Přesunem přepravy od tuzemských dopravců k zahraničním firmám, které v Česku platí pouze dálniční mýtné, ztrácí česká ekonomika miliardy korun ročně. Podle Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia se zhruba dvacetiprocentní pokles objemu přepravovaného zboží mezi roky 2017 a 2018 promítnul výpadkem přibližně pěti miliard korun na odvodech a dalších příjmech státní pokladny.
„Maďarský kamion jedoucí z Břeclavi na Rozvadov tady v Česku zaplatí 1600 korun za mýto. Natankuje si ale doma a nic víc z něj proto český stát nemá,“ uvedl generální tajemník Česmadu Vojtěch Hromíř.
Pro zahraniční dopravce je Česko jako tranzitní země oblíbené zejména kvůli relativně nízké sazbě za mýto, ceny paliva jsou ve srovnání s okolními státy spíše průměrné, a proto většina tranzitujících kamionů tankuje za hranicemi. Státu tak unikají příjmy a tuzemští dopravci se dostávají pod tlak konkurence z lacinějších zemí.
Sdružení dopravců proto apelují na ministerstvo financí, aby se podobně jako ve Francii nebo Chorvatsku část spotřební daně profesionálním řidičům vracela. Podobný systém už v Evropě funguje v šesti zemích. Například Španělsko se jeho prostřednictvím stalo pro tranzitní kamiony ostrůvkem levného paliva a přetahuje zákazníky sousední Francii. Belgie zase alespoň trochu srovnala ceny se sousedním, tradičně levným Lucemburskem.
Hra o centy
Podle aktuálních dat tankovací společnosti DKV platí kamionoví dopravci v Česku po odečtení daně z přidané hodnoty, kterou si mohou nechat zpětně vrátit, necelé euro za litr nafty (0,992 euro). Zmiňované Lucembursko je pak o 3,5 centu na litr levnější a o pět centů je levnější i sousední Polsko.
Dopravci otálí s registrací nového mýta. Zacpou přechody, varuje úřad |
To jsou sice velice nízké částky, při tisícilitrových objemech nádraží kamionů už ale dokáží udělat tisícikorunový nový rozdíl na jedno načerpání paliva. Tyto peníze se dopravci pochopitelně snaží ušetřit.
Samotné vrácení části spotřební daně by v Česku mohlo fungovat podobným způsobem, jakým dopravci žádají o navrácení DPH. V zemích, kde už tento systém mají, se nároky vyplácí zpravidla na základě měsíčních nebo čtvrtletních žádostí. Výhodou na první pohled složitého systému oproti plošnému snížení spotřební daně je podle Hromíře skutečnost, že si část z vratky nemůže nechat prodejce paliva tím, že by konečnou cenu nastavil o něco výše a například místo koruny zákazníkovi slevil například jen 50 haléřů.
Dalšímu zvyšování složitosti daní ale ministerstvo financí nepřeje. „Celkový počet úlev, slev a výjimek v našem daňovém systému je téměř 600, což srozumitelnosti daňového systému rozhodně neprospívá. Ministerstvo financí se proto společně s ministerstvem průmyslu a obchodu v živnostenském balíčku zavázalo, že bude usilovat o jejich redukci a slučování,“ řekla MF DNES mluvčí úřadu Šárka Pavlasová. Podle ní úřad v současnosti chce jít cestou odbourávání výjimek a plošného snižování daňové zátěže.
Stát by nezchudnul
Víc odpočívadel i policistů. V neděli by vláda kamiony nejraději zakázala |
Proti tisícikorunovým částkám, které kamiony platí za průjezd, představuje výběr ze spotřební daně za palivo u kamionové dopravy řádově více. Šanci, že drobné snížení sazby daně v řádu jednotek nebo desítek centů v konečném důsledku k českým pumpám přiláká větší počet zahraničních kamionů, podle Česmadu zvyšuje i blízkost rozlehlého a zároveň drahého Německa.
V ideálním případě by tak státní pokladna nemusela na opatření prodělat. Pro české dopravce by to ale znamenalo srovnání kroku s levnější východní konkurencí. Ani to sice českým kamionům neumožní vrátit se na tranzitní trasy mezi západní a východní Evropou, které tuzemské firmy ovládly krátce po vstupu Česka do EU, mohl by se ale alespoň zastavit propad podílu českých dopravců na přepravě mezi Českem a nejfrekventovanějšími zeměmi západní Evropy.
