"Nemocenská za září mi přišla až v prosinci. Je to letos už podruhé, co měla dávka takové zpoždění," říká státní zaměstnankyně Pavla M., která marodí od dubna. Kdyby její manžel nevydělával, neměla by z čeho zaplatit složenky a nájem.
Není jediná. "Dcera pracuje pro Lidl a je na nemocenské od dubna. K polovině prosince ještě nedostala vyplacenou ani korunu nemocenských dávek," tvrdí čtenářka Dagmar Lančová. Podle ní dceři hrozí exekuce, protože není schopna včas platit složenky. Nejpozději od června přitom sociální správa příslušné doklady od zaměstnavatele má, jak jí úředníci sami potvrdili.
Podle ČSSZ není chyba na jejich straně. V celé České republice jsou prý dávky vypláceny do třiceti dnů od okamžiku, kdy okresní sociální správa obdrží neschopenku či potvrzení lékaře o očekávaném nebo uskutečněném porodu.
Nejhůř v Praze
Největší problémy přetrvávají v Praze, kde tamní "sociálka" obsluhuje zhruba milion pojištěnců, tedy prakticky čtvrtinu všech. Spadají pod ni všechny velké firmy, které mají sídlo v Praze, tedy například i obchodní řetězce nebo všechna ministerstva. V červenci dostali v Praze povolení navýšit stavy o 70 zaměstnanců.
"Tvrdí, že to nestíhají, že nový systém si ještě nesedl a že nabírají nové lidi," říká Pavla M. v půlce listopadu, kdy telefonicky urgovala své peníze na pražské sociální správě.
"I v Praze je situace v současnosti stabilizovaná a nemocenské dávky jsou vypláceny v řádných zákonných lhůtách," říká přitom mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. "Nemůžeme ale vyloučit, že se mohla vyskytnout individuální zpoždění mající svůj počátek v první polovině roku, a tyto politováníhodné případy nyní řešíme s klienty individuálně," připouští mluvčí.
Podle něj lidé i firmy stále dělají chyby při vyplňování dokumentů a firmy tyto dokumenty doručují na sociálku jen jednou měsíčně, při zpracování mezd, a ne okamžitě. Případně o dávky žádají lidé, kteří na ně nárok nemají, kteří byli usvědčeni z jejich zneužívání nebo se ukáže, že si pracovní neschopnost způsobili například v opilosti.
Mateřská si také dává načas
Pozdě však chodí i mateřská. "První dvě dávky za červen a červenec jsem dostala s téměř dvouměsíčním zpožděním a podobně to teď má i kamarádka z Vysočan," říká Radka Č. z Prahy 4.
Pokud se adresát dávky dostane kvůli zpoždění státu do existenčních problémů, má právo žádat na svém městském či obecním úřadě o mimořádné dávky hmotné nouze. Vyběhat si je může trvat déle než nastane okamžik, kdy postiženému začne nabíhat penále za nesplácené složenky nebo kdy přijde exekutor.
Kvůli takto vzniklé škodě lze žalovat ministerstvo práce a sociálních věcí, ale to je na roky. "Stát by asi tvrdil, že dotyčný měl mít finanční rezervu a že není zodpovědný za náklady prodlení. Záleželo by na soudci, jak by se k věci postavil," míní právník David Šmejkal, šéf Poradny při finanční tísni.
Zpožděné dávkyZačátek roku: 60 % mateřských a nemocenských chodí až s tříměsíčním zpožděním, osm tisíc zaměstnanců ČSSZ nestíhá 1. čtvrtletí: 12 % dávek se vyplácí pozdě, ČSSZ chce více zaměstnanců Polovina dubna: v zákonné lhůtě je zpracováno 95 % dávek Říjen: dvě procenta zpožděných dávek; ČSSZ má o 448 lidí víc Pramen: ČSSZ |
