Takto vysoký počet Čechů plánujících zůstat v nájemním bydlení by ještě před současnou inflační a energetickou krizí v průzkumech jen těžko vyšel. „Od roku 2011 převažoval v Česku trend zájmu o vlastní bydlení,“ uvedl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Kromě ekonomické výhodnosti totiž vlastní bydlení představovalo sociální symbol. Kvůli rostoucím cenám nemovitostí je ale tento trend už neudržitelný.
I když se cena nájemního bydlení zvýšila, rostla ještě citelně pomaleji než cena novostaveb. Podle Eurostatu totiž ceny bytů v posledních deseti letech vzrostly v Česku o 136 procent, nájemné ve stejné době podražilo o 27 procent. Pro řadu lidí se navíc za poslední rok stalo nedostupným hypotéční financování vlastního bydlení.
Chcete levnější vilu? Ceny starších domů padají dolů o desítky procent![]() |
Podle průzkumu zpracovaného pro Creditas Real Estate největší skupině českých nájemníků nájem během předchozího inflací zasaženého roku nijak nevzrostl. Beze změny tak je 36 procent lidí žijících v nájmu. Jen o tři procentní body menší je ale skupina, kterým domácí zvýšili nájem v rozmezí deseti až třiceti procent. Vyšší než třicetiprocentní navýšení nájmu pak postihlo každého dvacátého nájemníka.
Růst cen nájemného pochopitelně není rovnoměrný. Například v Praze, kde je výše nájemného v průměru nejvyšší, je i rovněž nejvyšší počet lidí, kterým bydlení v nájmu podražilo. Podíl lidí s nárůstem do třiceti procent tam podle Dufka dosahuje plné poloviny bydlících. Naopak nejlevnější nájmy jsou dlouhodobě v Plzeňském a ve Zlínském kraji.
Historicky je podíl lidí žijících v nájmu v Česku nižší než v zemích západní Evropy. V současnosti žije v nájmu necelých 22 procent české populace. Zhruba třetinový podíl nájmů je z Evropských zemích ve Francii a ve Skandinávii. Nejvyšší podíl pak v německojazyčných zemích - v Německu přesahuje polovinu populace.
Naopak citelně nižší podíl nájmů je na sousedním Slovensku (necelých osm procent), nebo v Rumunsku, kde v nájmu nežije ani pět procent populace. Nižší podíly nájemního bydlení než v Česku jsou pak u sousedních Poláků nebo v relativně vyspělých pobaltských zemích.