Euro

Euro | foto: Profimedia.cz

Německo zvyšuje minimální mzdu, české kamiony lepší výdělek nejspíš nečeká

  • 159
V následujících dvou letech navýší Německo minimální mzdu v přepočtu na téměř 280 korun za hodinu. Tamější zaměstnavatelé upozorňují, že na zvyšování nákladů za pracovníky nebudou mít po koronaviru sílu. A zatímco čeští pendleři by se v budoucnu mohli mít líp, tuzemští řidiči kamionů si pro „lepší“ německou mzdu už nejspíš nedojedou.

Po dlouhém jednání schválili němečtí zástupci zaměstnavatelů a odborových svazů jednomyslně navýšení minimální mzdy o dvanáct procent ze stávajících 9,35 eur (téměř 250 korun) na 10,45 eur (téměř 280 korun). Zvyšování má probíhat ve čtyřech fázích až do července roku 2022. K prvnímu posunu nahoru dojde v lednu roku 2021.

Tamní ministr práce Hubertus Heil uvedl, že rozhodnutí Komise minimální mzdy, ve které u jednoho stolu sedí právě zaměstnavatelé společně se zaměstnanci, respektuje a bude se jím řídit.

Kolem zvyšování minimální mzdy se v Německu rozhořela vášnivá diskuse, v níž koronakrize poskytla argumenty oběma stranám. Zástupci firem tvrdí, že je nesmysl zvyšovat mzdové náklady v situaci, kdy řada firem bojuje o přežití. Navíc tento krok může vést ke škrtání pracovních míst a růstu nezaměstnanosti.

„Nechápu, jak se v těchto časech mohou politici předhánět s odboráři v tom, kdo dá odvážnější návrh,“ řekl agentuře DPA zástupce zaměstnavatelských svazů Steffen Kampeter. Během etapy ekonomického ozdravování firmy budou šetřit a samotný proces zaměstnávání bude těžší než dřív, ozývá se z řad zaměstnavatelů.

Epidemie koronaviru zřejmě zmrazí růst minimální mzdy, tvrdí Zeman

Stefan Körzell reprezentující odborová sdružení má opačný názor. Podle něj se zaměstnanci, kteří ještě nedávno sklízeli potlesk za nasazení a zajištění zásobování v časech pandemie, často krčí na nejnižších příčkách mzdového žebříčku. „Nepřichází v úvahu, že by se zrovna oni měli teď cvičit v odříkání. Pokud by se na navýšení mzdy nedokázala shodnout odborná komise, museli by zasáhnout politici,“ citovala ho agentura DPA.

Tuzemští řidiči kamionů mají smůlu

Díky navyšování minimální mzdy by si v budoucnu mohli polepšit čeští pendleři. Naopak řidiči nákladních vozidel se už německých podmínek výdělku nejspíš nedočkají. Po čtyřech letech totiž vrcholí schvalování tzv. balíčku mobility. 

Dosud jsou evropští řidiči odměňování na základě pravidel země, kterou zrovna projíždí. „Je to dost velký galimatyáš, nehledě na to, že nejde jen o mzdu, ale o další sociální a zaměstnanecká pravidla. Podnikatel v této branži musí znát do detailu všechny sociální předpisy zemí, ve kterých jezdí, a to je téměř nemožné,“ komentuje situaci generální tajemník sdružení autodopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. 

Nabídky práce v Německu

„U mobilních pracovníků, kteří jsou jeden den v Německu a druhý ve Francii je zbytečně složité a komplikované, aby mu zaměstnavatel vedl výkaz pracovní doby skoro po minutách a každý kousek účtoval jinak,“ dodává 

Díky iniciativě tuzemských dopravců je v balíčku mobility, který má Evropský parlament definitivně schválit příští týden, zahrnuto i sjednocení přístupu k odměňování řidičů kamionů. Na různých místech Evropy, kterými bude řidič projíždět, tak získá stejné peněžní ohodnocení. 

„Jde o tak zvaný koncept dopravního kolečka. Když jedu ven a pak se zase vracím zpátky, tak nemá smysl uplatňovat různé systémy odměňování,“ vysvětluje Hromíř. V balíčku nicméně fungují i dílčí kompromisy. Zmíněné sjednocení mezd se například netýká těch řidičů, kteří v zahraničí působí dlouhodobě a do Česka se vrací třeba až po dvou měsících.

Ani Německo není dokonalé

Byla to kancléřka Angela Merkelová, jež v roce 2015 zavedla v Německu regulaci minimální mzdy. Tehdy šlo o částku 8,5 euro na hodinu. Podle tamního ministra práce Heila jde o „úspěšný příběh, který potřebuje pokračování“. Za jednu odpracovanou hodinu by podle něj měli zaměstnanci již v blízké době vydělat dvanáct eur. Úterní rozhodnutí Komise minimální mzdy schvaluje i samotná Merkelová.

Stanovení minimální mzdy se však často může minout účinkem. Příkladem je situace rumunských sezonních pracovníků, jež nachází uplatnění v masném průmyslu. Díky častějším kontrolám na německých jatkách nyní vyplouvá na povrch zjištění, v jakých podmínkách zde pracují a žijí právě cizinci. 

Podle webu Deutche Welle neměli a nemají dost ochranných pomůcek, pracoviště navíc nezaváděla příslušná opatření, která by zabraňovala případnému šíření koronaviru. Dlouhodobým problémem je ale fakt, že slíbenou minimální mzdu 9,35 eur vzápětí seškrtá cena za ubytování, respektive za postel ve sdíleném pokoji. I přesto si většina z nich vydělá víc než v domovské zemi.