Navíc, pokud projde jeden z pozměňovacích návrhů, nebudou se moci tyto nápoje vůbec prodávat v samoobslužných prodejních automatech, což vidí nápojáři jako diskriminaci.
Sněmovna poslala do závěrečného čtení návrh změn, podle nichž by mohl být prodej energetických nápojů zcela zakázán v základních školách nebo na akcích převážně určených dětem. Jde o jeden z posledních zákonů, které ještě mají šanci být schválené za současného obsazení Sněmovny. Na novele spolupracovali zástupci všech sněmovních politických stran, například ve zdravotním výboru ji podpořili všichni přítomní zákonodárci.
Předkladatelé argumentují zdravotními benefity, „energiťáky“ se pijí mezi dětmi stále častěji, chtějí tak bojovat mimo jiné také proti nespavosti nebo obezitě u dětí.
Povzbuzující energetické nápoje mají být nakonec volně prodejné až od 16 let![]() |
Na druhé straně výrobci říkají, že regulace ve skutečnosti zasáhne jenom české značkové producenty, navíc se velmi rychle vynoří nápoje, které skrz zákaz projdou. Původně vyčítali poslancům, že nedefinovali samotný energetický nápoj, který chtějí zakázat.
Nyní upozorňují, že pokulhává i definice v pozměňovacím návrhu poslankyně Martiny Ochodnické (TOP 09), kde stojí, že jde o nápoje, které ve stavu určeném ke spotřebě obsahují kofein v množství nad 150 mg/l nebo obsahují taurin, guaranu nebo jiné látky s povzbuzujícím účinkem stanovené vyhláškou. Za energetické nápoje se pak nemají považovat nápoje na bázi kávy, čaje nebo jejich extraktů.
Podle prezidenta Svazu výrobců nealkoholických nápojů Michala Dytterta se na trhu už nyní objevují nápoje, které v sobě mají vodu a extrakt z kávových zrn, které mohou množstvím kofeinu směle běžným energetickým nápojům konkurovat. Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Pavla Březiny nakonec budou znovu popotahovaní větší prodejci jako jsou obchodní řetězce, nikoliv kanály, kterými se doopravdy k dětem návykové látky dostávají. Podle něj se stále mladí dostanou k alkoholu a cigaretám, pokud chtějí, ignoruje se role rodiny ve výchově.
Nápoje i za desetikorunu
Dyttert přiznává, že obecně cenová dostupnost energetických nápojů je velká, dají se koupit do deseti korun za balení. Značkové ale stojí násobně víc. Menší neznačkoví výrobci si pak podle něj budou moci změnit recepturu, aby přesně odpovídala legislativě, větší podnikající ve více evropských státech ale kvůli zákazu dvojí kvality potravin to udělat nemůžou. „Administrativním opatřením se uměle vytvoří na trhu díra pro no name výrobce, kteří ho okamžitě obsadí,“ dodal.
Každé páté dítě v Česku ve věku 15 let se opíjí, výzva žádá omezení u alkoholu![]() |
Jeden z největších argumentů je pak podle výrobců nedodržení notifikace Evropské komise. Jak za dodala i Helena Bensonová z evropské nápojářské asociace UNESDA, bez notifikace, kde jsou tři měsíce na posouzení ze strany komise, aby rozhodla, jestli nejde o zásah do vnitřního trhu unie, je takové právo nevymahatelné. Alespoň podle některých rozhodnutí Soudního dvora EU.
„Chceme věřit, že zákonodárci nechtějí schvalovat paskvil, který neprošel standardním procesem a ohrozí reputaci České republiky v evropském kontextu,“ uzavřel Dyttert.
Energetické nápoje pije podle české části mezinárodní studie nejméně dvakrát týdně pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Je jich zhruba 70 000, v roce 2018 jich bylo 40 000 až 50 000. Na trhu je asi 200 typů těchto nápojů obsahujících kofein.