„Česká republika prochází obdobím postupného návratu k reálnému růstu mezd po letech výrazných ztrát kupní síly. Přestože nominální mzdy vzrostly o 27 procent, vysoká inflace v letech 2021 až 2023 vedla k celkovému poklesu reálných mezd o 10 procent, což řadí Česko mezi země s nejvýraznějším oslabením kupní síly v Evropské unie,“ říká Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB s tím, že je to největší zchudnutí od roku 2000. „Češi zchudli více než po roce 2008,“ dodal Peterka s tím, že Čechy bolí i zelená transformace kvůli své na průmysl zaměřené ekonomice.
„Jsme dotčeni problémy v Německu, vsadili jsme na automobilky, vzniká konkurence v Číně. Zároveň prezident Trump přichází s různými nápady. Český byznys model tak logicky strádá. To se projevuje i ve mzdách,“ dodal Peterka s tím, že ale věří, že v dalších letech propad mezd Češi doženou. „Svět, trhy, je plný příležitostí,“ dodal.
Riziko pro růst mezd jsou cla
Velkou ránou, která by zpomalila i tuzemský růst mezd, by bylo zavedení amerických cel na Evropu. „Trumpova cla směřovaná na Evropskou unii i Mexiko by byla dvojím zásahem pro automobilový průmysl. Vedlo by to ke zpomalení ekonomiky a firmy by byly méně ochotné mzdy zvyšovat. Doufám ale, že Evropa a Amerika se shodnou na oboustranně nulových clech a vznikne bezcelní zóna,“ dodal.
Bitcoin i akcie padají, dolar zažívá zlaté časy. Trhy reagují na Trumpova cla![]() |
Napříč ekonomikami jsou v otázce růstu mezd velké rozdíly. Nejrychleji mzdy rostou v zemích, jako je Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko či Chorvatsko. „Například Maďarsko růst mezd podpořilo expanzivní fiskální a měnovou politikou. To nevnímám dobře. Například inflace tam nyní bude klesat pomaleji než jinde. Poroste jim splátka jejich dluhu. U vyjmenovaných zemí jsou tak důvodem růstu vedle nízké základny mezd, ze které se snáz roste, také ne zcela rozumná opatření,“ vysvětlil ekonom.
Jiná situace je ale v Polsku. „Polsko sice mělo také velké deficity, okolo pěti procent HDP, jejich investice ale směřovaly do infrastruktury, která podporuje byznys. V Česku běžný občan nárůstem veřejných výdajů dostal pouze dluh, ne zkvalitnění života. Když se díváte třeba na vývoj měst v Česku a Polsku, tak zatímco v Ostravě bytová výstavba nejde dobře, tak v Polsku roste, což tlačí ceny bydlení dolů. To lidem dovoluje více utrácet za jiné statky než za bydlení, což opět podporuje byznys. Polsko si tedy sice hodně pomohlo dluhem, ale obyvatelé dostali něco, co Češi za svůj dluh nedostali. Životní úroveň tak díky tomu může být v Polsku vyšší než životní úroveň běžného Čecha,“ vysvětlil Peterka.
Méně mají i Finové, Řekové nebo Španělé
Česko není jediná země, kde k poklesu reálných mezd došlo. Poklesu čelí například Italové, Finové, Řekové, Dánové či Španělé. „Pokles ale činil v eurozóně v průměru jedno procento. V Česku je to deset,“ upozornil Peterka.
Roli v tom, proč je v Česku propad tak velký, hrají podle Peterky z velké míry drahé energie, které tlačily firmy k opatrnějšímu růstu mezd.
Českou republiku tak i vlivem velké závislosti na ruských zdrojích zasáhla jedna z nejvyšších inflací ze sledovaných zemích. V období od třetího kvartálu 2019 až do třetího kvartálu 2024 dosáhl celkový růst cen 41 procent, v Evropské unii to bylo v průměru 23 procent za sledované období. Hůř je na tom pouze Maďarsko a Polsko. Nejlépe Švýcarsko, Finsko a Dánsko. „Důvodem je menší závislost na ruských zdrojích, mají stabilní měnu, dobré veřejné finance a stabilní růst poptávky,“ shrnul Peterka.
V Česku ve třetím čtvrtletí dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda částky 45 412 korun, což je po očištění o inflaci nárůst o 4,6 procenta.
Růst mezd v Česku podporuje hlavně napjatý trh práce, kde chybí zaměstnanci. Dále pak i ekonomické oživení. „Inflace a růst nákladů má sice špatný vliv na reálné mzdy, ale na nominální naopak. Zaměstnance to totiž nutí, aby si říkali o vyšší mzdy,“ tvrdí Peterka.
Poláci už Čechy dohnali ve mzdách. Díky rostoucí ekonomice mají i lepší vyhlídky |
Naopak překážkou většího růstu pak je, že firmy jsou při navyšování mezd opatrné kvůli zdražování. „Některé sektory, třeba zemědělství či stavebnictví, čelí poklesu produktivity. V neposlední řadě jsou zde i vnější vlivy, stagnace klíčových obchodních partnerů, geopolitické tlaky nebo riziko obchodních válek,“ doplnil Peterka.
„Český trh čelí i dalším problémům. Jde například o nízkou mobilitu zaměstnanců. Lidé nejsou ochotní se za prací stěhovat. Jde ale i o mobilitu mezi firmami, Češi neradi mění práci,“ dodal Peterka.
Cizinci i pojistné
Dalšími bolavými místy českého trhu práce je složité zaměstnávání cizinců, nedostatečná kapacita předškolní péče. „To zdržuje rodiče od návratu do práce. Pokud je problém sehnat předškolní péči, je logicky problém vrátit se i na částečný úvazek do práce. Alternativou jsou soukromá zařízení, jejich cena ale může představovat třeba i polovinu jejich mzdy. Velkou část z příjmů dá i na daně a pojistné. Sám sebe se pak ptá, zda se to vyplatí,“ shrnul Peterka.
Problém je i vysoké zdanění nízkých výdělků. „To lidi může tlačit do šedé ekonomiky,“ zdůraznil ekonom s tím, že citlivým místem českého trhu práce je i nesoulad kvalifikace lidí s požadavky trhu práce nebo změny ve struktuře zaměstnanosti spojené s digitalizací a automatizací.
„Lze očekávat, že reálně letos mzdy stoupnou zhruba o čtyři procenta, primárně díky stabilizace inflace. Důležitý faktor bude trh práce, kdy nezaměstnanost bude klesat. Růst mezd budou nejvíc cítit kvalifikované obory, zdravotnictví nebo zpracovatelský průmysl,“ předpokládá Peterka.