 GRAFIKAMapa zdražování nájmů |
Nejvíce se zdraží v některých atraktivních pražských částech, například na pražských Vinohradech se od ledna zvýší činže skoro o polovinu. Za průměrný byt 3+1 s plochou 68 metrů čtverečních, který porovnává Český statistický úřad, nájemník zaplatí asi 3 400 korun, tedy asi o 1 100 korun více než letos.
Výrazně si připlatí také nájemníci v Kladně, v Kutné Hoře či Hradci Králové. Naopak zdražení příští rok prakticky nepocítí "regulovaní" nájemníci v Berouně, Chomutově, Karlových Varech či v Teplicích.
"Na regulované nájemné jsme zatím nesahali. Město i přes možnost zvýšení nájemného byty raději prodá," vysvětluje Renata Hybnerová z karlovarského magistrátu.
Spokojený není nikdo
Ani soukromníci s nejvyšším možným zdražením neváhali. "Ano, zdražujeme podle zákonného maxima. Ale myslíme si, že je to stále málo. Snad se to za ty čtyři roky vyrovná," říká František Špaček, spolumajitel domu v centru Prahy, kde za stometrový byt platí nájemníci necelé čtyři tisíce.
Podobně nespokojeným tónem komentuje zdražování majitel domu v Teplicích na severu Čech, který si nepřál být jmenován. Za byt o rozloze sto metrů čtverečních podle svých slov od nájemníků letos dostává 1 957 korun.
"Od prvního ledna můžu zvednout regulované nájemné jen o korunu na metr čtvereční. To je směšné," zlobí se. Vysvětluje, že za rok mu nájemník dá zhruba 24 tisíc.
"Z toho musím zaplatit daň z příjmu, z nemovitosti, pojištění." Dodává, že na opravy mu už nic nezbývá. Nespokojení jsou však také levicoví politici, kteří se stavějí za regulované nájemníky.
Za předchozích vlád ČSSD se deregulace před pěti lety zastavila a rozdíly mezi tržními a regulovanými nájmy ve většině měst se dál zvýšily. Majitelé domů kvůli ušlému příjmu žalují Českou republiku u Evropského soudu ve Štrasburku.
Sblíží se tržní a regulované nájmy?
Lednové zvýšení nájmů bude druhé v pořadí podle pravidel, na kterých se dohodla trojkoalice s ČSSD v čele v roce 2006. V lednu 2010 může podle nich dosáhnout roční nájem pěti procent z ceny bytu.
"V té době by mohl zákon ztratit svůj význam a obě strany nájemního vztahu budou schopny a ochotny o nájemném za byt vyjednávat," uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které má deregulaci na starosti.
"Deregulace by mohla vést k tomu, že si lidé začnou kupovat vlastní bydlení. To by pak mohlo vyústit dokonce v pokles tržních nájmů, neboť se sníží poptávka po nájemním bydlení," domnívá se sociolog bydlení Martin Lux z Akademie věd ČR.
Velká poptávka
Podle Stanislava Křečka by k rychlejšímu sbližování tržního a deregulovaného nájmu pomohlo jen zdaňování prázdných bytů. "Tak je to třeba v Německu. Jinak totiž majitele nic nepřinutí jít s cenou dolů a byt naplnit," myslí si Křeček.
Největší rozdíly mezi tržní a deregulovanou cenou stále panují ve středních Čechách. V Mladé Boleslavi a v Berouně platí nájemníci tržních bytů pětkrát více než ti v regulovaných.
V těchto městech se totiž zatím příliš nezdražovalo netržní nájemné a zároveň zde lidé bojují o bydlení v blízkosti hlavního města. "Je to velkou poptávkou po bydlení v našem městě. Vyplývá to z jeho polohy," myslí si starosta Berouna Jiří Besser.
