"Našli jsme osmdesát různých osvobození a úlev u zaměstnanců a z nich jich bude zrušeno deset," říká náměstkyně ministra financí přes daně Dana Trezziová.
Firmy mohou využít 42 úlev a z nich mají být zrušeny tři.
Jaké přesně zmizí, nechtěla Trezziová prozradit. Podle informací MF DNES se zrušení týká také současného daňového zvýhodnění stravenek.
Ty patří k nejrozšířenějším benefitům. Poskytuje je sedm firem z deseti.
Firmy se nechtějí vyjadřovat
Stravenky na jídlo jsou proto dnes velký byznys, kterým se v Česku živí hlavně čtyři velké firmy. Atraktivita stravenek spočívá hlavně v tom, že si firma může do nákladů započítat 55 procent ceny poukázky.
To už by do budoucna nemělo být možné, stejně tak jako odpočítání nákladů na závodní stravování. Zaměstnanci ale i nadále nebudou muset platit daň z příspěvků na jídlo.
Firmy se teď k tomu, zda by stravenky dále poskytovaly, nechtějí příliš vyjadřovat. Lze však očekávat, že by se minimálně zdráhaly lidem přilepšit a jejich hodnotu zvýšit.
Mění se daně, mění se dávkyStravenky jen kvůli daňové výhodě
"Zřejmě by v nějaké podobě dále podpora stravování pro zaměstnance existovala, ale mluvit o detailech a rozsahu je teď předčasné," říká Petr Holubec za Pražskou energetiku.
Stravenkové firmy jsou zaskočeny a dopadů se obávají. "Je to divné, kdyby to stát dělal, stravování využívají miliony zaměstnanců," říká Jana Bernauerová, obchodní ředitelka Cheque Dejeuneur.
"Značná část zaměstnanců by se v budoucnu musela bez tohoto příspěvku obejít, což by se pochopitelně nezdravě promítlo do jejich stravovacích návyků," varuje ředitel společnosti Accor Services (Ticket Pro) Roland Morizet. Podle něj řada firem poskytuje stravenky jen kvůli daňové výhodě.
SPOČÍTEJTE SI, JAK SE VÁS REFORMA DOTKNE
Banky si odpočinou
Návrh na snížení daňové atraktivnosti stravenek se objevil už před dvěma lety. Tehdy chtěli úředníci zrovnoprávnit stravenky s příspěvkem na jídlo v hotovosti. Návrh díky silnému lobby stravenkových firem nedorazil ani do Sněmovny.
Dalším škrtem chce ministerstvo financí zrušit osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů. Úspora v rozpočtu by přitom nebyla první dva až tři roky příliš vidět.
Lze totiž čekat, že banky by před účinností této změny vydaly velké množství hypotečních listů a pak by si na chvíli "odpočinuly".
Auta se budou odepisovat déle
I tuto úpravu bude obtížné prosadit, protože do zákona už jednou pronikla a vypadla z něj při třetím čtením v parlamentu.
Významnou změnou má být i sladění finančního leasingu s dobou odepisování. Jinými slovy, dnes je možné koupit auto do firmy na leasing a odepsat ho za tři roky.
Když si ho firma koupí hotově, dává ho do nákladů čtyři roky.
Nově by i v případě koupě auta na leasing musela auto odepisovat čtyři roky. V případě aut navíc ještě déle, protože zároveň se chystá prodloužení doby odpisování aut ze čtyř na pět let.
Čtyři miliardy zpět
Ministerstvo financí musí po předložení těchto návrhů, kterými chce zachránit aspoň část příjmů do státní kasy, počítat s velkým odporem.
Dotčené firmy a sdružení bývají většinou proti u všech návrhů, co se jich týkají, a v jednáních s poslanci umějí chodit.
Na nejcitlivější odpočty, které využívá nejvíce lidí, politici ani neuvažují sáhnout. To se týká možnosti odečíst si z daní příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, hypotéky či stavební spoření.
Na nich dnes vláda vrátí lidem na daních zpět přes čtyři miliardy korun.
Hladový stát
Pokud vláda uspěje, tak od příštího roku zaměstnanci uvidí, kolik ve skutečnosti státu platí na daních a sociálním pojištění.
Dnes na výplatní pásce vidí v jednom sloupečku, kolik platí sami, a vedle, kolik za ně platí firma. Ale málokdo si dá obě čísla dohromady.
Nově má být na výplatní pásce jako dnes hrubá mzda zaměstnance, ale vedle toho i mzda superhrubá (daňový základ) včetně 35 procent na sociální a zdravotní pojištění. Z ní se pak bude počítat daň.
Původní nápad Vlastimila Tlustého z ODS mít na pásce jen superhrubou mzdu musela vláda opustit. Firmám nelze nařídit, aby mzdu příslušně navýšily, i když jen o odvody státu.
