„Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky,“ uvádí agentura. Poukázala přitom na „vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu“.
Připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik unijních zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.
„Zhoršený výhled agentury Moody’s prezentuje to, co si myslíme všichni. Pětikoalice nezvládá současnou krizi. Hlavními důvody zhoršení jsou značné inflační tlaky v ekonomice a hrozba závažné plynové krize v Česku,“ napsala exministryně Alena Schillerová na Twitteru.
Zhoršený výhled agentury Moody's prezentuje to, co si myslíme všichni. Pětikoalice nezvládá současnou krizi. Hlavními důvody zhoršení jsou značné inflační tlaky v ekonomice a hrozba závažné plynové krize v Česku. https://t.co/jTrMSeVpSY
Současný ministr financí Stanjura naopak vidí příčinu u předchozích vlád. „Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše. Agentura Moody’s potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku,“ napsal na sociální síti.
„Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal. Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.
Další účet, který platíme za osm let vládnutí A.Babiše. Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku. Víme, že Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky.
Schillerová se však na Stanjuru v reakci na jeho výrok obořila na sociální síti. „Jste už osm měsíců u vlády a osm měsíců se jen vymlouváte, ale už to přestalo zabírat. Důsledkem toho je, že vám nevěří lidé, firmy ani ratingové agentury,“ napsala.
Stanjury se ale zastal někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Absolutní závislost na ruském plynu a olbřímí strukturální deficit je práce vašich vlád. Pro větší energetickou nezávislost udělala tahle vláda za osm měsíců víc, než vy za osm let,“ reagoval Kalousek na Schillerovou.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se vládě může prodražit dluh. Jde podle něj o závažné varování vládě, že je třeba začít zásadně ozdravovat veřejné finance.
„Dnešní zhoršení výhledu ratingu dluhu ČR ze strany agentury Moody’s je jejím vůbec prvním zhoršením celkového hodnocení Česka v celé jeho moderní historii od roku 1993. Agentura Moody’s je finančními experty vyhodnocována jako ta nejméně přísná, resp. ve svých hodnoceních nejoptimističtější. Tudíž její zhoršení ratingového výhledu je o to závažnější,“ napsal.
Jakmile se zabezpečí dostatek plynu, ceny se vrátí zpátky, předpokládá expert |
„Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal. Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.
Energetická nejistota a inflace
Agentura Moody’s už revidovala svou prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,3 procenta pro letošní rok a na jedno procento pro rok 2023. Dřívější prognóza z 9. února, tedy před počátkem ruské invaze na Ukrajinu, počítala s růstem 3,5 procenta pro rok 2022 a 3,2 procenta pro rok 2023.
Budeme si ještě moct dovolit horkou vanu? Tři zimní scénáře plynové krize |
Předpandemické úrovně HDP Česká republika podle Moody’s pravděpodobně dosáhne letos. Ve srovnání s většinou zemí EU je to později, neboť 17 z 27 unijních států se na předpandemickou úroveň vrátilo už loni.
Hlavními důvody pro snížení prognózy růstu HDP pro Českou republiku jsou rostoucí náklady na energie a nejistota ohledně dodávek energií z Ruska, které zatěžují podnikatelské investice.
Další faktor představuje vyšší než původně očekávaná inflace spotřebitelských cen, která snižuje soukromou spotřebu. Oslabuje také výhled růstu hlavních obchodních partnerů České republiky, zejména Německa.
Česká národní banka ve čtvrtek odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok zlepšila na 2,3 procenta z 0,8 procenta, což uváděla v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok očekává růst HDP o 1,1 procenta, dosud to bylo 3,6 procenta.
