Ministr Toman o regulaci slev: Pod nákladovými cenami prodávat nelze

  6:00aktualizováno  6:00
Dovoz exotických sýrů je v pořádku, ale proč dovážíme máslo, když si ho umíme dost vyrobit? ptá se nový ministr zemědělství Miroslav Toman. Postavení českých potravinářů chce zlepšit i tím, že omezí slevové akce v řetězcích. „Když se prodává v akcích sedmdesát procent zboží, něco je špatně“, říká.

Ministr zemědělství Miroslav Toman | foto:  František Vlček, MAFRA

Jaké priority máte na ministerstvu zemědělství?
Je to společná zemědělská politika, řešení problematiky sucha včetně zadržování vody v krajině, kůrovec a péče o les a v neposlední řadě kvalita potravin.

Nejdůležitější je nyní zkrotit kůrovce. Téma sice trochu politicky vyčpělo, ale je to dlouhodobý problém. Nedávno premiér v demisi Andrej Babiš řekl, že se v minulosti boj s kůrovcem zanedbal. Souhlasíte?
Souhlasím, že lesnické práce nebyly dobře prováděny.

V roce 2013 jste byl ministrem zemědělství v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Neberete si tu poznámku osobně?
Už za mého ministrování tam byly některé problémy, které se začaly projevovat, ale nebyly ještě akutní. Vedl jsem úřad půl roku, za tu dobu šlo těžko něco dělat.

Miroslav Toman (58)

- prezident Potravinářské komory ČR a ministr zemědělství (ČSSD)

- v resortu už dříve působil, v letech 2002 až 2006 jako náměstek, v roce 2013 jako ministr v úřednické vládě Jiřího Rusnoka

- vedl Agrární komoru a vyjednával podmínky vstupu do EU

- má blízko k Miloši Zemanovi 

- otec Miroslav zastával v dobách ČSSR vysoké vládní funkce, mimo jiné na ministerstvu zemědělství

První návrh řešení kůrovcové kalamity ministerstvo má. Obnáší třeba výstavbu skladů na vytěžené dřevo a práci v lesích pro tisíce cizinců. Jaké řešení nabízíte?
S posledními opatřeními se dá souhlasit. Bylo by však potřeba zrychlit krok, je to kalamita, která dlouhodobě nemá obdoby. Týká se i stromů, které byly ve 20. století napadeny bekyní mniškou. Příčinami současného stavu je také sucho a nekvalitní lesnická práce. Je potřeba měnit skladbu lesa, což se postupně děje, ale hlavně se domluvit s těžebními firmami a soukromými vlastníky pozemků. Kůrovec nepostihl jen státní lesy, ale i lesy měst, církví a vojenské lesy. Zapotřebí je celý soubor opatření. Dřevo se musí vyvézt z lesa a sanovat, aby se kůrovec nerozletěl. To znamená odkůrovat, potom zpracovat, najít skladovací místa, vytvořit zpracovatelské kapacity a dřevo odprodávat za nižší ceny. Musí se do toho zapojit celá státní správa.

Má smysl snížit daň z přidané hodnoty na dřevo? Navrhuje to bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka jako krok ke zvýšení spotřeby.
Je to určitě jedna z variant, ale musíme to propočítat. Nejsem si jistý, že by to pomohlo.

Bytostně nejbližší jsou vám nicméně asi potraviny.
Samozřejmě, a zároveň jsou důležité pro spotřebitele. Ministerstvo tady není jen od toho, aby vydávalo nějaké předpisy, ale hlavně aby se staralo o potraviny.

Poměrně často slýcháme o prodeji nekvalitních potravin z dovozu, jako jsou třeba jablka s pesticidy. Odvádějí kontroloři dobrou práci?
Kontrola kvality potravin a jejich bezpečnosti je v ČR na jedné z nejvyšších úrovní v Evropě. U domácí výroby mají dozorové orgány absolutní kompetence. U dovozů však mají rezervy a je potřeba kontroly zintenzivnit. Kontroluje se až pultové zboží. Nechci být vysazený proti Polsku, ale je pravda, že záchyty Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsou z velké části z této země. Některé firmy dostanou pokuty, ale šidí dál, protože se jim to evidentně stále vyplácí. Pokud se to opakuje třikrát, měly by se dovozy zastavit nebo bychom se měli domluvit s kolegy v Polsku, ať si tam udělají pořádek.

Měly by se minimální ceny potravin nastavovat zákonem, jak stále častěji v poslední době zaznívá?
Něco se stát musí. Není možné, aby se prodávalo pod nákladovými cenami. V Německu tomu říkají zákaz prodeje se ztrátou. Vůbec nejde o to, že bychom chtěli zdražovat potraviny. Je ale potřeba, aby spotřebitel znal reálnou cenu výrobku. Podle studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a agentury Nielsen je prokázáno, že obchodní řetězce prodávají dovozové výrobky v průměru za nižší ceny než tuzemské. Musíme udělat pořádek v konání prodejních akcí.

Máte na mysli omezení slevových akcí?
Jsem odpůrcem zákazu slevových akcí, to je nesmysl. Měla by se ale nastavit pravidla pro prodej potravin v promo akcích. Potom by nemuselo docházet k tomu, že se sem budou vozit do akcí velmi levné výrobky například z Polska, které matou cenou spotřebitele, a navíc v nich je polovina masa oproti deklarovanému množství. Vůbec bych se nebránil nastavení pravidel pro konání slevových akcí, bez požadavků na jejich ceny a s uvedením objemu výrobků na celkovém ročním prodeji.

Vy byste chtěl, aby zákon stanovil, kolikrát řetězec může do akce zařadit třeba pivo a máslo?
Ne, to vůbec. Nechal bych to v obecné rovině. Pravidla by měla určit, v jakém množství by se směly výrobky v akci prodávat. Nemůžeme prodávat některé potraviny celoročně v akci. Jaká je to pak akce? Pokud sedmdesát procent výrobků prodávám ročně v akci, tak je něco špatně.

Chápu to tak, že byste rád nastavil, jaký podíl prodejů by mohlo tvořit akční zboží.
Říkejme tomu pravidla. Musíme si říct, jaké výrobky by do toho spadaly, jaký objem tržeb by nesmělo překročit toto zboží v akcích apod. Nejsem ale příznivcem zákazu slevových akcí a už vůbec nechci nařizovat druh výrobků, které smějí obchodníci zařadit do slev.

Hnutí ANO s ČSSD i komunisté skloňovali před volbami potravinovou soběstačnost. Není přehnané téma spojovat s bezpečností země?
Raději bych mluvil o potravinové nezávislosti než soběstačnosti. Pokud se něco ve světě stane, nemůžeme si dovolit být závislí pouze na dovozech. Určitě proto bude jedna z mých priorit rozvoj zemědělské výroby tak, aby ČR nebyla závislá na dovozech. Jsou tu dva pohledy – bezpečnost a ekonomická výhodnost. Pokud budeme navyšovat dovozy mléčných výrobků jako teď, nebudeme mít skot ani organickou hmotu v půdě. Dostáváme se až k zadržování vody v krajině. Rozhodně jsem tedy příznivcem toho, že to, co si umíme vyrobit, bychom nemuseli dovážet. Nezpochybňuji dovoz specialit, exotického ovoce, francouzských sýrů, vína atd. Proč se ale dováží polovina másla, a přitom vyvážíme syrové mléko? Nevidím důvod dovážet velké množství másla, sýrů, které si zde umíme vyrobit, velké množství vepřového masa či jablek.

Proč ale soběstačnosti přikládat takový význam? Některé země podporují sektor víc než jiné. Můžeme pak podporovat výrobu na farmách, které zkrachují kvůli levným dovozům potravin?
V zahraničí se zemědělci daleko víc podporují skrytými dotacemi. Třeba v Belgii, Rakousku a v Nizozemsku farmy, které zaměstnávají absolventy, získají pět tisíc eur. Vyplácí se to skrytě, přes místní samosprávy, to znamená, že to není vidět v balíku národních dotací. My likvidujeme české farmy tím, že se stáváme závislými na dovozech. Podpora přináší zaměstnanost, ekonomický efekt a péči o krajinu.

O skrytých dotacích se dost mluví, ale ještě jsem neslyšel, že by to někdo chtěl řešit.
To je pravda. Jeden z požadavků, který se neobjevil v návrhu Evropské komise, bylo zastropování národních dotací. O tom se pojďme bavit. Nikdo to však nechce. Proč? Protože někdo dotuje vepřové maso, někdo hovězí maso, někdo jablka, která jdou na vývoz.

Stejně tak mohou někde říct: „Češi nás zaplavují levným mlékem“, protože ho vyrábíme třetinu nad vlastní spotřebu.
Historicky ale výroba mléka nijak nevzrostla, za poslední desetiletí produkujeme prakticky stále stejné objemy.

Vypráví se o vás, že jste schopen se dohodnout s každým. Najdete kompromis v rozdílných prioritách sedláků a velkých zemědělských společností?
Budu se bavit s každým. Každý má právo na návrhy nějakého řešení. Nechci rozlišovat, zda je to člen Asociace soukromého zemědělství, nebo člen Agrární komory ČR. Zemědělec buď umí, nebo neumí. Menší je třeba podpořit zvýhodněnou platbou na první hektary, ale nechtěl bych, aby byli potrestáni velcí, u kterých je převážná část živočišné výroby. Vyslyším každého a neuráží mě, když mě někdo přesvědčí, že nemám v něčem pravdu.

V tuzemsku jsou tři čtvrtiny půdy v nájmu. Studie ČZU z roku 2015 říká, že s půdou zacházejí šetrněji vlastníci než nájemci. To znamená především sedláci, protože 85 procent velkých agrokomplexů nehospodaří na svém. Vlastník má větší motivaci starat se o majetek.
Nemůžeme rozdělovat zemědělce na malé hodné a velké zlé. Pojďme rozlišovat, jestli se o pole stará a jaké má výsledky. Je jasné, že ne všichni jsou svatí. Ale naprostá většina zemědělců se o půdu stará. Historicky je bohužel dáno, že zemědělci často hospodaří na pronajaté půdě, s tím ale těžko něco uděláme.

Zemědělce zatěžuje náročná administrativa, které stále přibývá. Co s tím uděláte?
Zemědělec má být na poli, v chlévě, má vyrábět zemědělské produkty, a ne sedět u papírů. Musí se to zjednodušit. Od antibyrokratické komise na ministerstvu bych chtěl seznam věcí, které předpisy se mají zrušit nebo zjednodušit. Podle mě by se měly rozhodně zjednodušit kontroly, místo tří by například přišla jedna.

V Česku jsou extrémně rozlehlá pole. Byl byste pro jejich povinné rozdělení krajinnými prvky, jako jsou remízky a stromořadí, které brání erozi půdy?
Určitě ano. Je to jedno z řešení, kterému se nebráním. Zemědělci na to berou stejné dotace jako na pěstování obilí. Otázkou tedy je, zda tyto krajinné prvky nepodpořit více. Také se musíme bavit o velikosti jednotlivých lánů, o konkrétních plodinách a oblasti, nesmí se to udělat plošně. Jsou místa, kde se dají udělat remízky, oblasti, kde se dají udělat rybníky, a oblasti, kde se dá postavit přehrada. Vodu v krajině musíme zadržovat. Děláme to i složením půdy, organickým hnojivem a živočišnou výrobou. Bylo by krásné, kdybychom se shodli na tom, že z České republiky vytvoříme, obrazně řečeno, jižní Čechy.

Hrozí, že po roce 2021 ubude v zemědělství peněz z EU. Společná zemědělská politika se má krátit o pět procent. Jak se s tím popasujete?
Je to výzva. Zatím jde o návrh Evropské komise, který není definitivní. Proto je potřeba posílit vyjednávání s EU a nasměrovat tam lidi, kteří těmto věcem rozumějí a intenzivně se jim budou věnovat. Podle mých informací se pan ministr Jiří Milek s panem premiérem Babišem dohodli, že celkový rozpočet na společnou zemědělskou politiku je jedna z priorit ČR a nebude krácen. Nemůžu ale pochopit, že patříme k zemím, kde se mají prostředky nejvíce krátit. S tím zásadně nesouhlasím. Podle mě se to však dá zlepšit vyjednáváním.

Byl byste pro zrušení embarga s Ruskem, které poškozuje některé tuzemské potravináře?
Embargo mělo velký dopad například na výrobu mléka. Nemyslím, že to něco přineslo, a byl bych rád, kdyby se to nějak urovnalo. Nevím, do jaké míry ministr může iniciovat debatu o zrušení embarga, ale rozhodně při každé příležitosti budu říkat, že to bylo zbytečné.

  • Nejčtenější

Multimilionářem přes noc. Šťastlivec vyhrál ve sportce čtvrt miliardy korun

Ve Sportce ve středečním losování padla druhá nejvyšší výhra v historii této hry. Sázející ze Středočeského kraje...

Granko slaví 40 let. Jak dnes vypadá holčička z obalu?

Před čtyřiceti lety přivedla maminka Veroniku Fojtů do ateliéru, kde vznikla fotka na obal krabice kakaa. Tehdy...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Příští recese zasáhne Evropu tvrději než finanční krize, varují analytici

Ekonomický pokles vyvolá v Evropě vlnu neschopnosti splácet dluhy, varuje ratingová agentura Moody’s. Situace bude...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

ČNB chystá 36 emisí pamětních mincí a bankovek, vůbec poprvé vydá dukáty

Česká národní banka (ČNB) plánuje v letech 2021 až 2025 vydat 36 emisí pamětních mincí a bankovek, poprvé v historii...

Kryl, trikolóra, SNB. Pošta vydala pamětní známky k výročí revoluce

Oslavy třicátého výročí „sametu“ se blíží vrcholu. Česká pošta k této příležitosti vydala speciální tematické známky,...

Tratit za pracovní úraz a nemoc z povolání budeme méně. Náhrady se zvýší

Náhrada za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání se od ledna zvýší. Zvedne se totiž průměrný...

Vyhazov od státu. Ve státní službě ubude přes 2000 míst, rozhodla vláda

K lednu příštího roku ubude ve státní službě meziročně 2089 míst, o schválení návrhu ministerstva vnitra informovala...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz