K tomuto závěru došla studie Transparency International, která vychází z průzkumů společnosti Gallup International Association.
Ta se dotazovala na chování zahraničních obchodníků 835 manažerů, auditorů, bankéřů a právníků v 15 rozvíjejících se ekonomikách. Česká republika mezi nimi sice není, podle Adriany Krnáčkové z tuzemské pobočky Transparency International se však chování zahraničních investorů v Česku neliší od jejich praktik v Polsku nebo v Maďarsku.
Transparency International poprvé zpracovala tuto studii v roce 1999. Od té doby se v cizině nejvíc zhoršila pověst Američanů. Přes všechny stížnosti však zahraniční firmy nejsou zdaleka tak náchylné k úplatkům jako domácí podnikatelé. Nejvyšší úplatky se objevují v oblasti veřejné infrastruktury, ve stavebnictví a zbrojním průmyslu.
Korupce nebují v oborech nové, na znalostech postavené ekonomiky jako jsou informační technologie či telekomunikace - ani v civilním letectví nebo v zemědělství.
Více než polovina lidí oslovených výzkumníky přiznala, že má s korupcí osobní zkušenost. Další třetina pak připustila, že ji mají kolegové ve firmě. Čtvrtina oslovených ekonomických špiček si myslí, že korupce se za poslední roky zhoršuje.
Nebezpečným signálem je, že za nejzkorumpovanější oblast, kterou by chtěli co nejrychleji změnit, považují soudy. Za nimi následují politické strany a policie.
Jak se proti korupci a úplatkům nejúčinněji bránit? Cesta vede přes větší svobodu tisku, vládní prošetřování korupčních skandálů, průhlednější činnost vlády či lepší postupy při zadávání veřejných zakázek. S výjimkou svobody médií jsou ostatní tři zmíněné věci i problémy České republiky.
Pokud v některé rozvíjející se zemi uplácejí i zahraniční investoři, lidé začínají být ke korupci mnohem tolerantnější. To si myslí téměř dvě třetiny oslovených ekonomických špiček. Za zhoubné následky korupce považují i zhoršování právních systémů a příliš velkou imunitu státních činitelů.
