morris.
Hledáte spravedlivého zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
