Jaké jsou vaše pěstitelské triky?
Naše hlavní tajemství je udržování těch nejlepších podmínek, které mohou rostliny potřebovat. Od závlahy až po kvalitní klima ve skleníku. Každý detail má svůj význam. Bylinky pěstujeme bez pesticidů, takže mezi naše triky patří i správné načasování bioochrany proti škůdcům. Je to strategie, která nás posouvá mezi nejpokročilejší pěstitelské provozy v Evropě.
Který škůdce je pro vás nejobávanější?
Přes léto je to pro nás třásněnka a přes zimu mšice, těch parazitujících na bylinkách jsou desítky druhů. Každá reaguje jinak, takže je potřeba přesně určit, s kým máme tu čest. Už se mi třeba stalo, že jsem měl nasazené do boje dravé vosičky, byl jsem přesvědčený, že máme vyhráno, ale mšice se dál držely. Nakonec se ukázalo, že jde o jiný druh, který vyžaduje úplně jinou vosičku. Je to celkem složitá problematika.
Stává se, že se objeví brouček, kterého jste nikdy neviděl?
Občas se objeví nový nezvaný host, kterého ještě neznáme. V takových případech se obracím na literaturu, nebo specialisty, kteří dokážou škůdce přesně identifikovat. Protože jsme ale v Česku jediní, kdo pěstuje bylinky celoročně, není těch zkušeností tolik. Když pak nepomůže ani přirozený predátor, používáme přírodní prostředky na bázi rostlinných olejů, např. výtažků z pomerančů, které rostliny chrání šetrně a ekologicky.
Poprvé jsem byla ve vašem skleníku letos na jaře. Co se u vás od té doby změnilo?
Za poslední měsíce jsme výrazně posílili technologické zázemí. Nově máme robota na řízkování a stroj na výrobu paperpotů, který vyrábí válečky obalené papírem uvnitř se substrátem, do kterých robotická ruka zasadí nové řízky. Díky tomu se nám daří zefektivnit výrobu a zároveň zvýšit kvalitu rostlin. Vybudovali jsme také novou řízkovnu s přesně řízeným klimatem, kde aktuálně testujeme nové podmínky růstu.
Zrychlí se tím celý proces pěstování?
Mělo by to našim zaměstnancům usnadnit práci a zefektivnit výrobu. Robot pomáhá s činnostmi, které jsou velmi časově náročné, takže lidé se mohou víc věnovat péči o samotné rostliny. Je ale možné je použít jenom u máty a rozmarýnu, které pěstujeme vegetativně z řízků.
O kolik klesne počet zaměstnanců díky novým strojům?
Nejde o to, že bychom plánovali snižovat počet lidí. Nové technologie nám spíš pomáhají lépe rozložit práci během roku. Když někdo odejde z daného týmu, třeba na jinou pozici nebo do důchodu, už nemusíme nutně hledat náhradu. Robot a nové stroje nám umožní zvládnout stejné množství práce s menším tlakem na tým – hlavně v sezoně, kdy je práce nejvíc. Teď na podzim, kdy máme mimo sezonu, je ideální čas na záběh nových technologií. Máme prostor všechno vyladit a naučit nové stroje pracovat přesně podle našich požadavků.
Jak rychle vyroste bylinka ze semínka do vzrostlé rostliny, která už je vhodná ke konzumaci?
Záleží na druhu bylinky i ročním období. Obecně trvá, než rostlina vyroste ze semínka do stavu, kdy je připravená k prodeji a konzumaci, zhruba 25 až 45 dní. Nejrychleji nám v současnosti roste meduňka, naopak největší trpělivost vyžaduje tymián. A výjimkou je rozmarýn, který si dává načas – od řízku po hotovou rostlinu to může trvat až čtyři měsíce. Každá bylinka má prostě své vlastní tempo, které respektujeme.
Která bylinka se teď bude nejvíc prodávat?
Teď nás čeká období petržele. Před Vánocemi vždycky naroste spotřeba, lidé ji používají na chlebíčky, do salátů nebo do polévek. Letos byla ale až k nevíře dlouhá letní sezona, v podstatě až do začátku září. Nebylo moc horko, takže lidi se drželi víc u grilu než u bazénu.
Ale třeba i koriandr narostl v poslední době z hlediska objemu prodeje. Když jsem se byl třeba podívat v partnerském skleníku v Anglii, tak tam to byla skoro nejpěstovanější bylinka. My jsme v té době dělali 300 kusů týdně a teď už jedeme v tisících.
Zkoušíte pěstovat nějaké nové bylinky, nebo se držíte klasiky?
Největší zájem je pořád o bazalku, to se nemění. Velká poptávka je překvapivě po čili papričkách, u kterých jsme začínali na 30 tisících rostlin a letos už jich bylo 110 tisíc. Myslím si ale, že už jsme narazili na strop toho, co jsme schopní v Česku prodat.
Ale zkoušíme různé nové odrůdy bazalek a letos máme nově třeba perilu, což je rostlina, která se používá do asijské kuchyně. Vypadá to jako krásná kopřiva, máme ji v červené barvě. Byli jsme třeba překvapení, že se dobře chytla thajská bazalka, která chutná úplně jinak, trochu jako anýz.
Zmiňujete poměrně exotické bylinky. Která z rostlin je pro vás nejnáročnější na pěstování?
Možná to překvapí, ale největší výzvou bývá petržel. Je poměrně citlivá na půdní patogeny, které mohou napadat kořeny. Složitější je také rozmarýn, který roste pomalu – od řízku po hotovou rostlinu mu to trvá i čtyři měsíce. Vyžaduje dlouhodobou péči a trpělivost, aby zůstal po celou dobu v perfektní kondici.
Které výrobní náklady vám v poslední době nejvíc narostly?
Výrobní náklady rostou neustále, například nedávno nám přišlo oznámení od dodavatele substrátů, že nám zdraží asi o deset procent, tak jsem se samozřejmě pídil po důvodu. Zjistil jsem, že je to celoevropský problém, protože rašelina se dováží převážně z Pobaltí a letos kvůli deštivému počasí nestihli natěžit její dostatek.
Jak vypadá podle vás budoucnost v pěstování bylinek? Jaké jsou tam trendy?
Budoucnost vidím hlavně v mechanizaci a automatizaci výroby. Je to přirozený vývoj – lidí, kteří chtějí pracovat v zemědělství, ubývá, takže technologie nám pomáhají udržet kvalitu i efektivitu. My máme štěstí, že jsme v regionu, kde mají lidé k přírodě pořád blízko – často doma sami něco pěstují, takže k té práci mají vztah.
Co vás na celé práci baví nejvíc?
Pestrost téhle profese. Každý den je jiný – nikdy přesně nevíte, co vás čeká. Někdy řešíme nové technologie, jindy škůdce nebo podmínky ve skleníku. Já osobně nesnáším stereotyp, takže mě těší, že tahle práce přináší pořád nové výzvy. Je to práce, kde se člověk pořád učí – od přírody i od lidí kolem sebe.
