Nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Maláčová chce uzákonit pět týdnů dovolené. Zaměstnavatelé návrh kritizují

  • 195
Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje plošné zavedení pěti týdnů dovolené, které na začátku listopadu navrhli poslanci KSČM. Návrh v pondělí projednávala vláda, která k němu však nezaujala žádné stanovisko. S navýšením základní výměry dovolené nesouhlasí například ministerstvo financí nebo Hospodářská komora.

Vláda v pondělí nevyslyšela doporučení legislativců nepodporovat návrh poslanců KSČM na prodloužení základní výměry dovolené pro zaměstnance z nejméně čtyř na pět týdnů. Kabinet k předloze nepřijal žádné stanovisko, protože hlasováním neprošel návrh na neutrální postoj, ale ani na zamítnutí. To vládě doporučovali například Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy.

Komunističtí poslanci však tvrdí, že pětitýdenní dovolená by neměla „výrazné dopady“ na podnikatelské prostředí. Už nyní podle nich mnoho podnikatelů poskytuje zaměstnancům jeden týden dovolené navíc formou benefitu nebo přímo v pracovní smlouvě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) návrh rovněž podporuje. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová novinářům řekla, že bude usilovat o dohodu ve Sněmovně, kam návrh nyní míří. Uvedla, že pro něj byli vedle všech pěti ministrů za ČSSD dva zástupci hnutí ANO včetně premiéra Andreje Babiše.

„Jsme jeden z nejdéle pracujících národů v Evropě vůbec a právě navýšení na pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance je jeden z dobrých způsobů, jak pracovní dobu zkrátit,“ uvedla Maláčová. Podle MPSV dojde plošným zavedením pětitýdenní dovolené mimo jiné k odstranění nerovnosti mezi pedagogickými pracovníky, kteří dnes mají pět respektive osm týdnů dovolené, a ostatními.

Ministerstvo dál uvádí, že v současné době je pravidelným požadavkem zaměstnanců na benefit v rámci pracovního poměru více volna a tím i víc času pro rodinné a osobní aktivity. Kromě toho argumentuje daty OECD, podle kterých patří Česká republika k zemím s nejdelší pracovní dobou. „Odborníci jsou zajedno, že odpočatý zaměstnanec je méně náchylný k úrazům,“ dodává MPSV v tiskové zprávě.

Náklady zaměstnavatelů by vzrostly o 35 miliard, tvrdí HK ČR

„Návrh jde to Poslanecké sněmovny bez stanoviska vlády, což lze považovat, jak správně podotkl ministr (Jan) Kněžínek, za souhlasné stanovisko,“ uvedla v pondělí Maláčová. S tím však zásadně nesouhlasí Hospodářská komora. „Upozorňujeme paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, že mezi kladným stanoviskem vlády a situací, kdy kabinet stanovisko nepřijme, je propastný rozdíl,“ řekl její mluvčí Miroslav Diro.

Hospodářská komora proti návrhu argumentuje tím, že náklady zaměstnavatelů by po aktualizovaném propočtu vzrostly zhruba o 35 miliard korun. „Návrh by byl dalším výrazným zásahem do podnikatelského prostředí a zejména pro menší firmy by mohl být až likvidační,“ dodal Diro.

Svaz průmyslu a dopravy doporučoval již před pondělním jednáním kabinetu, aby vláda návrh odmítla. Jako jeden ze zásadních důvodů svaz uvedl nevhodné načasování návrhu, který přichází v době kritického nedostatku zaměstnanců na trhu práce.

„Návrh zkracuje fond pracovní doby každého zaměstnance o další týden. Ve výsledku tak vyvíjí tlak na další přesčasovou práci a zvyšuje poptávku po dalších, již tak nedostupných pracovních silách,“ uvedl svaz ve svém stanovisku k poslaneckému návrhu.

Proti je i ministerstvo financí. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) argumentovala před zasedáním vlády proti návrhu také tím, že zaměstnanci v případě uzákonění nároku ztratí dosavadní benefity, včetně například volných dnů na stonání. S prodlužováním dovolené nesouhlasí ani ministerstvo průmyslu a obchodu.

O novele zákona nyní rozhodnou poslanci. Možnost prodloužení základní výměry dovolené zaměstnavatelem by návrh ponechal. Rovněž nemění délku dovolené učitelů a akademických pracovníků vysokých škol, která činí osm týdnů. Jeho předkladatelé chtějí, aby byl účinný od roku 2020.

,