Množství vyváženého mléka roste prakticky od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Letos je více než pravděpodobné, že dojde k dalšímu nárůstu.
Nyní, v půlce roku, totiž přijde o celkem významnou část mléka jihočeská Madeta. Její dvorní dodavatel, Mlékařské a hospodářské družstvo Jih, se totiž stalo členem mlékárny v německém Chamu, a proto zde také navýší svou účast v podobě vyváženého mléka. Podle informací MF DNES má jít asi o 200 tisíc litrů mléka denně. Dosud družstvo Jih vyváželo do mlékárny Goldsteig v Chamu necelých 400 tisíc litrů denně.
„Doufáme, že se nám tento výpadek podaří nahradit celý. Můžu k tomu říci snad ještě to, že nás přístup některých jihočeských zemědělců velmi mrzí,“ uvádí k tomu za Madetu Jan Teplý, syn majitele a obchodní ředitel společnosti. Družstvo Jih na otázky neodpovědělo.
Madeta vykupuje denně zhruba 900 tisíc litrů mléka, Družstvo Jih je čistě z regionálního hlediska její tradiční partner, jinak má ale drobných dodavatelů stovky. Zároveň byl Jih i souputník v častých hádkách o cenu mléka v dobách, kdy ho byl nadbytek či nedostatek. Což je podle lidí z oboru také jeden z důvodů, proč Družstvo Jih čím dále více mléka od svých zemědělců posílá do nedaleké družstevní mlékárny v Chamu, která nakupuje podle informací z trhu i od dalších českých zemědělců.
V hlavní roli výkupní cena
Důvodem pro orientaci západním směrem vždy byly a jsou kromě touhy mít v ruce žolíka při vyjednávání s českými mlékárnami i ceny. Ty jsou na západní straně hranic vyšší.
„Například za letošní březen je vykázána cena v Česku 8,96 koruny za litr a Jih má z Chamu cenu 9,36 koruny za litr,“ uvádí příklad předseda Mlékařského odbytového družstva Morava Oldřich Ždárský s tím, že rozdíl čtyřiceti haléřů je v současné době malý. „V době, kdy roste poptávka, tak cena v Německu stoupá výrazně rychleji a více než u nás a rozdíl bývá třeba až k jedné koruně,“ dodává s tím, že to už je na výsledcích hodně znát.
Podle Ždárského také platí, že když jdou ceny dolů, tak je rozdíl mezi českou výkupní cenou a tou německou minimální. „Ale když se trend obrátí, tak je rozdíl i rychlost stoupání ceny v Německu výrazně větší a rychlejší,“ doplňuje. Důvody jsou ale i mimocenové.
„Když budu členem družstva v Německu, mám vyšší jistotu než jako člen družstva v Česku,“ potvrzuje i další člověk z byznysu.
Ještě větším dodavatelem stejným směrem je Mlékárna Pragolaktos, patřící do německého koncernu Müller, vyrábějící v pražských Kyjích hlavně trvanlivá mléka a smetany. Ta vykupuje měsíčně kolem 37 milionů litrů, z čehož zhruba dvě třetiny se zpracují tady a třetina jde ven.
I to je zřejmě jeden z důvodů, proč jsou dodávky hlavně do Německa ze strany českých zemědělců tak oblíbené. Kromě drobných zemědělců zde navíc existují velké podniky zaměřené na výkup mléka do Německa. To je případ Mlékárny Kralovice, která od roku 2011 u nás nic nevyrábí, ale nadále vykupuje mléko a to dodává svému německému majiteli za hranice. Před uzavřením výroby se v této západočeské mlékárně dělaly tavené sýry a eidam. Dnes zde zbylí zaměstnanci jen vykupují mléko a každý měsíc ho skoro 6,5 milionu litrů odešlou do Německa.
Kvíz: Kolik mléka nadojí stračena? A jaké máslo dát do čaje? |
Otázkou nyní je, zda se Madetě podaří odklon mléka nahradit. Podle Jana Teplého by to problém být neměl. „Na nestabilitu u některých dodavatelů jsme zvyklí a věříme, že ve větší míře výrobu neohrozíme, rozhodně ne v oblasti značkových výrobků. Snad jen v oblasti některých komodit budou krátkodobé výpadky,“ uvádí.
Značkové výrobky jsou většinou to, na co se Madeta a ostatní velké české mlékárny snaží soustředit. Tam je totiž riziko sklouznutí do cenové války menší než u takzvaných komodit, tedy UHT mléka či eidamů. Ty také patří k těm nejvíce dováženým a za lepší ceny, než na jaké mohou přistoupit české mlékárny.
Nejvýkonnější dojnice jsou z Brniště. Každá kráva trhla rekord (únor 2017):
7. května 2019 |
