Během roku se střídaly příznivé i nepříznivé podmínky, v rozhodujícím srpnu byly nakonec růstu prospěšné, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu Petra Hrabčáková. Průměrný hektarový výnos činil 1,44 tuny.
Vývoj chmele ovlivnily dubnové mrazy, které růst prakticky zastavily. Příznivé podmínky v červnu pomohly růstový deficit dohnat, na jeho konci ale tropické teploty a slabé srážky zase vývoj zpomalily. Až v srpnu zase přišly četnější srážky a příznivé vyšší teploty, které kladně ovlivnily růst i vývoj chmelových látek, především alfa hořkých kyselin, které jsou zásadní pro chuť piva. Srážek spadlo ve vegetační sezoně podle oblastí 61 až 84 procent dlouhodobého normálu.
Zelené zlato se sklízí na podzim. Chmel rodiny z Lounska putuje i do zahraničí |
V největší Žatecké oblasti se vypěstovalo 5446 tun, o 360 více než před rokem. Nejpěstovanější je dlouhodobě Žatecký poloraný červeňák, který se pěstuje na 82 procentech osázené plochy v součtu všech tří chmelařských oblastí. V Úštěcké oblasti narostla produkce o 14 tun na 710 a v Tršické oblasti o 41 tun na 753 tun. Chmel letos v Česku pěstovalo podle údajů Svazu pěstitelů chmele ČR 122 subjektů na více než 4800 hektarech.
29. srpna 2025 |
