Ministerstvo úpravy v deregulaci zdůvodňuje prudkým růstem cen bytů, které ovlivňují výši maximální částky, na kterou se má regulovaná činže dostat.
"Ceny bytů stouply hlavně ve velkých městech mnohem více, než se očekávalo při schvalování zákona," zdůvodnil novelu ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda.
Spolu s návrhem na prodloužení deregulace chce prosadit i další změny, například v systému vyplácení podpory na bydlení nebo v podpoře oprav a zateplování domů.
Pokud se podaří novelu zákona prosadit, nájemné by letos rostlo pozvolněji.
Například v modelovém bytě o výměře 68 čtverečních metrů v Praze 10 by lidé příští rok platili 6 396 korun namísto 8 629 korun. Této úrovně by nájemné dosáhlo až o dva roky později.
Zpomalení deregulace by se týkalo jen Prahy, krajských měst kromě Ústí nad Labem a Ostravy a středočeských měst s víc než deseti tisíci obyvateli.
Menší byty nejsou
Při spouštění deregulace se počítalo s tím, že lidé, kteří nebudou na rostoucí činži mít, si byty vymění a přestěhují se do menších. Jenže teď se ukazuje, že se menších bytů nedostává.
"Přibližně pro dva tisíce lidí by mohla být situace velice kritická tak, že by se mohli ocitnout na ulici," popsal ředitel odboru bytové politiky ministerstva Pavel Rakouš.
Než zpomalená deregulace skončí, měly by díky podpoře státu vzniknout takzvané byty pro sociální bydlení, které budou dostupnější.
Že se růst nájemného o desítky procent, který chtějí politici novelou zákona zpomalit, v rozpočtu domácností projevil, potvrzují i realitní makléři.
Trh s byty, který brzdilo právě regulované nájemné, se dal loni do pohybu. "Doteď byl růst kosmetický, loni se to zlomilo. Očekáváme, že důsledky se naplno projeví během několika měsíců," uvedl ředitel společnosti Real Spektrum Jiří Fajkus s tím, že deregulace by měla být dokončena podle původního plánu.
Obchod s nájemními byty se rozbíhá jen v největších městech a oblastech s nejvyšší činží. "V Praze začínají být lidé ochotnější k výměně bytu za menší. Dřív by za to požadovali odstupné, dnes jsou ochotní odejít dobrovolně," potvrdil místopředseda Sdružení majitelů domů Robert Axamit.
Oddálení deregulace se majitelům nájemních domů pochopitelně nelíbí. Obviňují stát z toho, že na ně přenáší náklady na sociální politiku.
