Projekty počítají například se stavbami dalších plynových zásobníků, propojením nově plánovaného plynovodu Nabucco s Českem či dovozem zkapalněného plynu v kontejnerech.
Padnou limity těžby uhlí?
Největší změny zatím vyplývají z nového návrhu státní energetické politiky do roku 2050, který zveřejnilo ministerstvo průmyslu. Ačkoliv loni na konci roku vláda řekla, že nechce povolit další těžbu uhlí, které leží za územními limity a ohrožuje hlavně obce na Mostecku, v nové energetické politice s tímto uhlím počítá.
Zároveň chce umožnit stavby dalších jaderných elektráren a těžbu uranu, jehož zásoby jsou v zemi na dalších nejméně 50 let.
V návrhu stojí, že by se měla "maximálně zvýšit dostupnost domácích energetických zdrojů – hnědého a černého uhlí, uranu a obnovitelných zdrojů" s tím, že se mají "uvolnit i všechny zásoby".
V případě hnědého uhlí leží většina zásob za zmíněnými limity, na velké části z nich navíc stojí obce Horní Jiřetín a Černice se dvěma tisíci obyvatel. "V návrhu není řečeno, že se mají limity těžby uhlí prolomit," říká náměstek ministra průmyslu pro energetiku Tomáš Hüner. Podle něj je fakt, že z přiložených tabulek potřeba dalšího uhlí "vyplývá".
Ministerstvo navrhuje také umožnit těžbu černého uhlí v severomoravském Frenštátě, který je zakonzervován.
Proti další těžbě uhlí, ale i proti rozšíření atomových elektráren se staví ministerstvo životního prostředí. Jeho šéf Martin Bursík chce, aby se návrh energetické koncepce "zásadně přepracoval." "Případná těžba uhlí v severních Čechách, nový důl v Beskydech a stavba jaderných elektráren, s nimiž MPO (ministerstvo průmyslu a obchodu) přichází, by konzervovala naši energetiku v osmdesátých letech minulého století," řekl Bursík ČTK.
O nezbytnosti těžit uhlí není jednoznačně přesvědčen ani akademik Václav Pačes, jehož komise pro vládu loni dělala energetickou analýzu. "Navrhli jsme, aby se na uhlí ustavila komise a posoudilo se to ze všech stran. Nejde jen o ekonomiku, ale i o ekologii, dopady na zdraví lidí a další aspekty," řekl MF DNES Pačes.
Naopak spokojení jsou těžaři. "Umožnit přístup k domácím zásobám zdrojů je koncepcí celé Evropské unie. Pokud má těžba uhlí u nás pokračovat, je za minutu dvanáct," uvedl spolumajitel Czech Coalu, které patří doly na Mostecku, Petr Pudil.
Krize s dodávkami ruského plynu je podle něj důkazem, že Česko by se nemělo spoléhat na zdroje "ležící tisíce kilometrů daleko".
Po umožnění další těžby uhlí, která jinak začne za několik let klesat, volají i teplárny a průmyslové kolosy. Některým z nich končí smlouvy na uhlí v roce 2012 a jejich elektrárny by se tak musely zavřít nebo postavit nové na plyn.
"Situace je vážná. Krize s plynem jen zdůrazňuje riziko, že přejdeme od nezávislosti na dovozu zdrojů k totální závislosti," říká šéf Unipetrolu Francois Vleugels (rozhovor čtěte dole), jehož firma marně shání uhlí pro svou elektrárnu od roku 2012.
Nabucco až do Česka
Uzavření kohoutů na plynovodu přes Ukrajinu urychlí nebo upraví projekty, které s plynem počítají.
Například firma Česká plynárenská, která připravuje stavbu zásobníku na norský plyn na jihu Čech s připojením do Rakouska v hodnotě sedm miliard korun, chce část zásobníku nabídnout i státu, pokud se rozhodne skladovat kromě ropy i plyn.
O vlastním zásobníku plynu začala podle neoficiálních zdrojů uvažovat i elektrárenská firma ČEZ, která chce v severočeských Počeradech stavět obří plynovou elektrárnu.
Urychlit a prodloužit by se měl také mezinárodní plynovod Nabucco, který má do Evropy přivést plyn z kaspické oblasti a obejít Rusko. "Počítáme s tím, že oproti původnímu plánu ukončit Nabucco v Rakousku dojde k prodloužení dál do Evropy, a to včetně připojení na soustavu Česka," uvedl Martin Chalupský, mluvčí tuzemského plynárenského kolosu RWE Transgas, jenž má v Nabuccu podíl.
Další dodávky "neruského" plynu by měly do budoucna proudit do Česka v kontejnerech ve zkapalněné formě, tzv. LNG, která je však dražší než běžný plyn. "Projekty na dovoz LNG se teď budou přehodnocovat a stejně jako stavba plynovodu Nabucco naberou zrychlení," dodal Chalupský.
