Všechny strany se shodnou na přísnějším metru na investiční pobídky. Do budoucna si chtějí vybírat jen ty, které v Česku budou vyrábět zboží či poskytovat služby s vyšší přidanou hodnotou, přinesou sem nejmodernější technologie a know-how a budou tím pádem požadovat od zaměstnanců vyšší kvalifikaci. Takový podnik bude těžší přesunout z roku na rok za levnější pracovní silou jinam a lépe odolá robotizaci.
A strany se shodnou i na tom, že by pobídky měly více dostávat malé a střední podniky, které na ně dnes kvůli limitům nedosáhnou. Zájemce o pobídku musí totiž investovat minimálně 100 milionů korun a vytvořit alespoň 20 pracovních míst.
Vyrábíme polotovary, smetanu slíznou jiní. Učme se od Poláků, radí ekonomka |
Mantrou všech programů je také „zastavení odlivu dividend z ČR“. Zní to dobře, ale vzhledem k tomu, že zahraniční vlastníci tu v uplynulých letech legálně investovali a legálně si vyplácejí zdaněné zisky v podobě dividend, nepůjde to udělat ani násilím, ani zpětnou změnou pravidel. To by Česku neprošlo a jistě by se to stalo terčem mezinárodních investičních arbitráží.
Jak by mohlo lákání nových investic vypadat, naznačilo ministerstvo průmyslu – připravilo návrh na změnu systému investičních pobídek, který má MF DNES k dispozici.
Dosud největší pobídka ve formě daňové slevy (desetileté daňové prázdniny) už moc neláká, protože firmy ji nejsou zpravidla schopny vyčerpat. A tak v celé Evropě státy nabízejí větší přímé dotace na pořízení majetku a na nově vytvořená pracovní místa.
Česko nechce zůstat pozadu, ale peníze na nákup strojů a vybavení chce přednostně vyplácet hlavně investorům, kteří zde zřídí technologická centra a centra strategických služeb – tedy jinou než pásovou výrobu. Výrobní firmy by měly šanci na pobídky jen v regionech s vysokou nezaměstnaností, a navíc by se výměnou za dotaci musely zavázat, že zaměstnancům budou vyplácet nejméně průměrnou mzdu v kraji. Ministerstvo navrhuje, aby tomu tak bylo nejméně u 70 procent zaměstnanců. Novou podmínkou by také mohla být povinnost zaměstnat určitý počet nových zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.
Změna kurzu
Návrh z dílny sociálnědemokratického ministerstva přitom popírá vše, co do té doby vládní strana dělala.
ČSSD, která nyní vede kampaň proti levné práci, dosud vítala velké zahraniční investory, kteří zde zaměstnávají hlavně dělnické profese – naposledy pneumatikárnu Nexen Tire (investice 22,7 miliardy, pobídka 3,5 miliardy), dále k největším investicím od roku 2014 patří rozšíření výroby zámkových systémů a polohovacích sedadel Brose CZ v Kopřivnici (2,6 miliardy, pobídka 804 milionů) a expanze společnosti Continental Automotive v Královéhradeckém kraji (2,6 miliardy korun, pobídka 800 milionů). Kolik tam lidé budou brát při schvalování pobídek, nikoho nezajímalo.
Jak se čerpají pobídkyAgentura CzechInvest od roku 1998 do konce letošního června schválila investiční pobídky za 208 miliard korun. Získalo je 1 095 investorů, kteří měli investovat 846 miliard a slíbili vytvořit 186 tisíc pracovních míst. Kolik firmy na pobídkách nakonec vyčerpaly, kolik míst vytvořily a kolik se dodnes zachovalo, taková statistika neexistuje. |
Další z podmínek přidělení dotací má být také povinnost znovu investovat aspoň polovinu zisku po zdanění. Tyto prostředky by měly jít do nákupu dlouhodobého majetku firmy a na mzdy zaměstnanců.
Přísněji by také byly posuzovány investice nad 500 milionů korun a nad 500 pracovních míst, které se dnes těší zvláštnímu zacházení a dotacím v hotovosti. Nově by se u nich kromě velikosti posuzovalo také to, zda přinášejí výzkum a vývoj, pokročilé technologie a zda spolupracují s univerzitami.
Plán ministerstva reaguje také na nedostatek pracovníků. Dovolil by na vytvořených pracovních místech zaměstnávat i cizince s dlouhodobým pobytem (ze zemí mimo EU) a dotací podpořil i místa na částečný úvazek. Navíc by investoři nemuseli zachovávat pracovní místa po dobu někdy až 13 let (doba na přípravu investice plus 10 let na čerpání slevy na dani z příjmů) – stačilo by pět let.
Podmínkou pro přidělení dotací má být také povinnost znovu investovat aspoň polovinu zisku po zdanění – do nákupu majetku firmy a na mzdy.
