„Strukturální deficit aktuálně činí zhruba 220 miliard. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany státního rozpočtu,“ upozornil Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Situace podle něj vyžaduje nepopulární kroky, které jsou ale z hlediska budoucnosti Česka zcela klíčové. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ doplnil Hampl.
Podle Národní rady nejsme schopni dodržovat ani vlastní rozpočtová pravidla, což Česko do budoucna dostává do problémů. „Kdybychom měli dodržet vlastní, lokální pravidla, tak by návrh schodku státního rozpočtu musel být o 140 miliard nižší,“ říká Hampl.
„Pravidla jsou pojistka proto to, abychom v realitě nemuseli testovat hranici neudržitelnosti financí. Proto jsou pravidla důležitá,“ apeluje Hampl.
Neudržitelné důchody
Pokud se významně nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat, varuje rada.
V horizontu padesáti let pak dle dat ČSÚ bude narůstat počet lidí v důchodovém věku. Tito lidé jsou většími konzumenty veřejných výdajů, což veřejné finance začne tlači do deficitů. Je proto třeba se přizpůsobit, „Kolem roku 2060 důchodový systém vygeneruje deficit kolem čtyř procent HDP,“ vyčísluje Jan Pavel situaci, do které by se české veřejné finance dostaly, pokud by nedošlo k žádným změnám.
V současnosti má ze zemí Evropské unie velké problémy s financování důchodového systému například Itálie. Hampl proto upozornil, že hrozba neudržitelných důchodů je reálná.
Hlavní je situaci nezhoršovat
„Radíme v dlouhodobém horizontu zásah do struktury příjmu a výdajů veřejných rozpočtů. Chápeme, že situace je mimořádná. Nikdo nevolá po radikální konsolidaci. V téhle nerovnováze ji ale nesmíme zhoršovat,“ uvedl Hampl.
„Musíme rozlišit jednorázové výdaje a najít k nim jednorázové příjmy. Pracovat na redefinici toho, co má konkrétně stát dělat. Aktuálně stát nemá dostatečné příjmy. Musí proto něco škrtnout, a pokud to nejde, tak je třeba zvýšit daně,“ řekl Pavel.
Aktuální krizi způsobenou drahými energiemi a inflací by měl stát dle rady řešit pomocí jednorázových a přechodných opatření. Podle jejích zástupců jde totiž o dočasný šok. Vláda proto má pomáhat výhradně časově omezenými opatřeními.
„Veřejné finance potřebují ozdravit“
Na novou zprávu reagovali také členové vlády. Podle Mariana Jurečky se vláda musí zabývat změnou veřejných financí nejen ve výdajích, ale i příjmech. S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti.
Podle premiéra Petra Fialy je rozpočtová nerovnováha dědictvím po předchozí vládě. „Současná vláda i přes další vlnu covidu-19, válku na Ukrajině a řešení energetické krize letos hospodaří s nižším schodkem, než původně plánovala vláda Andreje Babiše (ANO),“ uvedl Fiala. Vláda si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. „Ale musí to být učiněno s ohledem na dopady na české domácnosti a firmy, které se dostávají v současnosti často do obtížné situace,“ doplnil.
Ministerstvo financí stanovisko Národní rozpočtové rady respektuje. Upozorňuje ale, že strukturálního schodku lze dosáhnout jedině fiskální restrikcí. Tu v současné turbulentní době ministerstvo nepovažuje z hlediska udržení životní úrovně obyvatel, fungování ekonomiky a přežití řady firem za správné řešení.
Prioritou číslo jedna v tuto chvíli musí být zvládnutí aktuálních výzev souvisejících s energetickou krizí, zejména zajištění dostatku cenově dostupné energie v krátkém i dlouhém časovém horizontu.
„Dnešní vyjádření mě nepřekvapilo a souhlasím s ním. Nicméně na konci února tohoto roku začala Putinova agrese na Ukrajině, která měla za následek prudký nárůst cen energií a pro nás jako vládu se nutně musel změnit seznam priorit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Tou první a nejdůležitější se tak stala pomoc domácnostem, firmám a veřejnému sektoru s cenami energií, které se utrhly z řetězu. Abychom se vrátili k fiskální disciplíně, musíme v dalším období nastavit především jiné tempo příjmů a výdajů státu. Je také nutné snižovat množství agend státních úřadů a s tím půjde ruku v ruce i nižší počet státních zaměstnanců. Postupně bychom také měli začít rušit národní dotační tituly,“ uzavírá.
