Situace se každoročně zhoršuje, ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh pouhých 12 procent celkové sumy. Svaz zhoršení přisuzuje změnám zákonů, které v posledních letech opakovaně posílily práva dlužníků na úkor věřitelů. V souvislosti s koronavirovou krizí a změnami, které jsou projednávány v oblasti exekucí, zlepšení v budoucnu nečeká.
Koncem loňského roku dlužili neplatiči členům SČMBD na nezaplacených poplatcích a příspěvcích do fondu oprav přes 194 milionů korun.
„Vzhledem k tomu, že naši členové vlastní či spravují zhruba pětinu bytového fondu v ČR, lze očekávat, že celková suma bude ještě násobně vyšší. Celostátně půjde nepochybně o vyšší stovky milionů, které za neplatiče museli jejich sousedé uhradit. A to s velmi malou šancí, že se jim peníze v dohledné době vrátí,“ říká předseda svazu Jan Vysloužil.
Celková výše dluhu vůči členům SČMBD v posledních letech klesala, oproti roku 2018 se snížila o 10 procent. „Tento pozitivní vývoj byl dán jednak celkovou hospodářskou prosperitou, jednak důslednou prací družstev a SVJ při sledování platební morálky jejich členů,“ vysvětluje Vysloužil.
Poslední meziroční pokles lze pak podle něj velkou měrou připsat také mírné zimě, díky které byly vzniklé přeplatky použity k úhradě starších dluhů. „Předpokládáme, že v souvislosti s koronavirovou krizí počet neplatičů i celková výše dluhu opět značně naroste,“ komentuje očekávaný vývoj předseda.
Nemorální sousedé
Podle prezidenta Exekutorské komory Vladimíra Plášila však koronavirová krize nebude mít na situaci vliv. „V tomto případě jde většinou o chronické neplatiče, co zkrátka platit nechtějí a jejich dluhy pak musejí splácet sousedé, kteří se jejich vinou mohou dostat do potíží. Jde o mimořádnou neohleduplnost,“ řekl Plášil pro iDNES.cz.
Vedle potenciálního růstu dluhu družstva a SVJ aktuálně znepokojuje především rostoucí podíl nedobytných pohledávek. Ještě v letech 2014 a 2015 šlo o pouhých 12 procent celkového dluhu, od roku 2016 však jejich podíl strmě narůstá. V současnosti se členům svazu dlouhodobě nedaří vymoct přes 48 procent nedoplatků, celkově jde o sumu přesahující 95 milionů korun. Podle Plášila navíc nejde jen o regionální anomálii, ale celorepublikový problém.
Důvodem nárůstu nevymahatelného dluhu jsou podle Vysloužila především zákonné změny, které v posledních letech oslabily pozici družstev a SVJ a omezily možnosti postihu neplatičů.
„Bylo zrušeno zákonné zástavní právo k bytu dlužníka, družstva také ztratila možnost vypovědět neplatícímu členovi nájem z bytu, čímž se jim prodloužila průměrná doba, za kterou mohou neplatiče vystěhovat o 6 měsíců až jeden rok. Velkou roli hraje také loňské zmírnění podmínek oddlužení, kvůli kterému se sousedé už nemusí dočkat zaplacení ani třetiny dluhu, či letošní změna podmínek exekučních dražeb, kvůli které byt není možné prodat dříve, než se dluh vyšplhá na 100 tisíc,“ říká Vysloužil.
Změna pouze k horšímu
Mapa exekucí: v Česku má každý desátý nad 15 let exekuci, mnozí hned několik |
Statisícové dluhy přitom nejsou výjimečné. „V případě, že je v bytovém družstvu byt, ve kterém naplno jede voda, elektřina, všechny služby a nikdo za to neplatí, můžeme se dostat do vysokých částek,“ upozorňuje prezident Exekutorské komory.
Jedinou pozitivní změnu přineslo platícím vlastníkům přednostní právo k 10 procentům výtěžku z dražby bytu dlužníka. V lokalitách s nízkou cenou bytů ovšem ani to k pokrytí dluhu většinou nestačí.
Situaci družstev a SVJ může podle SČMBD vedle negativních dopadů koronavirové krize výrazně zkomplikovat i další vývoj legislativy. „Domníváme se, že změny, které jsou aktuálně projednávány v oblasti exekucí, povedou k dalšímu zhoršení vymahatelnosti práv věřitelů v bytových domech, a to zejména u dlužníků s více exekucemi. Vedle systémových změn by pro nás bylo významnou překážkou také zavedení povinných záloh, které by celý proces výrazně prodražily,“ říká Vysloužil.
