Autoři nové studie reagují na nedávnou dokument od PAQ Research Daniela Prokopa, která naopak zavedení daně ze sladkých nápojů podpořila. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v minulosti hovořil o tom, že by lidé mohli platit za litr běžné limonády s 80 gramy cukru na litr novou daň 4,5 korun, po započítání DPH by šlo o 5,4 koruny. Snažil by se tak snížit spotřebu slazených nápojů.
S návrhem zdanit slazené nápoje přišla zdravotnická část Národní ekonomické rady vlády. Nápad na jaře podpořila i většina stran vládní koalice, proti se vždy stavěla ODS. Například odbornice Státního zdravotnického ústavu Eliška Sellinger v létě uvedla, že vztah mezi přemírou cukru a obezity je prokázaný a vyšší zdanění slazených nápojů pomáhá. Měnit daně ale například už nechce KDU-ČSL, novinku by nezaváděl například ministr zemědělství Marek Výborný.
Zdaňte sladké nápoje a ubude obezity, radí experti. Nesmysl, kontrují výrobci |
„Efektivita daně v boji s obezitou nebyla prokázána, není proto žádoucí podobné opatření zavádět. Zaprvé opatření dopadne nejvíce na nejchudší část společnosti, která v ČR paradoxně ani nemusí být nejobéznější. Zadruhé pak daň cílí pouze na jeden ze segmentů trhu s potravinami obsahujícími cukr a problematiku obezity nikterak neřeší,“ píšou nyní v závěru studie autoři Martin Pánek a Jan Šincl.
Podle nich je důležité si uvědomit, že hlavním faktorem způsobujícím obezitu není cukr. „Je to spíš kombinace mnoha faktorů, jako je kalorický příjem a výdej, nedostatek pohybu, stravovací návyky, vliv prostředí a rodiny nebo socioekonomický status jedince,“ informují.
Dopady daně nejsou jasné
Při analýze podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a Eurostatu odborníci nezjistili, že by ve státech, ve kterých podobné daně platí, lidé hubnuli. Například Belgie zavedla daň v roce 2015, o rok dříve byl v tomto státě výskyt obezity zhruba 14procentní, v letech 2019 a 2022 už činil 16 procent.
Finsko zavedlo daň už v roce 2011, v roce 2014 bylo obézních lidí ve společnosti 18 procent, v roce 2022 pak už 22 procent. Naopak v Chorvatsku, kde se daň zavedla v roce 2020, obézních lidí ubylo. Rok před zavedením daně jich bylo 23 procent, předloni pak jen 17 procent.
Podle údajů WHO ale dochází k postupnému zhoršování stavu prakticky ve všech státech, které daň zavedly, s výjimkou Francie.
Češi jsou jedni z největších jedlíků čokolády, říká šéf cukrovinek v Nestlé |
„Z analýzy dále vyplývá, že na celkovém energetickém denním příjmu se přidané cukry z limonád podílejí pouze z 3,59 procenta u dospívajících a 1,48 procenta u dospělých. Tyto hodnoty nepovažujeme za natolik problematické, aby je bylo třeba řešit pomocí zdanění,“ doplňují odborníci z institutu. Nejvíc obezitou pak podle jejich šetření trpí lidé se středním vzděláním, nikoliv se základním. Pokud by se vzala rovnost, že nižší vzdělání znamená nižší platy, dopadla by tak daň nejvíc na skupinu, která navíc není nejrizikovější.
Daň je nesmysl, tvrdí potravináři
Podle potravinářů je daň na slazené nápoje nesmyslná a nic neřeší. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová akcentuje, že v ČR spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá, navíc se snaží výrobci cukry v nápojích snižovat. „Od roku 2000 členové Evropské asociace svazů a výrobců nealkoholických nápojů snížili jeho objem v nealko nápojích o 28,6 procenta,“ říká. Zdanění také podle ní nevyřeší obezitu. „Daleko prospěšnější než zdanění cukru by byla podpora pohybové aktivity ve školách, výstavba sportovišť, které by byly volně přístupné. Důležitá je také edukace o správné a zdravé výživě začínající již ideálně v mateřských školách,“ dodala.
Zvyšte daně na alkohol, vyzvala WHO. A šťouchla si i do nedaněného vína |
Stát podle prezidentky komory rezignoval na edukaci lidí. „Drží se zažitého, leč zcela nefunkčního modelu, když neumím problém vyřešit, tak ho zdaním,“ uzavřela.
Podle odhadů WHO bude v roce 2030 obézní více než třetina Čechů. Před pěti lety byl jejich podíl asi 26 procent žen a necelá třetina mužů. Obezita podle studií znamená 80procentní pravděpodobnost cukrovky, kterou trpí přes milion Čechů. Více než polovina úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk nevěnuje pohybu, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let.
