„Nejdůležitější je mít byty v různých domech a v různých ulicích,“ vypráví Boris B., Rus, který už druhý rok jede v byznysu s chudobou. Skupuje levné zdevastované byty v chudinských čtvrtích a draze je pronajímá sociálně slabým, kterým stát vyplácí dávky na bydlení, včetně doplatků, kdyby jim ani dávky nestačily.
Právě tyto štědré státní doplatky mohou radnice od loňska odmítnout vyplácet ve vybraných lokalitách, ulicích nebo i jednotlivých domech, což měla být hlavní zbraň, jak byznys s chudobou z měst vytlačit. Jenže podnikavci s bídou vymysleli nový fígl. Odcházejí jinam, kde se ještě platí, a hlavně se už nesoustředí na celé paneláky, ale kupují jednotlivé byty na různých adresách, aby tak minimalizovali riziko, že o doplatky přijdou.
„Dříve jsem měl třeba i deset bytů v jednom paneláku. Bylo to jednoduché na provoz, stačilo jednou měsíčně zajet pro nájemné na jednu adresu. Kvůli vyhláškám radnic jsem byty prodal a koupil jiné. Sice dražší, ale v různých městech a v různých ulicích. Dokud stát bude lidem nájemné doplácet, bude to stále výhodné,“ vypráví Rus Boris B.
Dnes vlastní několik bytů v Janově, Sokolově, Větřní u Českého Krumlova nebo na Vimpersku. Hrozba, že všechny lokality, kde má byty, radnice označí za ty, kde doplatky lidem vyplácet nebudou, a překazí tak jeho byznys, je minimální.
Trik, který používá Boris, už využila spousta majitelů bytů. Jen ve Varnsdorfu jsou dnes v nejproblematičtějším ghettu na prodej desítky bytů. A lidé se stěhují jinam – buď do jiných částí města, nebo do okolních měst, které rychle připravují podobné vyhlášky.
Prodat byty a koupit jiné
Sociálně slabým, kteří jsou pro obchodníky s chudobou štědrým příjmem, je jedno, v které části města bydlí. „Když jste cikán, těžko seženete bydlení. Byli jsme proto rádi za jakýkoliv byt a nájemné, které platíme dvanáct tisíc měsíčně, nám doplácí sociálka,“ říká Monika Siváková, Romka, která v bytě Rusa ve Vimperku bydlí půl roku.
V lokalitách, kde radnice odmítají vyplácet doplatky na bydlení, se teď spekulanti zbavují bytů. Například v problémovém ghettu Kovářská v severočeském Varnsdorfu prodávají podnikatelé Jan Pražák a Pavel Němec 123 bytů. Právě zdejší sídliště se čtyřmi panelovými domy zařadilo loni v prosinci město na seznam těch, kde se doplatky pro nově přistěhované nevyplácejí. „Jsme obchodníci a toto podnikání už není pro nás výhodné,“ říká Jan Pražák.
Dvacítka bytů Pražáka a Němce je od té doby prázdná a podnikatelé teď všechny prodávají, v průměru zhruba za 70 tisíc korun jeden.
„Nájemníci mají ve smlouvách podmínku, že jim můžeme v případě prodeje vypovědět smlouvu s okamžitou platností, s tím do bydlení u nás šli, takže vyprázdnit byty by nebyl problém,“ poznamenal Pražák.
Do dražby prvních 23 bytů za vyvolávací cenu 1,7 milionu korun se přihlásila i varnsdorfská radnice, aby je získala pod svou kontrolu, udělala z nich sociální bydlení a vyhnala tím spekulanty, kteří pronajímají byty často za trojnásobek běžného nájemného. Jenže nevyhrála. Nabízenou částku 3,5 milionu korun přehodil podnikatel z Novoborska a město teď podle místostarosty Josefa Hambálka čeká, co s byty dál udělá.
Dvojice podnikatelů se zbavuje i dalších bytů, na konci dubna půjde do dražby 40 bytů z nejhoršího paneláku. Té už se město nezúčastní, aukce se totiž koná den před jednáním zastupitelstva, které tudíž nestihne rozhodnout, zda se má město pokusit byty koupit a za kolik.
Stěhování za doplatky
Zmínění podnikatelé však podle Hambálka byznys úplně neopouštějí, jen se přesouvají tam, kde se doplatek na bydlení ještě vyplácí. „Podle našich informací kupují další byty ve Šluknovském výběžku, třeba ve Šluknově a Mikulášovicích,“ doplnil Hambálek. V obou městech totiž „doplatkové“ vyhlášky zatím nemají, ale chystají je.
„Není to spásné řešení, ale nic jiného nám nezbývá,“ říká šluknovská starostka Eva Džumanová.
„Když jedno město začne, kam ti lidé potáhnou? Tam, kde doplatky ještě jsou, takže musíme zareagovat i my,“ dodala s tím, že v žádosti, kterou teď posuzuje policie a sociálka, chtějí zrušit doplatky ve všech čtyřech vyloučených lokalitách.
Odborníci, kteří se problematikou sociálního bydlení zabývají, jsou z rychlosti, s jakou spekulanti zareagovali na „bezdoplatkové“ zóny v jednotlivých městech, překvapeni. „Fenomén, že spekulanti se budou bytů zbavovat, jsme my i další odborníci predikovali. Omezování doplatků v některých lokalitách ale stejně evidentně nevede k řešení situace, ale jen k přelévání problému do jiných míst,“ uvedl Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení.
Státní ubytovny
Ministerstvo pro místní rozvoj přišlo v těchto dnech s vlastním řešením, jak obchod s chudobou omezit. Jde přitom o obrovský byznys, stát ročně vyplatí na dávkách na bydlení zhruba deset miliard korun.
Ministerstvo – navzdory špatným zkušenostem s fungováním ubytoven, jejichž majitelé je pronajímají také za přemrštěné ceny sociálně slabým – nyní prosazuje, aby stát sám budoval a provozoval ubytovny. Počítá s výstavbou až 55 tisíc buněk ve státem podporovaných ubytovnách.
„Za peníze daňových poplatníků by stát postavil tisíce nových ghett,“ komentuje to Štěpán Ripka, předseda Platformy pro sociální bydlení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) však vznik nových sociálně vyloučených lokalit nečeká. „Bude omezen maximální počet bytů v rámci objektu,“ míní.
Na ubytovnách podle studie vypracované předchozí vládou bydlí 68,5 tisíce lidí. Dalších téměř 120 tisíc lidí včetně dětí žije v nejistotě, zda o bydlení nepřijdou, anebo už nyní žijí v nevyhovujícím bydlení.
