Rohlík přitom loni v březnu prošel krizí, když ve skladu firmy policie zadržela 85 nelegálně pracujících Ukrajinců. Na tržbách to společnost přišlo na pár desítek milionů korun.
„Loni jsme udělali na tržbách více než dvojnásobek a to považuji za velký úspěch. Stihli jsme se po krizi zkonsolidovat. Teď jsme nakročeni k dalšímu růstu a počítáme, že letos bychom přidali další miliardu k tržbám,“ popisuje Tomáš Čupr, pětatřicetiletý většinový majitel Rohlíku. Loni se podle něj prodejce přiblížil v tržbách na dohled dvěma miliardám korun.
Velký skok udělal rovněž Košík. Podílel se na tom jak nárůst zákazníků, tak spojení s konkurenčním Koloniálem, jehož značka vzápětí zanikla. Nyní existuje jen Košík, který spadá pod skupinu Mall Group.
„Za minulý rok jsme vyrostli meziročně o 300 procent. Když to tento rok udržíme – a čísla tomu nasvědčují – tak na konci roku budeme mít tržby kolem dvou miliard,“ říká optimisticky Jakub Šulta, který Košík řídí (před spojením byl jedním ze tří majitelů).
Třetím velkým a národním hráčem do party je obchodní řetězec Tesco, který je nejskoupější na informace. „V České republice má objednávka nákupu podíl na celkových tržbách zhruba tři procenta, tento podíl neustále roste,“ uvedla Věra Szabó, která má v řetězci e-commerce na starosti.
Přepočteno na čísla podle poslední účetní uzávěrky by tři procenta znamenala zhruba 1,3 miliardy na tržbách. Spíše méně, protože v tržbách jsou třeba i pronájmy z obchodních center. I když všichni hráči rychle rostou, z celkového prodeje potravin zatím vytěžili jen drobečky.
„Vzhledem k celkové velikosti trhu potravin přesahující 500 miliard korun se jim stále daří rychle růst, protože online prodej není v tomto segmentu nasycen,“ potvrzuje Jindřich Jíra, šéf marketingu Acomware, konzultační společnosti pro e-commerce. A připomíná, že růst se odehrává i geograficky, protože prodejci ještě nepokrývají celou Českou republiku.
Horší než elektronika
Všichni hlavní hráči na tuzemském trhu shodně označují byznys prodeje potravin po internetu za extrémně náročný a jako takový obtížně překlopitelný do zisku.
„Standardní e-commerce znamená, že si třeba na Mall.cz objednáte jednu položku a někdo to dopraví externě. U nás zákazník objednává běžně 60 položek, takže to znamená na skladě 60krát více úkonů, plus různé teplotní řetězce. Dnes odbavujeme denně výrazně více kusů než Mall v nejsilnějším dnu před Vánocemi,“ popisuje Šulta.
Nejdále je v dosažení výdělečnosti Rohlík. „Přestali jsme pálit peníze. Teď jsme prorazili nulu a začínáme vydělávat. Letos bychom rozhodně měli skončit v černých číslech,“ říká Čupr. Zisk podle něj nebude závratný, protože hodlají hodně investovat. „Ale podle mě je důležité, aby firma chtěla něco vydělat. Děláme famózní službu, takže se nestydím na tom i něco vydělat,“ uvádí.
A připomíná, že do Rohlíku už investoři nalili řádově „nižší stovky milionů“.
Jakub Šulta ještě loni v půlce roku špatně spal kvůli tomu, kolik Košík polykal peněz. Dnes sice nemá vyhráno a prodělává, ale jak říká, „už vidí světlo na konci tunelu“.
„Plány na černou nulu neměníme, bude to na konci roku či v prvním kvartálu příštího roku. Je to o sérii opatření, které musíme udělat. Celý ten náklad byznysu dnes leží na dopravě a na skladu, vysvětluje Šulta. Nyní všechny síly směřují k tomu, jak přetavit do zisku doručení zákazníkovi, tedy takzvanou poslední míli.
Tesco se k otázce zisku vyjadřuje mlhavě. „Naše služba má unikátní byznys model, který plně reflektuje náš omnichannelový přístup k zákazníkům,“ uvedla na dotaz ohledně výše zisku Věra Szabó. Podle konkurence a lidí z byznysu zatím supermarket v černých číslech není.
Hlavně nepálit peníze
Takzvaná „poslední míle“ je zaklínadlem všech internetových prodejců, protože je nejnáročnější na zvládnutí. V podstatě jde o to doručit všechny položky zákazníkovi v co nejkratším čase s co nejmenšími náklady. V praxi to znamená poskládat do auta co nejvíce objednávek tak, aby jelo co nejkratší trasu.
Tomáš Čupr z Rohlíku navíc slibuje nejnáročnějším zákazníkům, kteří si připlatí, dovoz jídla do 120 minut od objednání. Doručení tentýž den nabízí i Košík, ten však není tak ambiciózní. Podle Šulty jsou schopni standardně doručit nákup do tří čtyř hodin od objednání.
Například v jednom z nejvíce exponovaných časů v pátek večer nabízel Rohlík minulý týden dovoz na Prahu 5 nejdříve od jedné hodiny odpolední v sobotu za 39 korun v hodinovém okénku a za 69 korun při volbě doručení během čtvrthodiny. Košík měl v tuto chvíli ještě volné kapacity od šesti hodin ráno za dopravu 69 korun (s poklesem na 49 korun od dvanácté hodiny). Obě zmíněné ceny se týkají takzvaných menších nákupů do 1 200 korun, respektive 1 500 korun u Košíku. Tesco nabízelo nejbližší volnou kapacitu až v neděli v jejich dvouhodinovém okénku od osmi do deseti hodin za 89 korun.
Uvedené ceny a časy naznačují, co je pro online prodejce potravin nejlepší a kam se snaží zákazníka směřovat, aby jak říkají, nepálili další peníze. Podle Šulty mají nejméně vytížené časy od zhruba 12 do 16 hodin, u konkurence to bude podobně. Rohlík má proto například klub pro maminky, které se snaží motivovat k nákupům přes den, promoce pro tento čas dělá i Košík.
Tesco si s rychlejším doručováním hlavu nedělá. „Technicky jsme na tuto variantu připraveni, ale zatím její spuštění není na pořadu dne,“ tvrdí Věra Szabó z Teska. Šéf Košíku Šulta uvádí, že valná většina lidí stejně nákup plánuje dlouhodoběji a nespěchá na něj.
Druhá věc je, že ne vždy to s doručením včas vyjde, i když si oba hráči pochvalují, že mouchy už jsou vychytané. Zmíněný Košík třeba v sobotu nákup doručoval s dvouhodinovým zpožděním.
