Data, která rozdělují Evropu na takzvané regiony NUTS II (v Česku území složené z jednoho až tří krajů) zveřejnil Eurostat. Před Prahu se nejenže nedostal žádný region Evropské unie, ale ani žádná srovnatelná část Norska nebo Švýcarska, které statistika sleduje také v rámci Evropského hospodářského prostoru.
První desítka oblastí s nejnižší nezaměstnaností je s výjimkou Prahy čistě německou záležitostí. Kromě Horního Bavorska (region okolo Mnichova) se na špici s odstupy jedné či dvou desetin procentního bodu umístily Tübingen, Horní Falc a Dolní Bavorsko.
| Pořadí | Region | Míra nez. (%) | Pořadí | Region | Míra nez. (%) |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Praha | 2,5 | 1. | Andalucía (Španělsko) | 34,8 |
| 1. | Oberbayern (Německo) | 2,5 | 2. | Canarias (Španělsko) | 32,4 |
| 3. | Tübingen (Německo) | 2,6 | 3. | Ciudad Autónoma de Ceuta (Španělsko) | 31,9 |
| 4. | Oberpfalz (Německo) | 2,7 | 4. | Extremadura (Španělsko) | 29,8 |
| 5. | Niederbayern (Německo) | 2,8 | 5. | Castilla-la Mancha (Španělsko) | 29,0 |
| Zdroj: Eurostat | |||||
Na opačném konci tabulky potom skončily řecké a španělské regiony, přičemž na úplném dně je podle Eurostatu jihošpanělská Andalusie, kde nemá práci 34,8 procent obyvatel.
Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka je pražský úspěch překvapivý pouze částečně. „Že bude na úplné špici je trochu překvapení. Ale vzhledem k oživení české ekonomiky v posledním roce je dobré umístění Prahy očekávatelné,“ říká. Navíc již dříve data ukazovala, že nižší nezaměstnanost než v Česku je pouze v několika málo evropských zemích.
Oživení průmyslu pomohlo i českým regionům
Marek zároveň upozorňuje na to, že výsledek je důkazem fungujícího českého pracovního trhu. Kladným trendem posledního roku navíc je, že se nůžky mezi Prahou a ostatními regiony nerozevírají. Spíše naopak. V Praze za poslední rok klesla míra nezaměstnanosti o 0,6 procentního bodu. U pěti ze sedmi zbývajících českých regionů klesala rychleji.
| Pořadí | Region | Míra nez. | Změna 2013/2014 |
|---|---|---|---|
| 1. | Praha | 2,5 | -0,6 |
| 2. | Střední Čechy | 5,1 | -0,1 |
| 3. | Jihozápad | 5,5 | +0,3 |
| 4. | Jihovýchod | 5,9 | -0,9 |
| 5. | Severovýchod | 6,3 | -2,0 |
| 6. | Střední Morava | 6,9 | -1,1 |
| 7. | Moravskoslezsko | 8,6 | -1,3 |
| 8. | Severozápad | 8,7 | -0,9 |
| Zdroj: Eurostat | |||
Podle Marka je to dáno regionální strukturou ekonomiky. Zatímco v Praze převažuje zaměstnávání v poměrně stabilním sektoru služeb, ve zbytku republiky dominuje průmysl, který je k cyklickým krizím náchylnější. „V posledním roce ale přibývalo průmyslovým firmám zakázek a tím pádem nabíraly zaměstnance,“ vysvětluje.
Ve statistice mladých Praha ztrácí
Kromě souhrnných dat o nezaměstnanosti Eurostat zvlášť sleduje i skupinu mladých ve věku 15 až 26 let. Tam už Česko i Praha na úplnou špičku ztrácí. Pražských 10,1 procenta je o 6,4 procentního bodů horší výsledek, než kterým se pyšní „vítěz“, kterým je opět Horní Bavorsko. Praha navíc opět v loňském roce v dynamice zaostávala za ostatními českými regiony - byla jediným, kde mladých nezaměstnaných mírně přibylo.
Platy v PrazeV Praze jsou zároveň i nejvyšší české průměrné mzdy - téměř 36 tisíc korun. Češi letos berou o zhruba tři tisíce korun víc než před rokem. Průměrná mzda v celém Česku je podle nejnovějších údajů 28 tisíc Kč. Více čtěte zde. |
Marek to ale nevidí jako velký problém. „Je to do značné míry dáno koncentrací pražských vysokých škol, na které velmi často chodí i studenti z jiných regionů. Spíše než nějaký strukturální problém číslo odráží čerstvé absolventy, kteří se teprve rozkoukávají,“ vysvětluje.
Nejhůře ve statistice nezaměstnanosti mladých dopadly opět jihoevropské regiony - západořecký Epiros vykazuje dokonce míru nezaměstnanosti mladých ve výši 69,8 procenta.
