Dveře stavebního spoření se podle představ Petra Nečase mají od roku 2013 otevřít i běžným bankám. Ty by si tak nemusely nákladně zakládat stavební spořitelny.
V takovém případě by si vlastní stavební spořitelnu možná "dodělala" UniCredit Bank, které dosud jako jediné z velkých bankovních skupin v Česku chybí.
Co by takové otevření udělalo s trhem stavebního spoření, si teď málokdo umí představit. Ve výsledku by však větší konkurence mohla vést i k nižším poplatkům a vyšším úrokům od spořitelen.
Bankám by stačila univerzální licence
Trh spořitelen není sice dnes nějak omezený, ale bankovní skupiny musí kvůli tomu žádat o speciální licenci. "Musí se zřizovat zvláštní právnická osoba, musíte mít další představenstvo, další dozorčí radu, další management, to vše zvyšuje náklady," říká premiér Petr Nečas. Podle něj by to bankám, které dosud stavební spořitelny mají, snížilo i náklady.
Také by to mohlo vést k začlenění současných stavebních spořitelen pod jejich mateřské banky, čímž by uspořily náklady. Vždy by však musely vést oddělené účetnictví. Šéf asociace stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš upozorňuje, že by "rozšíření" licence mohlo fungovat i obráceně a současné stavební spořitelny by mohly začít vést klientům například běžné účty. To dnes nemohou.
Právě otevření spoření konkurenci podle Nečase výrazně snižuje pravděpodobnost, že by státní příspěvek mohl stát platit jen těm, kteří spoření následně využijí na bydlení.
To je totiž také jedna z variant, jak ve státní kase, která obrací každou korunu, na stavebním spoření ušetřit. "Když se zruší specializované instituce, tak by to postrádalo smysl. Logické je tento příspěvek nechat a nevázat ho jen na bydlení. Ale budeme o tom diskutovat," dodal Nečas.
Příspěvek by měl klesnout na 2 000 Kč
Podle premiéra by měla podpora dál zůstat na hodnotě dvou tisíc korun. "Chceme dál podporovat stavební spoření, ale nemůžeme si dovolit být tak velkorysí jako dosud," dodal Nečas.
Z pětice největších bank nemá svoji stavební spořitelnu pouze UniCredit Bank. A ta se netají tím, že by ji stavební spoření zajímalo. "Pokud by tato forma podpory spoření byla pro všechny, tak bychom to určitě využili. Nejsem si ale jist, zda je nutné spoření podporovat ze státních prostředků," říká šéf UniCredit Bank Jiří Kunert.
Ostatní banky své plány zatím příliš nekomentují a čekají, s čím přijde vláda. Vlastní stavební spořitelnu odmítla pouze Volksbank.
Spoření se stalo výhodnou investicí
Stát dosud stálo stavební spoření na vyplacené podpoře od roku 1993 přes 160 miliard. Tedy zhruba tolik, kolik letos stojí kompletně školství a armáda dohromady. Stát ho tehdy zavedl, protože na trhu neexistovaly žádné hypotéky.
"Cílem jeho zavedení bylo umožnit občanům získat levný úvěr na rekonstrukci nebo koupi bydlení. Inspirací byl do jisté míry model stavebního spoření v Německu," říká vedoucí oddělení analýz finančního trhu na ministerstvu financí Dušan Hradil.
Založíte si stavební spoření i když podpora klesne na 2 000 Kč?
Při tehdejších úrocích však nebylo stavební spoření tím nejvýnosnějším způsobem pro zhodnocení úspor. Stalo se jím, až když klesly úrokové sazby. Česko se pak proměnilo v evropský unikát: jen Němci mají v Evropě na stavebním spoření uloženo více peněz.
Může za to především velkorysá podpora státu, která výnos ze spoření výrazně posouvá, aniž by stavební spořitelny musely nějak závratně bojovat o vylepšení nabídky pro klienty.
Spořitelny varují před kolapsem
Návrhy na změny ve stavebním spoření ještě nedorazily ani k projednávání poslancům, a už se o ně vedou velké boje. A je to logické: spořitelny se obávají o své zisky a svou budoucnost. Varují před možným kolapsem celého systému, ve kterém mají Češi aktuálně uloženo 420 miliard a 270 miliard rozpůjčováno.
Spořitelny upozorňují především na riziko toho, že zhruba tři čtvrtiny všech peněz uložených na stavebním spoření jsou ze starých smluv, které jsou velmi snadno vypověditelné. Teoreticky by tak při snížení výnosu mohli lidé o spoření ztratit zájem a peníze naráz vybrat. Na to by však spořitelny nemusely mít dostatek volných peněz.
Premiér Nečas věří, že takové riziko je malé. "Pořád bude stavební spoření z hlediska konkurence výhodným produktem," míní Nečas. Na snížení podpory stavebního spoření mohou vydělat hlavně hypoteční banky.
Za posledních pět let se totiž objem úvěrů ze stavebního spoření zdvojnásobil, a to se tak stalo výraznou konkurencí pro hypotéky. Změny mohou dát vydělat i těm, kteří se ucházejí o úspory lidí - nižší státní podpora přiblíží výnosy běžným úrokům.
Otevření odvětví by pak mohlo pomoci zase lidem. Díky větší konkurenci by totiž mohli platit méně na poplatcích.
Čtěte v pondělní MF DNES
Má stavební spoření budoucnost? Komu se ještě vyplatí si ho založit? Kdy je lepší přejít na jiný produkt? Jaký? Odpovědi na tyto otázky najdete v dnešním Byznys Speciálu.