„Všechny námitky, které jsme měli k rozpočtu na rok 2025, se naplnily. Ekonomický výkon sice zvýšil příjem některých daní, ale rozpočtová pravidla by toto neměla vůbec umožnit. Měli bychom tam vše řádně narozpočtovat, a pokud ekonomika bude lepší, tak to vyjde lépe. Problémové položky, které tam byly od začátku, zůstaly,“ řekl na úvod předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Národní rozpočtová rada je nezávislý orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
Špatně narozpočtován byl loni podle Rady například příspěvek na obnovitelné zdroje, sociální dávky či výdaje na nepedagogické pracovníky.
Neočištěný činil za rok 2025 schodek 290,7 miliardy. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek méně, a to 249,9 miliardy.
Člen Rady Jan Pavel k tomu dodal, že peníze z EU členským zemím přicházejí až poté, kdy byly utraceny.
Podle Hampla jsou důležité oba schodky – očištěný i neočištěný. „Obě čísla mají svou logiku. Očištěné číslo je relevantní, protože jediné slouží pro mezinárodní srovnávání,“ zmínil Hampl.
Pomohla lepší ekonomika
Rozpočet loni skončil podle analytika Rady Daniela Bárty relativně dobře, protože několik položek dopadlo lépe, než se čekalo. „Jedná se zejména o korporátní daň, kde se vybralo o asi 10 miliard víc, než rozpočet čekal. I daň z neočekávaných zisků dopadla asi o pět miliard lépe, než bylo očekávání,“ spočetl.
„Zajímavé jsou i odvody do EU. Ty činí na výdajové straně 60 miliard. EU po nás ale chtěla zaplatit o šest miliard méně. To byly ušetřené výdaje, které se daly přesunout jinam. Ty byly největší výdajovou položkou, kde se ušetřilo. Na obsluze dluhu se nevyčerpaly asi dvě miliardy. To je standard, bývá tam rezerva. Příspěvek na penzijní spoření také vyšel asi o dvě miliardy méně. Žádná položka nedopadne v rozpočtu stejně jako se narozpočtuje, vybrali jsme ale ty, které jsou vyšší nad miliardu,“ vysvětlil jak Rada postupovala, její analytik Daniel Bárta.
Státní rozpočet je pod palbou kritiky. Problém je s výdaji na obranu i příjmy |
Rozpočtu pomohl vyšší než očekávaný výkon ekonomiky. Podle Hampla ale na to, že se ekonomice bude dařit lépe, než se čekalo, vláda při sestavování rozpočtu spoléhat nemá. Má vycházet z aktuální situace.
Dluh je pořád dluh
„Někteří politici mají pocit, že některé dluhy nejsou dluhy. Vznikl například dojem, že půjčka z národního plánu obnovu se nepočítá do rozpočtu,“ upozornil dále Hampl.
V této situaci je český rozpočet znovu. „Objevil se totiž nový nástroj Safe určený k financování obranných výdajů, který je opět půjčkový a je nastaven tak, že členové si do listopadu měli požádat, zda si z půjčky EU sami chtějí něco půjčit. Zde opět vzniká dojem, že pokud si něco z tohoto programu půjčíme, takže to je mimo rozpočet. To je ale nesmysl,“ varoval Jan Pavel.
Vláda utrácela příliš. Nová to ale nezlepší, úspory nejsou priorita, varují analytici |
Rozpočtu taková půjčka podle Pavla nijak neuleví. „Funguje to stejně jako jakákoli jiná půjčka. Půjčí si EU a ta to přepůjčí členským zemím. Jediná výhoda je, že úroky mohou být nižší, než za kolik bychom si aktuálně půjčili. U nás je ale problém, že neseme kurzové riziko, protože půjčka je v eurech. Posoudit výhodnost tohoto instrumentu, je těžké. Rozhodně nám to ale s deficity nijak neuleví,“ shrnul problematiku Pavel.
„Je to dluh, za který sice nepřijde sankce, ale dluh to je,“ uzavřel Hampl.
Riziko leží v důchodech
Rada shrnula i rizika, kterým aktuálně české finance čelí a do budoucna čelit budou. „V programovém prohlášení nové vlády jsou vidět rizika krátkodobá, tedy o kolik se může zvýšit deficit financí v následujících čtyřech letech, i rizika dlouhodobá, zejména v souvislosti s důchody,“ uvedl Petr Musil, člen Rozpočtové rady.
Zahraniční instituce, které i české rozpočty bedlivě sledují, nemají podle Musila problém s prohloubením deficitu, pokud zůstane pod třemi procenty HDP. To by se mělo splnit, protože nová ministryně financí Alena Schillerová ujistila, že její vláda tuto podmínku dodrží.
I tak se ale rozpočet na letošní rok pravděpodobně dostane do konfliktu se zákonem, a to kvůli výši schodku. „Máme za to, že je jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu se zákonem. Už jen ta operace s přenesením plateb za obnovitelné zdroje na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty příjmy ani povoleným rozpočet. O kolik bude v nesouladu, uvidíme 26. ledna, kdy má vláda o rozpočtu jednat,“ shrnul Hampl.
Zahraniční instituce mnohem více trápí plánované rozmělňování reforem v penzijním systému, s nimiž přišla minulá vláda. „Změny, které udělala minulá vláda, hodně pomohly s udržitelností veřejných financí. Nyní vidíme signály z nové vlády, že by se věci měly vracet zpátky,“ upozornil Musil s tím, že nová vláda nemá v rukách nic, co by tento trend mohlo zvrátit. „Rodinná politika nepomůže, a tak vláda vymýšlí jiné způsoby, jako je motivace seniorů déle pracovat. To ale problém neřeší,“ míní Musil.
