Pro větší výrobu potravin s přidanou hodnotou, což pomůže zlepšit také záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, je v Česku nutné lépe nastavit podnikatelské prostředí, shodli se na tom zúčastnění ekonomové. Zvýšení kapacit pro zpracování potravin chce docílit také prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Mléko už nebude na školách po celý rok, dodávky se zkrátí o dva měsíce |
Chovatelé v loňském roce podle ročenky chovu skotu vyprodukovali 3,38 miliardy litrů mléka, vývoz mléka a mléčných výrobků dosahoval 1,52 miliardy litrů. V porovnání roku 2019 s rokem 2023 vzrostla produkce mléka o více než 300 milionů litrů. Spotřeba mléka loni dosahovala 2,36 miliardy litrů, v roce 2019 to bylo 2,28 miliardy litrů.
Nevznikají nové mlékárny
Podle agrárního ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity ale nejsou tuzemské mlékárny schopné množství vyprodukovaného mléka zpracovat a nevznikají nové mlékárny, které by mléko zpracovaly. „Když se zahraniční společnost rozhoduje, kde postaví mlékárnu, půjde spíše do Polska než do ČR,“ podotkl Maier a dodal, že zahraniční producenti vytlačují české potravinářské firmy z tuzemského trhu.
Také Potravinářská komora ČR eviduje v posledních letech zhoršování konkurenceschopnosti zejména malých a středních potravinářských podniků. Podle Večeřové je nutné zvýšit kapacity potravinářských firem, aby dokázaly například vyrobit více sýra, k tomu je ale nutné, aby stát více investoval do zpracovatelského potravinářského sektoru.
Cenu másla ovlivňuje i nemoc modrých jazyků, sníží dlouhodobě dojivost |
Zhoršení stavu potravinářských firem vysvětluje komora takzvanými zelenými opatření ke zlepšení životního prostředí a narůstající byrokracií. Pýcha dodal, že nadměrná administrativa také snižuje produkci českého zemědělství. Z dat svazu vyplývá, že průměrný evropský zemědělec vyprodukuje 156 procent toho, co český zemědělec.
Mléko není jediné
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že podobnému problému čelí také jateční nebo dřevařský sektor. „Dřevo, které vyvážíme, dovážíme zpátky v podobě nábytku,“ řekl Kovanda. Nedostatečné zpracovatelské kapacity jsou podle něj způsobeny také dlouhými povolovacími procesy.
O ceny másla se zajímá i antimonopolní úřad. Stěžovali si obchodníci |
Bývalý šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán za problém, který brzdí agrárně-potravinářský sektor, považuje chybějící podporu zpracovatelského průmyslu, nepředvídatelnost a nestabilitu dotací. „Zemědělci se díky nepředvídatelnosti uchylují k tomu, že podnikají s co nejmenším rizikem a opouští živočišnou výrobu,“ sdělil.
Ekonomové se s Pýchou shodli také na tom, že je neudržitelný stav, kdy některým zemědělcům tvoří dotace až 85 procent příjmů. Jde zejména o neprodukční podniky zaměřené více například na krajinotvorbu a ochranu životního prostředí.
Kovanda navrhuje rozvolnit zemědělské prostředí, aby nebylo potřeba tolik dotací ve velké výši. Šebestyán tvrdí, že ke zlepšení situace nesmí být zaváděna nová nařízení bez řádné diskuse a dopadových studií. Ekonom a analytik České spořitelny Petr Zahradník ale upozornil, že dotace jsou stabilizačním prvkem pro výkyvy cen potravin.
