Podobnou zkušenost má jeden ze špičkových tuzemských manažerů ze svého bývalého působiště. "Ne že by mně lidé ve firmě házeli klacky přímo pod nohy, ale pořád tvrdili, jak plní úkoly, a nebyla to pravda. Po čase jsem musel přibrat nové lidi zvenčí," říká šéf jedné z velkých českých firem.
Při nedávné krizi tuzemských velkých podniků a bank si ale již mladí šéfové přiváděli s sebou zcela nové týmy. To je případ Romana Vávry z Komerční banky nebo Martina Romana ze Škody Plzeň.
"Ideální je tým sestavený z lidí s praxí z mezinárodních firem a doplněný schopnými zdroji z podniku," říká jedenatřicetiletý šéf Škody Martin Roman.
Další překážkou mohou být jednání s obchodními partnery, kteří jsou ve věku otců mladých manažerů. "Ze začátku bylo při jednáních znát, že si manažeři myslí: Hele kluci, tak přijďte za týden a uvidíme, haha," říká čtyřiadvacetiletý Oldřich Bajer, ředitel marketingu internetového portálu Centrum.cz. Vzhledem k mládí podle něj na začátku delší dobu trvalo navázat obchodní vazby. Nyní se však už s nedůvěrou nesetkává.
Lidé, kteří se s mladými manažery dostávají do kontaktu, o nich většinou tvrdí, že jsou schopní a pracovití a mají touhu něco dokázat. "Negativem je, že neznají v životě prohry, což je při určitých situací v jednáních nevýhoda. Na druhou stranu jsou ještě tvární. V mém případě to byla výhoda, dokázali se přizpůsobit mým požadavkům a pracují pro tým," říká pětačtyřicetiletý šéf krizového vedení oceláren Vítkovice Václav Novák.
Ten loni po svém nástupu do firmy najal několik třicátníků. "Zvolil jsem mládí proto, že v zemi není dost kvalitních manažerů středního věku," říká Novák. Jeho blízký spolupracovník, třatřicetiletý člen představenstva Vítkovic David Kostruh, říká: "Musel jsem se rozhodovat velmi rychle. Prodal jsem vlastní firmu a rychle nastoupil ve Vítkovicích. Byla to výzva, která se neodmítá," říká Kostruh. Podobně rychle se vyšvihli i další mladíci - například šestadvacetiletý strategický ředitel Mostecké uhelné společnosti Petr Pudil. Po střední škole si založil reklamní a marketingovou agenturu, jejímž největším klientem se stala uhelná firma.
Do představenstva Mostecké uhelné společnosti se dostal v pětadvaceti letech. Rychlý postup však nemusí být pouze věcí komerční sféry, o čemž svědčí příklad sedmadvacetiletého Tomáše Kronese z Konsolidační banky. Ten byl ještě před rokem tiskovým mluvčím, dnes již banku zastupuje v dozorčí radě Spolany Neratovice. "Hlavní je na sobě neustále pracovat," říká Krones.
