Myslivci už nyní mohou u úřadů požádat o omezení nebo úplný zákaz vstupu do honitby v době rozmnožování, hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů.
Původní verze novely by však podle kritiků celý proces značně zjednodušovala a umožňovala myslivcům zakázat vstup do lesů bez odůvodnění a na neúměrně dlouhou dobu. Rozhodnutí o zákazu by začalo platit prakticky okamžitě a až poté by se proti němu mohly ohradit další strany (o původním návrhu čtěte zde).
Jak upozornil Svaz měst a obcí, chyběla povinnost zákaz jakkoliv zdůvodnit. „Obce a jejich občané jsou tedy zcela vydáni na libovůli uživatele honitby, respektive rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti,“ uvedl svaz v připomínkách. Podle Státního pozemkového úřadu by musel každý návštěvník lesa nepřetržitě kontrolovat úřední desku, zda zrovna nebyl vyhlášen zákaz.
Ministerstvo zemědělství po kritice od změny ustoupilo a novelu nakonec předloží vládě bez změny režimu vyhlášení zákazu. „Na principu vstupu do honitby neměníme vůbec nic,“ řekl ve středu ministr zemědělství Marian Jurečka.
Vnitro požadovalo pokutu až 60 tisíc korun
V návrhu naopak zůstalo navýšení pokuty nejen za porušení zákazu vstupu do lesů, ale i další prohřešky. Sankce se zvyšuje z 10 na 30 tisíc korun. Podle Martina Žižky, ředitele odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství ministerstva zemědělství, je to však maximální možná částka, která hrozí jen v naprosto ojedinělých případech. Podle resortu byla pokuta za posledních 15 let udělena jen v jednotkách případů.
Ministerstvo vnitra podle Jurečky prosazovalo sjednocení sazeb pokut pro fyzické a právnické osoby. V konečném důsledku by to vedlo k tomu, že by návštěvníkům lesa hrozila sankce až 60 tisíc korun. To agrární resort odmítl.
Obsáhlá novela mysliveckého zákona se zdaleka netýká jen omezení vstupu do honiteb. Hlavním cílem je snížit stavy divokých prasat, jelenů sika, muflonů a dalších přemnožených druhů zvěře. Předpis má také narovnat vztahy mezi myslivci a majiteli pozemků v honitbě, kteří se nyní cítí znevýhodněni.
