Původně Evropská unie Česko žádala, ať půjčí až 3,5 miliardy eur, tedy okolo 90 miliard korun, ale to se nezdálo ani politikům, ani centrální bance.
"Dohodli jsme se na tomto řešení i s guvernérem ČNB," řekl o půjčce, na kterou vláda kývla, premiér a předseda ODS Petr Nečas. Tím, že se Česko bude podílet na půjčce, chce podle něj zároveň vydat signál, že patří "do zdravé části stáda" a že si takovou půjčku může dovolit. Česká republika má navíc podle Nečase zájem na stabilitě eurozóny.
"Jako ministr financí zdravého kusu jsem rád, že to vláda jednomyslně schválila," prohlásil po jednání vlády ministr financí Kalousek. "Vláda může Českou národní banku o poskytnutí půjčky pouze požádat," zdůraznil. Pokud by bankovní rada centrální banky nekývla, předloží vládě do měsíce jiný způsob řešení, jak Česko půjčku poskytne.
Fondu má půjčit miliardy ČNBMěnovému fondu by měla půjčit Česká národní banka ze svých devizových rezerv. Státní rozpočet to nezatíží. Devizové rezervy jsou aktiva v cizích měnách, v případě ČR z podstatné části investované v dluhopisech zemí eurozóny a USA. Centrální banka tento polštář udržuje, aby mohla zasáhnout proti prudkým výkyvům kurzu. Při velkém oslabení koruny může část rezerv prodat a nakoupit aktiva v českých korunách. Tím zvedne cenu české měny a koruna posílí. |
"Pokud se vláda na ČNB obrátí, tak bankovní rada jako nejvyšší orgán ČNB tuto věc pečlivě a odpovědně zváží," řekl iDNES.cz mluvčí centrální banky Marek Petruš. Guvernér banky Miroslav Singer byl dosud ostře proti půjčce.
Na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu v celkové výši 200 miliard eur se představitelé
Unie dohodli loni v prosinci v Bruselu.
Výhrady měla původně Velká Británie, ale její premiér David Cameron už ohlásil, že se k půjčce pravděpodobně připojí i jeho země. Fondu nakonec zřejmě budou půjčovat ty země Evropské unie, které si od něj nevzaly žádné záchranné úvěry.
Závazná dohoda tak bude fungovat formou bilaterálních smluv. Státy eurozóny půjčí MMF závazně 150 miliard eur, na další členy Evropské unie by podle jejích plánů mělo zbýt padesát miliard.
Půjčku od evropských zemí má fond využít pro stabilizaci eurozóny a zvládnutí ekonomické krize. Fond je považován za obzvláště spolehlivého dlužníka. Sám půjčuje peníze problémovým zemím, ale jen výměnou za reformy.
Proti úmyslu vlády půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu peníze na pomoc eurozóně protestovala ve středu před Úřadem vlády skupinka členů neparlamentní strany Suverenita v čele s předsedkyní Janou Bobošíkovou.
O smlouvě o rozpočtové unii chtějí ODS a VV referendum
Vláda také znovu diskutovala o připravované evropské smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Nečas řekl, že jsou v ní stále některé body otevřené body a že definitivní pozici ke smlouvě, která povede EU směrem k rozpočtové unii, vláda zaujme, až bude vyjednaný definitivní návrh smlouvy.
Smlouvu bude možné ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem. Právě na referendu ještě před tím, než Česko případně přijme euro, trvají ODS a Věci veřejné. TOP 09 chce smlouvu ratifikovat prostou parlamentní většinou, což je ale pro ODS a Věci veřejné nepřijatelné. (více zde).
O smlouvě, která by měla zpřísnit rozpočtový dohled, se budou již v pondělí bavit šéfové států a vlád Evropské unie. Dohoda má platit jen pro státy eurozóny. Přistoupit k ní mohou ale i další členové unie. Pro ně by ale začala platit až v okamžiku, kdy by tyto země kývly na to, že se vzdají vlastní měny a budou také platit eurem.
