Nový zákon, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem pro místní rozvoj, dokončuje zkrácení povolování obnovitelných zdrojů energie na celém území republiky. Lhůta pro vyřízení všech potřebných povolení by se měla zkrátit na dva roky.
Výstavba větrníků rozděluje místní a chalupáře, vyrůst mají u Babiččina údolí![]() |
Součástí zákona jsou i tzv. akcelerační oblasti, v nichž by povolování prováděné investorem zabralo jen rok. Zákon také zavádí poplatek z elektřiny z větrných elektráren pro obce či definuje podmínky pro modernizaci elektráren (repowering). Zákon nepřináší mapy s akceleračními zónami, ale stanovuje proces, jak je budou stát, kraje a obce vymezovat.
Vyřídit všechna povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvalo běžně i deset a nezřídka i patnáct let. Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie, propáslo Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů celou dekádu. Pokud se podaří zákon dopracovat, může to v kombinaci s dalšími opatřeními, která již stát přijal a jejich uvedením do praxe celý proces povolování elektráren urychlit.
Nevyužitá příležitost
Za nevyužitou příležitost nicméně považuje Komora OZE transpoziční ustanovení pro zrychlení povolování mimo akcelerační oblasti a chybějící pravidla pro modernizaci jiných zdrojů, než fotovoltaických.
„Akcelerační oblasti, které mají umožnit zvlášť rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, jsou sice důležitou součástí návrhu, ale klíčovým prvkem zákona by měla být důkladnější obecná úprava zkráceného povolování aplikovaná v i mimo akcelerační oblasti,“ říká Chalupa.
Z obnovitelných zdrojů bude brzy pocházet třetina elektřiny, věří komora![]() |
Pozitivním prvkem nového zákona je také povinnost developera větrné elektrárny finančně přispívat místní komunitě a podělit se tak s ní o zisky z projektu obnovitelného zdroje. Změny obsažené v zákonu mají ve výsledku vést ke zvýšení energetické bezpečnosti Česka a zajištění cenově dostupné, zelené elektřiny pro spotřebitele.
„Naopak výzvou bude do budoucna lépe zohlednit možnosti připojení nových zdrojů do stávající energetické sítě,“ uvádí Jan Bakule, právník Frank Bold a expert na energetiku.
Zákon vyvažuje zájmy státu se zájmy obcí prostřednictvím– zavedení poplatku z vyrobené elektřiny placeného výrobcem elektřiny z větru, který má přímý ekonomický prospěch z provozu elektrárny – výnosu z poplatku určeného z 98 procent pro dotčené obce, zbylá 2 procenta obdrží obce s rozšířenou působností, které budou poplatky spravovat – možnosti obcí snižovat poplatek (koeficientem) až na nulu, pokud s investorem sjednají jiné kompenzace nebo přínosy. |
Aktivní partnerství
Cílem nového poplatku je ochrana trhu a podpora obcí a investorů při jednáních o spolupráci včetně finančních kompenzací, které vyvažují zásah větrné elektrárny do okolní krajiny. Tento přístup má stabilizovat vztahy mezi investory a obcemi a motivovat obce k aktivní spolupráci na rozvoji OZE.
Poplatek je nastaven tak, že nebrání případným individuálním dohodám obce s investorem a nerozlišuje, zda bude obec zahrnuta či nikoliv do akcelerační oblasti.
„Obce by měly přejít do aktivního partnerství a na rozvoji větrné energetiky se podílet. Zákonem garantovaná pravidelná platba garantuje obci základní příjem,“ vysvětluje předseda Komory OZE. Poplatek totiž nevylučuje individuální dohody s obcemi, zajišťuje ale přiměřený přínos místním i udržitelné výrobní náklady a tím i přijatelné náklady na veřejnou podporu. Podle Chalupy je to pozitivní zpráva pro spotřebitele elektřiny u větrné elektrárny i jinde.
Důležité parametryVýše poplatku: 50 Kč za každou MWh vyrobené elektřiny Základ poplatku: výrobená elektřina (po odečtení technologické vlastní spotřeby) Předmět poplatku: nově budované větrné elektrárny umístěné v nezastavěném území (samozřejmě v souladu s platnými předpisy) Rozdělení výnosu: podle instalovaného výkonu, pokud je výrobna na území více obcí Použití výnosu: zákonem není stanoveno, dle uvážení obce. |
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren, se stává klíčovou součástí energetické transformace České republiky. Podle Michala Janečka, předsedy České společnosti pro větrnou energii hrají obce, na jejichž katastru tyto projekty vznikají, nezastupitelnou roli.
„Věříme, že pouze férová a otevřená spolupráce mezi investory a samosprávami může přinést oboustranný užitek – jak v oblasti udržitelné energetiky, tak ve prospěch kvality života místních obyvatel,“ řekl.
Základní lhůta pro vyřízení všech potřebných povolení by se měla zkrátit na dva roky, v akceleračních oblastech dokonce na rok jeden. Součástí návrhu je také zjednodušení povolování modernizace (repoweringu), které se však v návrhu zákona věcně dotýká pouze fotovoltaických elektráren. Takové nastavení je podle Komory OZE nedostatečné a navrhuje rozšíření na všechny druhy OZE, včetně větrných elektráren a to například po vzoru Německa.
V této souvislosti Komora mimo jiné navrhuje, aby se nová povolení zabývala pouze změnami proti původní elektrárně, tak by se celý proces výrazně urychlil.