Od loňského července mají ženy a muži v podobné situaci možnost zažádat na úřadu práce o náhradní výživné. Pokud rodič doloží všechny potřebné dokumenty, po dobu 24 měsíců může pobírat maximálně tři tisíce korun na jedno dítě.
Za deset měsíců, kdy zákon platí, dostalo už náhradní výživné přes osm tisíc dětí. Žádostí na úřady přišlo přes devět tisíc. Ačkoliv jejich počet stoupá každým měsícem, zatím je zájem menší, než se čekalo.
Podle bývalé ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) mělo náhradní výživné pomoci až 24 tisícům dětí. Není proto vyloučené, že se mechanismus přiznání platby pozmění.
Šance pro závislé i propuštěné. Obchod jim dá práci, aby nežili z dávek |
„Aktuálně náhradní výživné funguje necelý rok, nastavené podmínky proto teprve vyhodnocujeme. Probíhá výzkum mezi příjemci náhradního výživného, výstupy očekáváme během léta. Podle výsledků tohoto výzkumu lze případně o nějakých změnách uvažovat,“ sdělil Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Vztahy v rodině
Když chce rodič o alimenty na úřadě požádat, dokládá, že kvůli dlužnému výživnému podal návrh na exekuci nebo že běží soudní výkon rozhodnutí. Samozřejmostí je, že má pravomocný rozsudek o výživném, tedy rozhodnutí soudu, kolik peněz náleží dítěti od druhého rodiče a doklad, že je dítě nezaopatřené.
Podle ředitelky neziskové organizace na podporu rodičovství Aperio Elišky Kodyšové je myšlenka náhradního výživného v zásadě správná a potřebná, potíž je v nastavení českého systému. Pro některé rodiny s nízkými příjmy jim přiznání výživného nic do rozpočtu ve výsledku nepřinese. Počítá se totiž do příjmu a odráží se v přiznání dalších dávek.
„Pro ty, co jsou už na dávkách, se to nevyplatí, protože tím pádem přijdou o dávky jiné. A ti, kteří zatím žádné dávky neberou, musejí přemýšlet, jestli překonávat všechny s tím spojené překážky jako exekuce, administrativa a tak dále. Vidíme totiž, že lidi, kteří zatím žádné dávky neberou, ani neuvažují o tom, že by o ně měli žádat, a to i ve chvíli, kdy už by měli nárok, příkladem je příspěvek na bydlení,“ říká.
Navzdory covidu je teď lidí s exekucemi méně |
Další překážkou je to, že matce nebo otci se často nechce podávat na bývalého partnera exekuci. „Tím můžete eskalovat konflikt s druhým rodičem, což se řada z nich určitě zdráhá. A je to něco, co může dál zkomplikovat i vztah dětí s otcem nebo neplatící matkou,“ vysvětluje.
Kromě toho rodiny limituje i to, že náhradní výživné mohou děti pobírat pouze po omezenou dobu, zvažují proto, zda se jim vůbec vyplatí o dávku žádat.
„Je to administrativa navíc, která rodičům zkomplikuje život. Stát to nastavil tak, aby ho samoživitelky moc peněz nestály,“ dodává Kodyšová. V neposlední řadě je podle ní mezi rodiči o možnosti čerpání nízké povědomí.
To, že podání exekuce na otce nebo matky svých dětí pro některé lidi není řešení, potvrzují i data Exekutorské komory ČR. Loni exekutoři začali řešit 4 200 případů kvůli neplacení výživného, z nich 3 800 se týkalo alimentů na děti. V roce 2020 bylo případů 2 862. Podle exekutorů za nárůstem může být zavedení náhradního výživného od státu pro děti neplatičů. „Nárůst není ale takový, jaký bychom očekávali,“ uvedl viceprezident komory Martin Tunkl.
Přes 1 700 korun na dítě
Samotné vyplácení podle úřadů práce probíhá hladce. Pokud úředníci dávku nepřiznají, jedná se především o případy, kdy není žádost úplná. „Tedy žadatel nedoloží některý z povinných podkladů,“ říká mluvčí úřadů práce Kateřina Beránková.
Jak se daří úřadům zpětně po neplatičích alimenty získat, zatím není známo. Stát je začne vymáhat, až když ztratí dítě nárok na náhradní výživné, to je po 24 měsících.
Podle dat Úřadu práce měly o dávku v loňském roce zájem zejména matky. V 13,7 procenta pak otcové. V drtivé většině případů úřad dávku žadatelům přiznal, její průměrná výše činila 1 737 korun.