Kdo má venkovní žaluzie, nepotřebuje klimatizaci, tvrdí podnikatel

  13:00aktualizováno  13:00
V úvodu 90. let začínal Miroslav Jakubec podnikatelskou kariéru tím, že montoval těsnění do oken a dveří. Žaluzie a rolety si vzal jako doplněk, aby vyrovnal sezonní výkyvy. Dneska výrobky jeho firmy Climax vyhánějí slunce z budov po celém světě včetně slavné vily Tugendhat, fotbalového stadionu v Kodani nebo budovy ministerstva vnitra v Paříži.

Majitel společnosti Climax Miroslav Jakubec | foto: Climax

Nedokážu si představit, co nového se dá v oboru stínicí techniky vymyslet. Jak se u vás projevil technologický pokrok?
Částečně máte pravdu. Nedá se říct, že by zde došlo k nějakým revolučním změnám. Jde spíš o pomalý vývoj směrem ke spolehlivosti a možná designu. Posledních deset let vnímám především to, že došlo k jasnému rozdělení na oblast vnitřního a venkovního stínění. V následujících letech se pak bude projevovat integrace stínění s oknem. Doba, kdy stavebník namontoval okna a pak na to sháněl stínění, je pomalu pryč. Mělo by se to řešit už v rámci projektu. Pokrok se projevil i ve výrazném zvýšení spolehlivosti výrobků.

Jak zkoumáte spolehlivost? Provádíte zátěžové testy?
Testujeme, a to v různých ročních obdobích, sledujeme reakci výrobků na teplo i chlad. Dále sledujeme poruchovost a snažíme se dělat nápravná opatření. Jsem přesvědčen, že zákazník, ať už montážní firma, nebo konečný uživatel, ocení především dlouhodobou spolehlivost. Chce prostě namontovat výrobek a tím to mít z krku. Nejhorší je, když se musí montážní firma neustále vracet kvůli nějakému servisu.

Jsou zákazníci hračičkové, kteří chtějí žaluzie spustit na dálku třeba z mobilu?
Už víc než 70 procent venkovních žaluzií ovládá motor. To umožňuje přidávání různých dalších řešení, jako jsou časovače, sluneční čidla… Tak aby uživatel, když přijde domů, měl místnosti zastíněné a ne přehřáté. V tomto ohledu šel vývoj hodně dopředu a zákazníci tyto možnosti čím dál víc využívají.

Miroslav Jakubec

  • Vystudoval Fakultu stavební ČVUT, po jejím ukončení krátce pracoval ve stavebnictví.
  • Podnikat začal na živnostenský list v roce 1992. Dnes má jeho firma Climax obrat přes jednu miliardu korun a zaměstnává více než 400 lidí. Zabývá se stínící technikou, v tomto oboru patří mezi přední evropské výrobce. 
  • Byl finalistou soutěže EY Podnikatel roku 2010. Je ženatý a má tři syny.

Přišli už Češi na to, že jsou vnější žaluzie lepší než ty vnitřní?
Za minulého režimu a ještě krátce po revoluci tady byly pouze vnitřní žaluzie. S dostupností produktů po otevření hranic lidé přišli na to, že venkovní stínění je efektivnější. Venkovní žaluzie mají výhodu, že zachytí sluneční paprsek vně objektu a buď ho odrazí, anebo pustí sáláním do prostoru, kde pak dojde k odvětrání tepla. Přes okenní tabuli se ho dostane velice málo. Vnitřní žaluzie zachytí teplo až uvnitř místnosti, hliníková lamela se zahřeje a sama se stává zdrojem tepla. Vnitřní stínění se dneska používá především jako ochrana proti pohledům zvenčí anebo na zatemnění v noci. To už drtivá většina Čechů pochopila.

Jakou hlavní výhodu podle vás mají venkovní žaluzie?
Jestliže dojde ke správnému nainstalování venkovní žaluzie, tak v drtivé většině případů není nutné používat klimatizaci, což je ze zdravotního hlediska velice důležitá informace. Klimatizace, což mám ověřené od několika alergologů, způsobují spoustu zdravotních problémů. Já říkám – raději stínit, než pouštět klimatizaci.

Není to za cenu toho, že je v domě příliš tma?
Není. Kouzlo venkovní žaluzie je v tom, že si můžete lamely nastavit tak, aby odrážely sluneční paprsky a zároveň šlo světlo dovnitř. Záleží na úhlu jejich náklonu.

Dvě třetiny zboží jdou na export

Platí stále, že vaše podnikání je silně provázáno se stavebnictvím?Samozřejmě. Jestliže se stavebnictví daří, potom se daří i nám. Nicméně v době, kdy tady byla krize a spousta firem ve stavebnictví hlásila propady 20 nebo 30 procent, my jsme měli propad pět procent. Je to tím, že exportujeme zhruba 65 procent toho, co vyrobíme, a ekonomiky různých evropských zemí se liší. Nemusíme se obávat výraznějšího propadu v některé z nich, protože nám ztrátu vynahradí trh v jiné zemi.

Výrobu stále držíte jen ve Vsetíně?
Máme jeden nový projekt, který spouštíme v Liberci. Je to výroba pergol. Jinak všechny ostatní výrobky vyrábíme tady, a to i pro zahraniční trhy.

Za hranice jste se vydali na přelomu tisíciletí. Co vedlo k rozhodnutí expandovat tímto směrem?
Česká republika je relativně malý trh a nám bylo jasné, že jestli chceme být velkou firmou, tak nemáme jinou možnost než vyvážet. Začátky nebyly vůbec jednoduché. Minimálně první dva roky jsme byli ve velkých minusech a přemýšleli jsme, jestli to má smysl. Stejně jako o tom přemýšlela spousta dalších firem, které to zkusily. Ale vydrželi jsme a dnes to vidím jako jeden z hlavních důvodů našeho úspěchu. Firmy, které nezačaly exportovat, postupně zanikly anebo jsou jenom malými místními výrobci.

Fotogalerie

Změnilo se od té doby vnímání Česka a jeho výrobků v zahraničí?
Ano, určitě změnilo. Je to vidět například v Rakousku, kde nás zákazníci vnímají velice pozitivně. Na výlohách jsou naše loga, rakouské firmy se dnes již nestydí za to, že berou zboží z Česka. Rozhodně nás neberou jako východní Evropu. Česká práce měla v Rakousku odjakživa dobrý zvuk.

Co vaše působení na trzích mimo Evropu? Obchodovali jste s Izraelem, Libanonem, Austrálií...
V Evropě se každoročně prodá stínicí technika za 400 miliard, což je obrovské číslo. V loňském roce jsme vyrobili zboží v hodnotě přes jednu miliardu, takže to znamená, že v Evropě je obrovský prostor na to, abychom získávali další zákazníky. Proto nemáme nějaké větší ambice na získávání trhů mimo Evropu. To však neznamená, že bychom nebyli schopni dodat své zboží do jakékoliv části světa.

Všichni podnikatelé si stěžují na nedostatek lidí. Projevuje se to i u vás?
Ano, projevuje.

Jak to řešíte? Na billboardu jsem viděl 10 000 korun jako náborový příspěvek.
Máme dvě možnosti: buď omezíme výrobu, protože nemáme lidi, anebo uděláme všechno pro to, abychom lidi získali. Nemáme takové možnosti zaplatit lidi, jako mají firmy například ve zbrojním nebo v herním průmyslu, výrobci cigaret, automobilový průmysl. To jsou odvětví, kde jsou dnes mzdy na špičce. Přesto se musíme snažit, abychom zaměstnance získali a udrželi je. Jsem přesvědčen o tom, že dobrá firemní kultura udrží zaměstnance, i když mu někde vedle mohou dávat víc peněz. Někdy i výrazně víc.

Zvyšovali jste v posledních měsících mzdy?
Snažíme se, aby nám kvůli nižší mzdě neutíkali odborníci, takže ano, na některých pozicích jsme mzdy zvyšovali.

Museli jste někdy využít agenturní zaměstnance?
Nikdy jsme to nedělali, nicméně letos jsme se pro to rozhodli a momentálně máme podanou objednávku na zhruba 30 lidí.

Snažíme se zlepšit organizaci práce

Jak hodnotíte výkon české ekonomiky v roce 2018? Co nás podle vás čeká?
Jsem optimista. Dlouhodobě očekávám pozitivní vývoj a u negativních trendů pokaždé předpokládám, že rychle odezní. V současnosti ale vůbec nemám radost z toho, jak se rozevírají nůžky mezi mzdovými náklady a produktivitou práce. Dochází totiž k dramatickému zvyšování mezd, aniž by se zvyšovala produktivita práce, což vidím jako obrovský problém.

Co je špatného na tom, že mzdy rostou?
Můžeme si tady namlouvat, jak jsou české firmy kvalitní, inovativní a podobně, ale je pravda, že na západních trzích jsme pořád úspěšní především díky tomu, že máme nižší výrobní náklady způsobené nižšími mzdami. V produktivitě práce jsme Západ ještě nedohnali. A jestli to takhle půjde dál, cena výrobků bude kvůli ceně práce a nízké produktivitě tak vysoká, že se dostane na úroveň našich západoevropských konkurentů a naše zboží přestane být konkurenceschopné. To vnímám jako velkou hrozbu.

Žaluzie ze Vsetína začaly od nuly. Teď stíní na hotelech v Jeruzalémě

Jak se tomu dá podle vás čelit? Nasadit více robotů do výroby?
Je pravda, že toto slýchám každou chvíli, že nás tento stav donutí, abychom zaváděli mnohem větší automatizaci. Automatizace znamená zvyšování produktivity práce, ale jen málo firem v Česku je finančně tak silných, aby dokázaly během krátké doby výrazně zvýšit automatizaci a mohly dál spolehlivě konkurovat západoevropským firmám.

Jaké jiné recepty na zvýšení produktivity práce, kromě automatizace, existují?
Lepší organizace práce. V době, kdy nemáte vysokou cenu práce, je vám v podstatě jedno, jestli máte mezi jednotlivými operacemi prostoj minutu nebo pět. V době, kdy se dramaticky cena práce zvyšuje, začínáte hledat rezervy. Jednak v organizaci práce, ale i ve využívání materiálu a podobně. To je samozřejmě i naše cesta. Snažíme se snižovat výrobní časy, zmenšovat množství rozpracované výroby, snižovat množství zmetků a podobně.

Pomohly vám intervence, při kterých držela ČNB kurz koruny na 27 Kč za euro?
Výrazně nám to pomohlo.

Myslíte si, že by Česká republika měla přijmout euro?
Měla. Já jsem přesvědčen o tom, že pozitiva by výrazně převýšila případná negativa. Ale ta negativa tam určitě jsou.

Nebojíte se názorů, které se objevují zejména v poslední době, že ČR by případně mohla vystoupit z Evropské unie?
Nebojím se, ale tyto řeči mě mrzí. Většinou to totiž vykládají lidé, kterým chybějí informace. Informace o tom, co všechno máme díky EU, jak nám pomáhá, jak nám pomáhá otevřený trh a jak nás vnímají evropští partneři. I díky Unii nás dnes vnímají po celém světě jako Evropany a ne jako malé Česko. Jsem přesvědčen, že svět by se měl otevírat, ne uzavírat.

Autor:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Inspekce zveřejnila tři restaurace s podivným původem hovězího masa

Ilustrační snímek

Od propuknutí kauzy s nevyhovujícím hovězím polským masem provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)...

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Konec kšeftů. Stát se rozhodl, že si dálnice bude opravovat sám

Ilustrační snímek

Během následujících deseti let postupně zmizí z dálnic sypače a pluhy soukromých firem. Stát se totiž rozhodl, že...

Další z rubriky

Pražský hotel vydával české hovězí za australské, steak za 650 korun

Kráva před hotelem Holiday Inn u Kongresového centra.

Hotel Holiday Inn sídlící na pražském Pankráci lhal svým zákazníkům o skutečném původu podávaného hovězího masa. O...

Česku hrozí arbitráž za převzetí OKD, podle exvlastníka šlo o znárodnění

Horníci NWR. Ilustrační snímek

Britská společnosti Jenner & Block, která je likvidátorem společnosti New World Resources (NWR), označila státní...

Místo váhy velikost. Pošta změní způsob oceňování balíků

Česká pošta. Předvánoční provoz v malešické třídírně.

Česká pošta od března změní výpočet ceny posílaných balíků. Namísto hmotnosti se bude nově určovat podle velikosti....

Najdete na iDNES.cz