Překvapením pro ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) muselo být mimo jiné 27 zásadních připomínek od ministerstva životního prostředí. Když totiž Výborný novelu předkládal, tvrdil, že případné rozpory se snažil vypořádat už v neveřejné části připomínkového řízení.Stát chce novelou hlavně omezit počty přemnožené zvěře – zejména divokých prasat a vysoké, která způsobuje miliardové škody. Usiluje také o digitalizaci myslivosti. Většina novinek by měla platit od roku 2025, věci ohledně digitalizace myslivosti o dva roky později. K těm hlavním novinkám patří:
1. Povolenky farmářům k odstřelu zvěře na vlastním pozemku
Ministerstvo navrhuje, aby měli zemědělci nárok na jednu povolenku k lovu na každých započatých 30 hektarů jejich honebních pozemků. Zároveň ale v případě získání povolenky ztratí nárok na náhradu škody způsobenou zvěří. „Není to povolenka na to, že vyrazí a bude střílet cokoliv, například trofejní zvěř. Bude se to týkat jelena siky, černé zvěře a u spárkaté zvěře pouze samic a mláďat do dvou let věku,“ řekl dříve Výborný. Odlovená zvěř bude patřit uživateli honitby, tedy myslivcům.
Například Svaz měst a obcí ČR uvedl, že jde o hrubé potlačení práv uživatelů honitby, bude podle něj také docházet k diskriminaci menších vlastníků. Nesouhlasí také, aby bylo možné povolenky po 30 hektarech sčítat. „V honitbách může být vystaveno více nárokových povolenek bez zodpovědnosti a povinnosti než zástupců honiteb,“ píše svaz.
Myslivci protestují proti zmenšování honiteb i povolenkám pro zemědělce |
2. Omezení minimální velikosti honiteb na 250 hektarů
Pro snížení minimální velikosti honiteb z 500 hektarů je dlouhodobě mimo jiné Asociace soukromého zemědělství. Ministerstvo uvádí, že změna umožní přímý výkon práva myslivosti vlastníkům, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a jimž zvěř působí na pozemcích škody.Proti tomu vystupují myslivci nebo Agrární komora ČR. „Zvěř černá, která způsobuje největší škody na zemědělské půdě, se pohybuje na ploše daleko větší než 250 hektarů a pro zemědělce bude velmi složité dohledat viníka. Zejména v případě hranice pole–les,“ vysvětluje v připomínkách prezident komory Jan Doležal.
3. Myslivci dostanou možnost lovit lukem
Stát chce zavést možnost lovu lukem po složení zkoušek. „Ve světě není lov lukem nic nového. V USA se například v roce 2011 ulovilo 1,1 milionu kusů zvěře pomocí luku – s převahou se jedná o jelence běloocasého, který je srovnatelný s velikostí daňka,“ píše ministerstvo. Část myslivců je pro tento návrh, proti je například Magistrát hlavního města Prahy. „Odborníci poukazují, že případné uzákonění lovu lukem zvýší riziko nelegálního lovu zvěře, zejména pytlačení chráněných druhů volně žijících zvířat. Kontroverzí je i míra utrpení zvířat při lovu lukem,“ argumentuje magistrát.
4. Pražský magistrát chce zakázat norování
Pražský magistrát rovněž navrhuje zákaz norování, tedy lovu zvěře pod zemí pomocí psů. „Při lovu loveckými psy pod zemí nedochází k utrpení pouze lišek, ale častá jsou také zranění loveckých psů, některá vedou až k jejich úmrtí. Z toho důvodu se upouští od kontaktní formy zkoušek pro tato plemena,“ odůvodňuje hlavní město.
5. Lov muflonů a daňků bez omezení
Ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) požaduje rozšíření lovu muflonů a daňků skvrnitých jakožto nepůvodních druhů. Měli by být loveni bez jakýchkoliv omezení, pokud pro ně není stanoven v honitbě minimální stav. „Jak vyplývá ze zveřejňovaných statistik, početnost zvláště v případě daňka roste dlouhodobě fakticky exponenciálně,“ uvádí resort. Daňků se za poslední myslivecký rok odlovilo v Česku necelých 39 tisíc kusů, za poslední dekádu se počet odstřelených kusů zvýšil o 262 procent.
Pokud chceme zachovat les, musí myslivci začít víc střílet zvěř, míní Výborný |
6. Kdo bude rozhodovat o vstupu do obor
V současnosti o vstupu do obor rozhodují orgány státní správy, tedy odbory myslivosti v obcích s rozšířenou působností. Novela navrhuje, aby o něm rozhodoval vlastník pozemku. Musel by ale dodržovat přísněji uchopený zákon, který by mu prakticky povolení vstupu kromě výjimečných případů nařídil, například od května do září. Pokud by vlastník nedodržel zákonnou dobu, měl by orgán státní správy rozhodnout, zda je důvod k uzavření obory. Proti tomu se vymezil mimo jiné ombudsman Stanislav Křeček.
