Data shromážděná od více než šesti desítek organizací potvrdila, že mnoho nemocí se nyní šíří ve výrazně vyšší míře než před rokem 2020, tedy před vypuknutím pandemie. Může jít nejen o běžné nachlazení, na které jsou nyní lidé daleko náchylnější, ale například i o tuberkulózu. Nárůst se týká jak virových, tak bakteriálních onemocnění, píše agentura Bloomberg.
Zpátky do kanceláří, zavelel šéf Amazonu. Firma ruší home office |
Alarmující pak je, že 44 zemí hlásí proti období před pandemií až desetinásobný nárůst jedné nebo více infekčních nemocí. Například počty výskytů černého kašle vzrostly v Číně za první čtyři měsíce letošního roku ve srovnání s loňskem 45krát. Spalničky, které byly v roce 2000 v USA prohlášeny za vymýcené, se nyní objevily ve více než dvaceti státech USA, ale jejich počty narůstají i ve Velké Británii a v rámci Evropy.
Počty nemocných stoupají i v Česku, alespoň co se infekčních onemocnění týče. „Důvodů může být několik, například podhlášenost těchto případů v průběhu pandemie covid-19 či ,nepromořenost‘ z důvodu nižšího sociálního kontaktu v průběhu pandemie,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Nejčastější jsou respirační a pohybové nemoci
V roce 2023 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 2 535 000 pracovních neschopností. Proti tomu v období před pandemií to byly necelé dva miliony. „Je to v přepočtu 53 neschopenek na sto pojištěnců. Proti roku 2019 tak došlo k nárůstu o třináct případů na sto pojištěnců,“ uvedla tehdy Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Kdo vyzkoušel, už nechce jinak. Němci vyhodnocují čtyřdenní pracovní týden |
Největší nárůsty jsou u případů, kdy je pacient doma maximálně čtrnáct dnů. „Dvě největší skupiny nemocí u ukončených dočasných pracovních neschopností tvoří choroby dýchací a pohybové soustavy. Nemoci dýchací soustavy tvořily v roce 2023 více než 42 procent, nemoci pohybové soustavy cca patnáct procent,“ přiblížila Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Právě u nemocí cest dýchacích došlo v letech 2022 a 2023 k významnému nárůstu. Důvodem může být větší náchylnost k infekci, jak zmiňuje Bloomberg ve svém průzkumu. Ta může být způsobena oslabením organismu v důsledku dlouhodobého nošení roušek a respirátorů. Důvodem ale může být také změna v chování v případě, že Češi onemocní. Dnes totiž výrazně více než dříve platí, že si i v případě nachlazení vybírají krátkodobou pracovní neschopnost a nechodí do práce.
Není mi tak zle...
Ačkoli jsou ale Češi v tomto výrazně ohleduplnější než před pandemií, trend chození do práce i s běžným nachlazením bohužel nevymizel. „Vysoké nároky na výkon, deadliny, strach ze špatného hodnocení, ale i workoholismus poháněný velkými ambicemi i vášní vedou k tomu, že občas prostě do práce přijdeme, i když už jsme trochu (nebo hodně) nachlazení,“ uvádí personální web Welcome to the jungle.
Pracovních neschopností přibylo. Lidé jsou zodpovědnější, říkají data |
Češi si v takových případech obhajují chození do práce i v nemoci například tím, že nadřízený spoléhá na jejich výkon, nemá je kdo zastoupit nebo jim ještě není tak zle a ještě mohou pracovat. Jakkoli je podle odborníků nadšení pro práci chvályhodné, chodit do kanceláře i s infekčním onemocněním, byť je to jen běžné nachlazení, je vůči kolegům poměrně neohleduplné a ti se mohou obrátit na zaměstnavatele s obavami z šíření nemoci na pracovišti. Ten je totiž povinen chránit zdraví zaměstnanců a zajišťovat bezpečné pracovní prostředí.
„Zaměstnanci by se také měli obrátit na svého přímého nadřízeného nebo HR oddělení a upozornit na riziko, které nemocný kolega představuje pro ostatní,“ říká Karolína Hejlová, lead editorka Welcome to the Jungle. V případě nachlazení, ale i jiné nemoci, je proto vhodné, aby zaměstnanec na pracoviště nechodil.
Vhodné je zůstat doma
„V případě, že je zaměstnanec nemocný, je nejvhodnější variantou zůstat doma, aby se zabránilo šíření nemoci mezi kolegy,“ říká Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika.
Vytvářet ale přímý tlak na zaměstnance, aby zůstali doma, není legální. Zaměstnanec ani nemůže ovlivnit, zda s nachlazením doma na neschopence zůstat může. „O dočasné pracovní neschopnosti však samozřejmě může rozhodnout pouze lékař,“ říká Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Fluktuace trápí většinu firem. Češi jdou tam, kde dostanou přidáno, říká průzkum |
Zaměstnavatel tak případně může zaměstnancům nabídnout jiné možnosti, jak zamezit přenesení nemoci na ostatní pracovníky. „Pokud to povaha práce dovoluje, může zaměstnanec využít možnost home office. Někteří zaměstnanci mohou situaci řešit i čerpáním dovolené. Firmy dnes často také nabízí takzvané sick days, které lze využít při krátkodobém onemocnění, což zaměstnancům při řešení zdravotních obtíží poskytuje větší flexibilitu,“ dodává Petr Douda. Jde ale opět pouze o doporučení, zaměstnance k těmto krokům nelze nutit.
Další možností je pak interní nastavení firmy. „Ideálně když si sami zaměstnanci interně nastaví, domluví nebo třeba odhlasují pravidla, kdy už prostě dotyčný do práce nepřijde,“ doplňuje Karolína Hejlová. Tato pravidla si mohou domluvit buď sami mezi sebou, ale také například s HR oddělením, office manažerem či vedením tak, aby se z toho stala určitá firemní norma.
„V neposlední řadě, doporučujeme svému kolegovi lidsky a na rovinu říct: Karle, prosím tě, běž si domů lehnout, vyležet to a sdílej se mnou raději e-maily a ne bacily,“ uzavírá Karolína Hejlová.
Hledáte vstřícného zaměstnavatele? Vyberte si z firem nabízejících práci na portálu jobDNES.cz |
