V katastrech spadajících do infekční zóny se ročně uloví kolem tisícovky divokých prasat. Riziko šíření choroby je proto velké a zemědělci volají po větším odlovu divočáků. Zároveň se obávají, že vzhledem ke krácení podpor se to nepodaří.
Africký mor prasat se v Libereckém kraji šíří, první případ hlásí Českolipsko |
Nemoc se po zhruba pěti letech objevila loni v prosinci na Frýdlantsku poblíž hranice s Polskem, kde se šíří už několik let. Jak se přenesla dál, ovšem není jasné.
Jak upozornil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček, mezi novým nálezem a Frýdlantskem není jenom 45 kilometrů, ale i dálnice a město Liberec. „Nevypadá to na šíření pohybem populace divočáků z Frýdlantska, ale s jistotou to vyvrátit nemůžeme,“ dodal.
Po zjištění choroby v roce 2017 se podařilo onemocnění z republiky vymýtit. Česko tehdy byl první stát na světě, kterému se to povedlo. Lokalita se tehdy nacházela mezi čtyřmi silnicemi, což bylo podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda štěstí, protože se v okolí mohly vybudovat pachové a elektrické ohradníky. Část prasat tehdy vystříleli kromě myslivců policejní odstřelovači. Přímé i nepřímé náklady tehdy dosáhly 300 milionů korun, jak uvedl Semerád.
Nyní se ohradníky nestavějí, policie do akce přímo zapojená není. Veterináři uvádějí, že situace je značně odlišná, protože první úhyny byly vzdálené zahraničním ohniskům a byly prakticky izolované.
Nasazení policie se nedá vyloučit
„Ploty, elektrické a pachové ohradníky jsou v některých případech vhodná doplňující opatření, ale samotná výstavba plotu či ohradníku mor nezastaví. Udržování plotů je navíc velmi finančně náročné,“ dodává Vorlíček. Ploty u dálnic je však možné využít jako „již existující bariéru“ při stanovování pásem infekce.
S nasazením policie se zatím nepočítá, i když veterináři s policisty v kontaktu jsou a pokud se bude choroba šířit dál, nelze ho vyloučit. „Na základě zkušeností z jiných členských států víme, že základem pro tlumení a vymýcení afrického moru prasat je zavedení funkčního systému včasné detekce, regulace lovu, okamžité vymezení pásma infekce, intenzivní vyhledávání kadáverů, snižování počtu prasat divokých, finanční motivace lovců, školení a semináře pro myslivce,“ vypočítává kroky mluvčí Vorlíček.
Agrární komora ČR připomíná, že dříve přispělo k vymýcení choroby takzvané zástřelné a nálezné, tedy několikatisícové příspěvky myslivcům. „Tato opatření měla svá opodstatnění právě v době, kdy se v blízkosti hranic s Českou republikou vyskytovala ve vyšší míře uhynulá nakažená zvířata. Uvítali bychom proto pokračování tohoto programu,“ uvádí.
