Nejvyšší kontrolní úřad v takzvaném EU Reportu 2025 shrnul výsledky kontrol za období od 1. dubna loňského roku až do 31. letošního března 2025. Ty se věnovaly evropským dotacím.
NKÚ jako příklad uvádí, že tuzemský hrubý domácí produkt v paritě kupní síly vůči průměru EU se zvýšil ze 72 procent v roce 2004 na 91 procent v roce 2023, tedy o 19 bodů. Polský HDP naproti tomu vzrostl za stejnou dobu o 33 procentních bodů ze 47 na 80 procent průměru EU. Úřad také uvádí, že region Severozápad, tedy Ústecký a Karlovarský kraj, patři mezi regiony, jejichž HDP na obyvatele v paritě kupní síly se za dobu členství Česka v EU vůči průměru EU vůbec nezvýšil.
Nespravedlivý systém dotací. Miliardy z EU měly v Česku pomoci, ale šíří nerovnost |
Podle NKÚ se zároveň ukazuje, že globální krize doléhá na Českou republiku významněji než na většinu ostatních členských zemí. To nasvědčuje chybnému dlouhodobému směrování podpory z rozpočtu EU a obecně řízení hospodářské politiky. „Neinvestovalo se do nových a progresivních oblastí a oborů, které by nám umožnily přesun k moderní inovační ekonomice s vysokým a udržitelným tempem růstu,“ napsal NKÚ ve své tiskové zprávě.
Úřad uvádí jako příklad, že v letech 2004 až 2006 existovalo celkem 97 evropských dotačních titulů, ale v období 2007 až 2013 už jich bylo 273. V nynějším období jich je 176. Podle loňské zprávy NKÚ získalo Česko za 20 let členství v unii o bilion korun víc, než do ní odvedlo.
Evropských peněz bude méně
„Dosud jsme potenciál, který s sebou evropské peníze přinášely, plně nevyužili. Na nové politické reprezentaci bude vyjednat taková pravidla a mantinely, které nám umožní maximalizovat dopad každého eura, které k nám doputuje,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Zároveň poukázal i na to, že peněz z EU je již nyní méně než dříve a budou postupně ubývat. „O to více teď záleží na důsledném stanovení velmi omezeného počtu priorit a na efektivním použití těchto zdrojů,“ dodal.
Kontrolní úřad v některých případech zjistil, že podpora nevedla k naplnění cílů. Šlo například o peníze na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci. Úřad tehdy mimo jiné zjistil, že počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil a systém se nepodařilo sjednotit pod jeden resort. Ministerstvo práce však s tehdejším závěrem nesouhlasilo. Systém péče o ohrožené děti se podle ministerstva naopak výrazně zmodernizoval a počet pěstounů roste.
Ve sledovaném období od loňského dubna do konce letošního března schválilo vedení NKÚ 19 kontrolních závěrů z akcí týkajících se právě peněz z EU. Proti dřívějšku zjistil o pětinu víc pochybení, hlavně pokud šlo o nehospodárnost, neúčelnost nebo neefektivnost. Ve dvou případech, které se týkaly jedné kontroly, podal NKÚ trestní oznámení.
