1. Kdy vstoupí nový zákon o daních z příjmů v planost?
Ministerstvo financí na něm začalo pracovat v únoru 2016 a představí ho v září 2017, těsně před volbami. Pokud mu dá nová vláda po volbách zelenou, mohl by být účinný od 1. ledna 2020.
2. Jaký má být přínos nového zákona?
Na rozdíl od toho dnešního, mnohokrát doplňovaného, má být jednoduchý. Má postavit základy pro jednotné inkasní místo - tedy praktický výběr daní, zdravotního a důchodového pojistného na jednom místě. Zákon o jednotném inkasním místě byl schválen už v roce 2011 za vlády Petra Nečase, ale byl zrušen dřív, než začal plně fungovat.
3. Změní se v novém zákoně opět daňové sazby?
Nebudou v něm nastaveny konkrétní sazby. Ty se do něj budou dosazovat podle toho, jaká politická garnitura bude u moci. Podobně to bude s různými daňovými výjimkami - zákon nebude obsahovat žádné stravenky, slevy na děti, slevy na hypotéky, na penzijní spoření a podobně.
4. Zmizí tedy daňová zvýhodnění, jako jsou slevy na děti?
Pravděpodobně nikoliv, to si politici vůči voličům netroufnou. Součástí zákona bude katalog osvobození a slev. „Počítáme s tím, že se tam budou vracet podle názoru politické reprezentace,“ říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, která je za nový zákon o daních z příjmu a technického systému na výběr daní zodpovědná.
Které daňové změny přijdou ještě do voleb
|
5. Nově se zavede samovyměření daně. Co to je?
Daně budou mít poplatníci takové, jaké přiznají v daňovém přiznání. Dnes to zdánlivě vypadá, že se tak děje, ale není to pravda. Daň se musí vyměřovat platebním výměrem. V praxi změnu poplatník pozná tak, že mu přijde dřív přeplatek na dani. Podnikatel díky tomu nebude dlouho čekat na vrácení nadměrného odpočtu.
6. Jaké změny čekají daňové úředníky? Přibude jich?
Budou se muset naučit nové věci. „Bude jich potřeba mnohem méně na vyměřovacích odděleních, přesunou se do kontrol,“ tvrdí Schillerová. A zároveň je čeká velká generační výměna. Finanční správa bude muset řešit personální problémy, protože stárne a mnoho zaměstnanců je v předdůchodovém věku. Z 15 tisíc zaměstnanců je jich 42 procent starších padesáti let, v roce 2014 dosáhl průměrný věk 46,4 roku. Osmdesát procent zaměstnanců tvoří ženy, vysokoškolské vzdělání má 42 procent pracovníků a průměrný plat činí 26 700 korun (všechny údaje jsou za rok 2014). Například v Praze chce pro úřad kvůli nízkým nástupním platům pracovat málokdo. „Musíme práci pro lidi zatraktivnit,“ uvádí Schillerová.
7. Přibudou otravné kontroly od daňových úředníků?
Díky datům z evidence tržeb a kontrolních hlášení mají být kontroly cílenější. Budou obtěžováni jen ti, kde existuje skutečné podezření na krácení daně a daňové úniky. Lokální finanční úřady už si nebudou tolik vybírat samy, kam půjdou na kontrolu, podezřelé vyberou analytici z centrály. „Velká většina daňových subjektů kontrolu nikdy neuvidí,“ slibuje Schillerová.
