Avšak ani jejich mladší kolegyně, které dosáhnou hranice důchodového věku v letošním roce, si nemusí zoufat. Z propočtů MF DNES, které vycházely z údajů ministerstva práce a Českého statistického úřadu, vyplývá, že za minulého režimu trávily ženy v penzi zhruba o dva roky méně než nyní.
Podobně jsou na tom i muži – až do poloviny 90. let pobírali důchod průměrně 15 let, nyní je to skoro 18. Důvod? Od revoluce rostla průměrná délka dožití rychleji, než se zvedala hranice důchodového věku.
To se však s nastartovanou penzijní reformou, zejména u žen, změní. Zatímco muži zůstanou stále zhruba na svých 18 letech, ženy budou penzistkami pouze necelých 22 roků.
Proč se vůbec hranice pro odchod do důchodu zvedá? Důvodem je především menší počet narozených dětí a stále se zvyšující podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel. Tento nepoměr však začínal řádně nahlodávat stávající systém, kdy se peníze odvedené zaměstnanci a firmami (celkem 28 procent z příjmu) rovnou vyplácejí těm, kdo už na penzi jsou.
Do budoucna hrozilo, že nebude dost pracujících, kteří by byli schopni "uživit" důchodce. Už nyní jde na penze skoro třetina státního rozpočtu.
"Proto se podle zákona začal postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu," vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Podle novely důchodového zákona, která nedávno prošla Sněmovnou, vzroste věk pro odchod do důchodu mužům i ženám až na 65 let. Tato hranice se týká všech lidí mladších 43 let.
Další změny: vlastní spoření
Další plánované změny zase ovlivní výši částky, kterou bude člověk v důchodu dostávat. Podle dosud platných pravidel totiž většina lidí nestihne ze systému "vyčerpat" tolik, kolik za život pošle.
Nyní chodí lidé do důchodu v průměru po 42 letech v práci, do státní pokladny tak na důchody odvedou deset ročních platů. Ty si však stihnou vybrat jen ti, kteří vydělávali málo. Třeba člověk s desetitisícovým platem dosáhne na důchod kolem sedmi tisíc korun.
Lidé s nadprůměrným výdělkem nad 25 tisíc na tom však nejsou o moc lépe – dostávají penzi kolem 10 tisíc. Do budoucna by si lépe placení zaměstnanci mohli zajistit bohatší penzi tím, že by část z pojistného nedávali státu, ale na svůj soukromý fond. K penězům, které by státu "vzali", by však museli ještě přidat část vlastních prostředků.
Zatím není rozhodnuto jak velkou. "Může být stejná, tedy 3 plus 3 procenta, ale možná varianta je i vyvedení čtyř procent a přidání jednoho či dvou z vlastní kapsy," uvedl v on-line rozhovoru na serveru iDNES ministr práce Petr Nečas. - čtěte Ministr Nečas: Nechápu hysterii kolem důchodů
V případě tříprocentní varianty by to znamenalo, že celkové odvody ze mzdy do důchodového systému by nečinily 28, ale 25 procent ze mzdy.
