Údaje vyplývají ze studie vládní Agentury pro sociální začleňování (ASZ), kterou má MF DNES exkluzivně k dispozici. Podle dokumentu „Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce“ si středoškolák s maturitou vydělá v průměru 40 milionů korun čistého, absolvent učebního oboru o osm milionů méně a člověk, který se vzděláváním skončil základní školou, dokonce o 17 milionů méně. Studie počítá s průměrným růstem mezd o čtyři procenta ročně.
Významně se také liší počet let, která jednotlivé skupiny stráví na pracovním úřadě. Zhruba dvanáct let je nezaměstnaný člověk s ukončenou povinnou školní docházkou (do 15 let, bez ohledu na to, zda došel až do devítky), tři roky a čtyři měsíce absolvent učňáku a dva roky a měsíc středoškolák s maturitou.
„Přestože kariéra jedince, který předčasně odejde ze vzdělávacího systému, je formálně nejdelší (trvá až 50 let), po zohlednění nezaměstnanosti odpracuje nejméně. Jenom 38 let. Absolvent vysokoškolského studia, který na trh práce plně vstupuje téměř o 10 let později, bude vzhledem k velmi nízké míře nezaměstnanosti reálně výdělečný po dobu téměř 40 let,“ uvádí autor studie Roman Matoušek.
Čím dál víc mladých dokončí jen základní školu. Do práce se nehrnou |
Negativ nedokončeného vzdělání je ale víc. „Absence příjmů se promítá také do zvýšeného rizika předlužení a exekucí a negativní postoje ke vzdělávání se přenášejí na další generaci,“ vysvětluje rizika ředitel ASZ David Beňák.
Studie vychází z toho, že předčasně odejdou ze škol dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených, převážně romských lokalit, do kterých se narodí zhruba 1 500 dětí ročně. V těchto lokalitách v Česku žije podle „Mapy sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit“ zhruba sto tisíc lidí. Situace s předčasnými odchody ze vzdělávání je nejhorší v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde nedokončí školu (základní, učňovskou nebo střední) každý šestý žák z ročníku (15,6 procenta).
Dotlačte je k maturitě
Nejenže odpadlíci vydělávají v práci méně, ale také méně přispívají do státního rozpočtu. Naopak z něj čerpají podporu a nejrůznější dávky. Kdyby se státu podařilo část odpadlíků dovést k závěrečným zkouškám, přiteklo by do veřejných rozpočtů o 1,8 miliardy korun až 16 miliard více – záleží na úspěšnosti takového snažení.
„Tolik by do veřejných rozpočtů přibylo za padesát let práce, kdyby se u jednoho ročníku žáků podařilo snížit předčasné odchody ze vzdělávání,“ vysvětluje Matoušek.
Každý rok pak přichází nový ročník lidí s nedokončeným vzděláním, takže podle propočtu MF DNES by za všechny tyto ročníky stát do roku 2067 mohl vylepšit své příjmy o 45 až 425 miliard korun. Číslo je srovnatelné s výdaji na důchody – letos je na ně ze státního rozpočtu vyčleněno 430 miliard korun, což představuje třetinu ročního státního rozpočtu.
Čísla přitom zdaleka nezahrnují vše. Dalšími efekty dosažení vyššího vzdělání jsou mimo jiné zlepšení zdravotního stavu, zvýšení konkurenceschopnosti firem díky vyšší kvalifikaci zaměstnanců nebo vyšší spotřeba domácností.
Řešení: vzdělávat jinak
Podle Davida Beňáka spočívá řešení předčasných odchodů ze škol zejména v prevenci školního neúspěchu a zvýšené péči o neúspěšné žáky jak v průběhu povinné školní docházky, tak v případě jejich postupu na střední školu. Starat by se o ně měli výchovní a kariérní poradci a školní psychologové. Ne každá škola ale tyto odborné profese zaměstnává.
Kariérní poradci působí na některých pobočkách úřadu práce. „Pokud je to možné, snaží se je nasměrovat zpět ke studiu střední školy nebo učiliště,“ říká Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
Podle Daniela Münicha, ekonoma z akademického pracoviště CERGE-EI, který se dlouhodobě zabývá vzděláváním, má svůj podíl na předčasných odchodech ze škol nízká kvalita a chabé uplatnění některých učňovských oborů a nízké platy těch, kteří tam učí. „Hodně lze samozřejmě zachránit i na základních školách, ale v případě škol v blízkosti sociálně vyloučených lokalit to vyžaduje nadprůměrně kvalitní učitele,“ uvádí ekonom.
To naznačuje i studie ASZ, když uvádí, že „změna přístupu ke vzdělávání může mít pozitivní dopad na školní úspěšnost dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí“. A zmiňuje příklad romských žáků původem z Česka a Slovenska, kteří s rodinami emigrovali do Británie a jejichž školní výsledky jsou navzdory jazykové bariéře blízké průměru, i když doma předtím navštěvovali speciální školu.
Na předčasné odchody ze škol se podle Münicha ale zadělává už v raném dětském věku: „Je známou skutečností, že docházka dětí do kvalitní mateřské školy nejvíce svědčí dětem ze slabého sociálního prostředí. Empirické výzkumy jasně ukazují, že včasná vzdělávací a výchovná intervence v raném věku jsou zdaleka levnějším nástrojem než jakékoliv snahy o nápravu v pozdějším věku dětí či dospělých,“ říká.
 |
