„Fond má být náhradou bankovní daně. Při ní by měl stát zcela volné ruce, jak s vybranými penězi naloží. Takto je naděje, že díky dohledu dozorčí a investiční rady půjdou skutečně na infrastrukturní rozvoj ekonomiky a na skutečné investice,“ uvedl analytik Natland Petr Bartoň. Nebezpečí je ovšem podle něj v tom, že o objem peněz ve fondu stát sníží svoje vlastní investice, které již tak patří do nejnižší třetiny zemí OECD.
„Představenstvo fondu ve spolupráci s investory již začalo vyhodnocovat první projekty, které by bylo vhodné financovat,“ uvedl Jiří Jirásek, předseda představenstva ČMZRB, která fond spravuje. Dodal, že dokončení projektů a jejich zahájení nějakou dobu potrvá. „Klíčové je ale to, že jsme spolu se soukromými bankami vytvořili institucionální rámec prostředí, ve kterém bude možné podobné projekty financovat,“ dodal.
Analytik serveru Capitalinked.com Radim Dohnal se ale domnívá, že vznik fondu je jedním z kroků jak znepřehlednit veřejné finance. „Nevěřím tomu, že NRF se bude správně rozhodovat o alokaci prostředků. A nevěřím tomu, že fond bez skrytých či vedlejších podpor vykáže nadinflační zhodnocení,“ uvedl. Jedinou oblastí, kde by podle něj fond mohl mít úspěch, je výstavba domovů pro seniory. „Problém výstavby silnic není nedostatek prostředků. Nemocnic máme v evropském měřítku dostatek. Univerzitních kampusů máme dostatečné až značné množství,“ uvedl.
Banky zapojené do příprav NRF slíbily investovat do projektů podpořených fondem až sedm miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty v objemu až 35 miliard korun. Do příprav fondu se kromě ČMZRB zapojily Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank. Další investoři se podle Jiráska mohou přidat kdykoliv v budoucnu.
„Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury. Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů. Tím se tyto projekty stanou výrazně zajímavější pro banky a další investory. Mezi ty by mohly patřit například penzijní fondy nebo pojišťovny,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Zřízení fondu navrhl loni premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. Následně se na vzniku fondu loni v září dohodli zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank - ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Fond se má zaměřovat na rizikovější podíly financování vybraných projektů hlavně v infrastruktuře. ČMZRB o udělení licence fondu požádala ČNB letos v únoru.
Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo, které tvoří bývalý bankéř ČSOB Jan Barta, odborník na PPP projekty Filip Drapák a bankovní manažerka Lenka Zíb Novotná.
V dozorčí radě budou například bývalý šéf UniCredit Bank Jiří Kunert, bývalý člen představenstva ČSOB Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF je Národní investiční rada, která se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti fondu. Předsedou Národní investiční rady je bývalý šéf České spořitelny a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Kysilka a členové Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.
